Článek
Byly jí dva roky, když kvůli porodu matky strávila čtrnáct dní na kojeneckém oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Regulační poplatek ve výši 840 korun z podzimu roku 2008 ale zůstal nezaplacený.
Špitál nyní kromě dluhů matky vymáhá peníze i po její nyní už čtrnáctileté dceři. Částka se kvůli nákladům exekučního řízení za dvanáct let vyšplhala na více než 12 tisíc korun. „Dívka si tak nese do života dluh, který ani v nejmenším nemohla ovlivnit,“ zdůraznila advokátka Kristýna Dolejšová Kabelová, která dívku zastupuje. Na případy dětských dlužníků dlouhodobě upozorňuje.
Fakultní nemocnice v Česku navzdory několika nálezům Ústavního soudu dál vymáhají dluhy za regulační poplatky nebo zdravotní péči po dětech. Případů jsou stovky. Nemocnice a ministerstvo zdravotnictví nyní podle zjištění Seznam Zpráv čelí výzvě několika organizací, aby vymáhání dluhů po dětech plošně zastavily. Iniciují ji neziskovky Tady a Teď a Člověk v tísni.
Ve výzvě, kterou má redakce k dispozici, mimo jiné připomínají, že nemocnice vymáhají dluhy prostřednictvím exekutorů nezákonně. Opírají se například o nález Ústavního soudu ze dne 16. září 2015.
„Pokud nedojde k dobrovolnému uhrazení regulačního poplatku za poskytnutí lůžkové péče nezletilému, není v souladu s obsahem Úmluvy o právech dítěte, (…) že by měla být úhrada tohoto regulačního poplatku vymáhána na osobě, která v době vzniku povinnosti jeho úhrady byla nezletilá,“ píše se v dokumentu. Jinými slovy: vymáhání regulačních poplatků po dětech je protiústavní.
Plošně dluhy prominout nelze
Jen Fakultní nemocnice Plzeň eviduje 252 nezletilých dlužníků. Na doporučení ministerstva zdravotnictví ale k případům přistupuje jednotlivě. „Stále platí, že dluhy nelze plošně prominout. Rozhodnutí Ústavního soudu ČR je závazné pouze v konkrétním případě,“ tvrdí mluvčí plzeňské nemocnice Gabriela Levorová.
Advokátka Dolejšová Kabelová připomíná, že děti, které jsou už tak dost zkoušené těžkými rodinnými poměry, dostávají další ránu od státu. „Přijde mi zoufalé, že stát prostřednictvím svých nemocnic těmto dětem ještě život ztěžuje,“ uvedla.
S aktuálním případem se nyní obrací na vedení Fakultní nemocnice Plzeň. Špitál letos na jaře oddlužil třináctiletou dívku poté, co na její případ upozornily Seznam Zprávy. Lékaři jí jako šestileté ošetřili popáleniny obličeje, nemocnice po ní později prostřednictvím exekutora vymáhala 27 tisíc korun.
Dluhy dětí v minulosti vznikaly na základě formalistického rozhodování soudů. Ty často vydávaly platební rozkazy dětem, přestože u soudu neměly nikoho, kdo by se jich zastal a zastupoval je. Odborníci navíc upozorňují, že členové nefunkčních rodin jsou často ve střetu zájmů a rodičům přijde vhod, že dluhy připadnou dětem.
Dolejšová Kabelová zdůrazňuje, že plzeňská nemocnice není jediná, která dětské dluhy vymáhá. „Momentálně řeším také dva případy z FN v Motole,“ upřesnila. Jak napsaly Seznam Zprávy na jaře, podobné pohledávky eviduje většina fakultních nemocnic. Přesná evidence ale chybí, nemá ji k dispozici ani ministerstvo zdravotnictví.
Fakultní nemocnice se opírají o „formulku“ v zákoně o majetku ČR. „Ukládá jednat v oblasti správy majetku s péčí řádného hospodáře. Umožňuje také prominutí dluhu člověku, který má tíživé sociální poměry. V tomto smyslu mohou nemocnice v pozici věřitelů reagovat na případné takové žádosti,“ doplnila Levorová.
Na stejnou část zákona se odvolává také ministerstvo zdravotnictví. Podle něj mohou nemocnice reagovat jen na konkrétní požadavky o prominutí dluhů, plošnou stopku doposud odmítá. „Ministerstvo dalo fakultním nemocnicím pokyn, aby tam, kde to zákon umožní, dluhy promíjely,“ uvedl mluvčí Milan Novotný.
Přesto možná dojde k průlomu alespoň v plzeňské nemocnici. „Plánujeme odeslat ministerstvu zdravotnictví žádost o odpis nejstarších dluhů z let 2009–2011. V případě souhlasu resortu budou odepsané. Jedná se přibližně o padesátku započatých exekucí,“ upřesnila Levorová. Proces prý zbrzdila pandemie koronaviru.
Podle Vlastimily Feistingerové z organizace Člověk v tísni doposud nemocnicím chybí jasný pokyn shora. „Potřebují nejspíš ujištění, že jim při zrušení nehrozí trestní stíhání. Takto je to pro ně bič, který nad nimi visí,“ uvedla. Podle ní by pomohla explicitní změna zákona, díky níž by úředníci měli jistotu, že za umazání dluhů nezletilým nebudou stíháni.
Jak už dříve informovaly Seznam Zprávy, k plošnému prominutí dluhů na základě verdiktu Ústavního soudu už dříve přistoupila většina dopravních podniků nebo instituce, které zřizuje Moravskoslezský kraj.
Redakce opakovaně upozorňuje na alarmující příběhy dětských dlužníků. Závazky v minulosti často vznikly kvůli neuhrazené zdravotní péči, regulačním poplatkům, jízdě načerno nebo platbám za popelnice. Exekutorská komora ČR eviduje téměř tři tisíce zadlužených dětí, dalším desítkám tisíc lidí pohledávky vznikly v nezletilém věku.
Řešení leží ve Sněmovně
Dlouholetý problém má částečně vyřešit vládní novela občanského zákoníku a občanského soudního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti. Ve Sněmovně leží od září, poslanci se stále nedostali k jejímu projednání. Novinka zabrání, aby dítě vstupovalo do dospělosti zadlužené. Jak upozornila poslankyně Kateřina Valachová, neřeší ale umazání dluhů zpětně. „Přitom podle několika ústavních nálezů je vymáhání takových dluhů nepřípustné,“ řekla už dříve zpravodajka zákona.
Zástupci zadlužených dětí upozorňují, že jim stát vymáháním problematických pohledávek komplikuje už tak složitý život. „Děti ze znevýhodněných rodin mají jinou startovací čáru. Myslím, že takové zadlužení pak má obrovský vliv na vztah daného člověka ke společnosti a jejím hodnotám,“ dodala Dolejšová Kabelová.
