Článek
Nanejvýš tři měsíce. Tak dlouho trvají podle mezinárodního výzkumu projevy covidu-19 u dětí a nezletilých. Jen ve výjimečných případech mají mladí pacienti příznaky déle.
Se zjištěním přišel lékařský časopis Pediatric Infectious Disease Journal, který se zabývá infekčními chorobami u dětí. Magazín tak reagoval na dřívější obavy, že je takzvaný „dlouhý covid“ u dětí mnohem častější.
K výsledku studie došli vědci analýzou 14 mezinárodních studií, jejichž součástí byly případy 19 426 dětí a nezletilých, kteří trpěli dlouhodobými projevy koronavirového onemocnění, informoval britský list The Guardian.
Podle spoluautora studie Nigela Curtise, profesora se specializací na dětská infekční onemocnění z Murdochova dětského výzkumného ústavu, je potřeba další bádání k tomu, aby byli odborníci schopni stanovit přesné riziko „dlouhého covidu“ u dětí. Taková informace by pak sloužila i pro rozhodování o tom, zda očkovat děti mladší 12 let.
„Když zvažujete rizika a přínosy vakcín, musíte se vždy ujistit, že nemoc na pacientovi napáchá více škody než vakcína. A protože jsou rizika tohoto onemocnění u dětí tak nízká, dlouhý covid se stává důležitým faktorem. Ve skutečnosti nemáme přesná data k určení rizika ‚dlouhého covidu‘ (u dětí), je ale pravděpodobné, že bude podstatně nižší, než jak naznačují titulky v médiích,“ vysvětlil pro Guardian profesor Curtis.
Diagnostikovat „dlouhý covid“ je těžké
„Dlouhý covid“ je označení pro syndrom s více než dvěma sty zaznamenanými příznaky. Protože ale jde o relativně novou záležitost, odborníci ještě nestanovili obecnou klinickou definici pro tuto diagnózu – včetně toho, jak dlouho vlastně trvá.
„Protože není nic, co bychom mohli měřit, a není na to žádný test, je to (diagnostikovat ‚dlouhý covid‘) těžké. Zejména ve chvíli, kdy se jej snažíte oddělit od symptomů souvisejících s lockdownem nebo jiným nepřímým působením pandemie,“ podotkl Curtis, který je mimo jiné i šéfem oddělení infekčních chorob v Dětské královské nemocnici v australském Melbourne.
Nejčastějšími příznaky „dlouhého covidu“ u dětí a nezletilých, které vědci zaznamenali, jsou bolest hlavy, únava, poruchy spánku, potíže s koncentrací a bolest břicha. U kontrolních skupin byl nicméně počet osob, které takové obtíže nahlásily, stejný – ať už covid-19 prodělaly, nebo ne. Ve většině případů příznaky netrvaly déle než 12 týdnů.
Ačkoliv výsledky studie naznačují, že riziko „dlouhého covidu“ je u dětí nízké, profesor Curtis syndrom nezlehčuje. „Nikdo nezlehčuje fakt, že taková věc existuje. Potřebujeme zjistit, jak lépe syndrom diagnostikovat a jak jej lépe léčit,“ dodal pro The Guardian.
