Dlouho něco nemyslitelného. Před 45 lety zdolala první žena Everest

„Reakce valné většiny společnosti byla, že je nemyslitelné, aby ženy zdolaly Mount Everest,“ vzpomínala Džunko Tabeiová. Jenže právě drobná Japonka byla vůbec první ženou světa, které se na nejvyšší horu planety podařilo vyšplhat. Od památného okamžiku uplynulo přesně na den 45 let a příběh tehdy pětatřicetileté horolezkyně stále inspiruje mnoho lidí.

Tabeiová s horolezectvím začala ve svých deseti letech. Kvůli studiu svou lásku ale na čas odložila a vrátila se k ní až po vystudování vysoké školy. Japonka původně plánovala být učitelkou, nakonec ale školu vyměnila za mrazivý vítr v obličeji.

Tehdy byla záliba Tabeiové vnímána spíše negativně, a to zejména mužskou částí horolezecké společnosti. Někteří muži se dokonce odmítali účastnit výstupů, kterých byla Japonka součástí. To ale Tabeiovou neodradilo a vytrvalým tréninkem a charakteristickou japonskou pílí se dostala až mezi 15 vybraných žen, které měly jako první vystoupat na „vrchol světa“.

V květnu 1975 Tabeiová se svým týmem zahájila výstup. Komplikace na sebe nenechaly dlouho čekat. V šesti tisících metrech horolezkyně zastihla silná sněhová bouře a následná lavina dokonce Japonku zasypala a na šest minut ztratila vědomí. Jeden z šerpů ji naštěstí našel a vykopal. „Hned jak jsem věděla, že jsou všichni v pořádku a naživu, byla jsem připravena ve výstupu pokračovat,“ komentovala hrůzostrašný zážitek Tabeiová.

Nakonec Japonka vrcholu dosáhla jako jediná a 16. května 1975 se stala první ženou, která stanula na vrcholu Mount Everest. Tabeiová nejvyššího bodu světa dosáhla 22 let po výstupu historicky prvních horolezců na Mount Everest, Edmundu Hillarym a Tenzinga Norgaye.

„Je to už 45 let, strašně to letí. Když Džunko Tabeiová dosáhla vrcholu, nebyla jsem ještě ani na světě. Je úžasné, kde všude se ženy od té doby dokázaly prosadit,“ komentovala výročí první rodilá Češka, která zdolala Mount Everest, Klára Kolouchová, v době výstupu ještě Poláčková.

„Horolezectví není soutěž. I když jdete pomalu, můžete dojít až na vrchol,“ říkávala s oblibou Tabeiová. Oproti dnešku se navíc moc nezměnilo. I v tom podle Kolouchové tkví kouzlo horolezeckého sportu. „Startovací podmínky, co se samotné hory týče, jsou pro všechny horolezce stejné. To je na horách to krásné,“ přidává Kolouchová.

Výstup první Češky na vrchol světa se oproti expedici Tabeiové lišil hlavně v kvalitě vybavení a novým technologiím. „Co se zásadně mění, je naše výstroj a výzbroj a především technologie, díky kterým se výrazně zvyšuje i bezpečnost. Používání GPS navigace, přesnost meteorologických modelů a predikce počasí, to vše nám výstupy usnadňuje,“ vysvětlila Seznam Zprávám Kolouchová, která na třetí pokus vylezla i jako první Češka druhou nejvyšší horu světa K2.

Tabeiová o strachu při výstupech na nejvyšší hory světa mluvila jako o nutné součásti horolezeckého sportu. Její slova i po 45 letech potvrzuje nejlepší česká horolezkyně. „Strach patří ke každé expedici. Pokud chci na osmitisícovém kopci uspět, dostávám se na onu pomyslnou hranu, to k tomu patří. Zatím vždy šťastné návraty ale přebijí veškerou bolest a nepohodu a zůstanou jen ty krásné vzpomínky a nová motivace vyrazit do hor znovu,“ nechala se slyšet Kolouchová.