Článek
Prodloužení mateřské péče na úkor předškolního vzdělávání může mít nežádoucí dopady na rozvoj lidského kapitálu dětí a na jejich pozdější uplatnění na trhu práce.
Institut IDEA CERGE-EI provedl první výzkum nejen v Česku, ale i ve světě, který odhaduje dopad délky mateřské péče – ovlivněné rodinnou politikou – o děti starší tří let na jejich dlouhodobé výsledky.
Delší rodičovská dovolená ovlivňuje negativně i pracovní uplatnění matek v letech po návratu na trh práce.
Předškolní dítě (ne)patří jenom k mámě
Dítě má zůstat co nejdéle doma s matkou - velmi silný argument, který zaznívá napříč veřejností.
Opírá se o tvrzení, že pro vývoj dítěte je nutný úzký vztah matky, popřípadě pečující osoby a dítěte. Z debaty se velmi často vytrácí druhý rodič, k němuž si dítě má pěstovat úzký vztah také.
A zároveň se doteď pořádně nezkoumalo, jaké dopady taková výlučná domácí péče o předškoláky fakticky má.
Více domácí péče ⇒ méně práce a méně studia
Nyní se ukazuje, že prodloužená doba, kterou děti stráví doma, snižuje jejich šanci na studium a zároveň zvyšuje šanci na to, že nebudou ani studovat, ani pracovat.
Výsledky analýzy dokládají významný vliv reformy rodičovského příspěvku na pravděpodobnost, že děti dotčené reformou ve 21–22 letech nebudou pracovat ani studovat. Tato pravděpodobnost se zvýšila z 10,7 % o 3,7 procentního bodu.
Dopady delšího čerpání rodičovského příspěvku
Studie institutu IDEA CERGE-EI zkoumá dopady doby pobírání rodičovského příspěvku na dosažené vzdělání a budoucí uplatnění na trhu práce dotčených dětí ve věku 21–22 let.
Konkrétně jde o dopady reformy rodičovského příspěvku z roku 1995, kdy se v Česku prodloužila možná doba čerpání příspěvku ze 3 na 4 roky. Prodloužení pobírání příspěvku však nedoprovázelo prodloužení doby garance původního pracovního místa matky, nedovolovalo její výraznější zapojení na trhu práce, a znamenalo tedy další rok celodenní péče o dítě.
Generace dětí, jichž se reforma dotkla, vykazují o 4 procentní body (p. b.) vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21–22 let nestudují ani nepracují, a o 6 p. b. nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu.
S nižším vzděláním matek šance na studium dětí klesají
Při bližším pohledu na vzdělání matek se pak ukazuje, že rok navíc domácí péče má výraznější dopad na děti z rodin, kde má matka nižší vzdělání. Pravděpodobnost, že tyto děti nestudují ani nepracují, se zvýšila o 12 p. b. (v nejužší specifikaci dokonce až o 21 p. b.).
U dětí matek bez maturity, které s nimi ve věku 21–22 let žijí ve společné domácnosti, je pravděpodobnost, že nestudují ani nepracují, vyšší o více než 9 p. b. U nich také došlo ke snížení pravděpodobnosti nástupu na vysokou školu o 12 p. b.
U dívek se pak zvýšila pravděpodobnost, že ve věku 21–22 nebudou pracovat a budou se věnovat práci v domácnosti.
Dětem doma chybí sociální interakce a podněty
Neplatí to plošně, situace se může lišit pro děti s různými charakteristikami. Ukazuje se však, sociální a intelektuální stimuly v mateřské škole mají „velký význam pro dlouhodobý rozvoj kognitivních a nekognitivních dovedností, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky slabším rodinným zázemím,“ uvádějí výzkumnice Alena Bičáková, Klára Kalíšková a Lucie Zapletalová, které studii provedly.
„Zjištění jsou v souladu s většinou zahraničních výzkumů pozitivního vlivu školek na vývoj dítěte. Ty zdůrazňují velký význam sociálních a intelektuálních stimulů v mateřské škole,“ říkají autorky.
„Kdyby tedy přítomnost matky ve věku 3 let dítěte byla prospěšnější než předškolní péče ve školce, očekávali bychom při prodloužení mateřské péče do 4 let věku dítěte pozitivní dopad na rozvoj dítěte a jeho pozdější uplatnění na trhu práce.“
Prodloužená rodičovská pak má vliv na ekonomickou aktivitu nebo naopak neaktivitu žen, a to po celou dobu předškolního období dítěte. Přestává být patrný v době, kdy děti dosáhnou věku 6 let.
„Vzhledem k dlouhému výpadku na trhu práce je ale pravděpodobné, že dopady na platové ohodnocení žen, kvalitu práce a kariérní postup přetrvávají ještě déle,“ dodávají autorky studie.
Co ukazuje graf
Čtvrtina matek tříletých dětí, které byly před reformou v roce 1995 ekonomicky neaktivní (žlutý sloupec), po reformě vzrostla téměř na dvě třetiny. Nezaměstnané ženy (červený sloupec) se přesunuly více mezi ekonomicky neaktivní.
Graf je dále odstupňován podle věku nejmladšího dítěte v době reformy rodičovského příspěvku. U matek čtyř- a pětiletých dětí viditelně vzrostl podíl mezi nezaměstnanými.
Naprostá většina dětí, které v důsledku reformy zůstaly déle celodenně doma s matkou, by v opačném případě navštěvovaly veřejnou mateřskou školu.
V České republice totiž byly v druhé polovině 90. let jiné formy péče o děti ve věku 3–5 let velmi vzácné. Jedním z významných důvodů byl fakt, že mateřské školy byly pro naprostou většinu rodin místně i cenově dostupné (školné tvořilo asi 2,7 % průměrného příjmu rodiny).
