Článek
Náměstí Míru ve Veselí nad Moravou zkrápí silný déšť. Lidé sem běžně chodí za nákupy či do kina. Je čtvrtek krátce po jedenácté dopoledne, i ve špatném počasí čekají ve frontě pod bílým přístřeškem desítky lidí. Nejsou tu však kvůli slevové akci blízkého nákupního centra. Cedule s nápisem „Očkování bez registrace“ dává hned tušit, proč ke dvěma náklaďákům dorazili.
Jedenáctitisícové Veselí na Hodonínsku představuje první cíl speciálních očkovacích kamionů na jižní Moravě. Dva „trucky“ tam přivezla Společnost Podané ruce. Lidé si mohou zvolit mezi jednodávkovou vakcínou od firmy Johson & Johnson nebo dvoudávkovým Pfizerem.
Jen za první tři hodiny dostaly dávku přibližně dvě stovky lidí, za celý den okolo pětistovky zájemců. „Tak velký zájem ve špatném počasí mě překvapil. Máme tu okolo desítky členů obslužného personálu. Na další den jich několik přidáme, ať lidé nečekají ani minutu,“ slibuje ředitel neziskovky Jindřich Vobořil.
V improvizované čekárně pod bílou plachtou sedí také Margita Balajová. Pro vakcínu se rozhodla z praktických důvodů. „Od září nastupuju do práce, tak bych se neustále nemusela testovat. To je hlavní důvod. Navíc je to příjemnější, člověk nemusí jezdit nikam daleko. Mám to od domova kousek,“ popisuje Margita Balajová.
Dříve zkoušela i rezervaci přes celostátní internetový systém. Více než týdenní čekání na přesný termín ji odradilo. A tak využívá možnosti bez registrace. „Organizace je docela dobře zvládnutá, čekací doba není tak hrozná, celé to trvalo slabou hodinu,“ doplňuje žena ve středních letech.
Zástup lidí se vine zpod bílého stanu naproti k bílému vozu. V okénku za stolem sedí administrátoři i lékař, který zběžně sadou otázek prověřuje zdravotní stav příchozích. Vše se obejde bez papírování, zájemcům postačí občanský průkaz a karta zdravotní pojišťovny. „Máme vše digitalizované, včetně elektronického lékařského systému. Lidé se na tablet i podepisují. Stálo nás to půl milionu korun,“ popisuje Vobořil.
Kamiony, které mají Podané ruce pronajaté za statisíce korun měsíčně, poprvé vyrazily už minulý týden do Pardubického kraje. Za tu dobu mají na kontě naočkovaných přes šest tisíc lidí. „Abychom zvýšili proočkovanost, je nutné přijet za lidmi, v uvozovkách až k jejich dveřím. Mnoho z nich nechce jezdit daleko do očkovacích center a nechat si diktovat termíny,“ vysvětluje Vobořil.
Náklaďák místo nemocnice
Jeho slova potvrzují mladí manželé Petra s Milanem. „Když jsme se nechávali registrovat třeba v Uherském Hradišti, tak nám očkování třeba skrz práci nevycházelo. Toto máme blíž. Vyhovuje nám, že je možné přijít v jakoukoli hodinu,“ vysvětluje Petra.
Oba zvolili dvoudávkový Pfizer. „Proč? To se zeptejte manželky, ta mě přesvědčila,“ směje se Milan.
Ticho a silný déšť občas upozadí i komické situace. „Doktor říkal, že když si dám kořalku, určitě to nepostačí namísto očkování,“ říká postarší žena sousedovi.
Podané ruce mohou s kamiony očkovat na dvou až třech místech současně. Ve spolupráci s kraji volí především odlehlejší oblasti. „Od rána sem chodí nejvíce starší a méně pohybliví zájemci. Využívají toho, že nemusejí jezdit do vzdálenějších lokalit. Na jižní Moravě jsou města jako Veselí, Mikulov, která nemají nemocnice, takže tam neměli očkovací centra,“ popisuje bývalý ředitel FN Brno a senátor Roman Kraus (ODS). Jako dobrovolník vzal na dva dny roli očkujícího lékaře.
Manžela k němu přivezla také sedmdesátnice Věra. Pod bílým stanem čeká, než se její partner naočkuje. „Včera mně pověděla známá, že zemřel pán, který měl 56 let. Říkala jsem manželovi: Neváhej. Za dva roky ti bude osmdesát, tak je nutné, abys to také podstoupil. Naštěstí si dal narychlo říct,“ popisuje.
Podle Krause je nutné přesně takové lidi nenásilně přesvědčit. „Jsem proti povinnému očkování. Je třeba aktivně vyhledat starší zájemce z menších obcí. Někdy jsou zvyklí třeba pět deset let bydlet ve svém domečku a nikam nechtějí. To není nic výjimečného,“ říká Kraus.
Ordinuje v kamionu, který je stěnami rozdělený na několik místností. V jedné z nich chystá očkovací dávky medik Tomáš Šácha. „Každá z vakcín se připravuje jinak. Pfizer se musí ředit fyziologickým roztokem. Janssen můžeme rovnou do stříkačky,“ říká student pátého ročníku.
V malém „kamrlíku“ se musí rychle obracet, pro množství zájemců stačí dávky chystat jen tak tak.
„Když máme dostatek personálu, jsme schopní za den obsloužit v kamionu asi tisícovku lidí,“ vypráví Vobořil.
Očkující jsou podle něj sešněrovaní pravidly pro vakcinaci. „Musíme tu mít atestovaného lékaře. Myslíme, že by postačil lékař absolvent. V takovém případě bychom zvládali desítky míst zároveň,“ říká Vobořil.
Kamiony vyrazí na další desítky míst, termíny organizátoři upřesňují na webu ockujemecr.cz. V Česku se zatím nechalo očkovat proti covidu přes polovinu populace. „Pokud se chceme připravit na další vývoj situace, je nutné nabídnout lidem snadnou cestu k očkování a zvýšit zájem i informovanost o něm. Společnou ambicí je zvednout proočkovanost alespoň na 75 procent, aby se neopakoval scénář z minulé zimy,“ dodává Vobořil.
