Divadlem prolétl koronavirus. Nyní místo hraní pro diváky pomáhají hygieně

Jihočeské divadlo se minulý týden zapojilo do trasování kontaktů nakažených nemocí covid-19. Jak jste spolupráci s hygieniky vlastně navázali?

Celé to začalo tím, že naším divadlem prošla koronavirová vlna. Díky tomu jsme byli v pravidelném kontaktu s paní Kvetoslavou Kotrbovou, ředitelkou krajské hygienické stanice. Když jsme byli z nejhoršího venku, tak jsem se zeptal, jestli můžeme nějakým smysluplným způsobem pomoci, protože to bylo zároveň v době, kdy byla divadla vládním nařízením zavřená.

Přestože nadále pokračujeme ve zkoušení a přípravě nových inscenací, tak je jasné, že máme nějaké volné kapacity našich zaměstnanců, protože nehrajeme večerní představení. Paní ředitelka nám nabídla tuto možnost, že bychom mohli obvolávat takzvané třetí kontakty covid pozitivních lidí.

Takže jste zavelel a zaměstnanci zasedli k telefonům?

Já jsem tuto informaci rozhodil po divadle, řekl jsem to svým kolegům, vedoucím jednotlivých útvarů, aby nabídli tu možnost všem našim zaměstnancům. Ukázalo se, že více než 30 lidí z divadla má o tuto dobrovolnickou práci zájem. Zkontaktovali jsme krajskou hygienickou stanici, ta pro nás uspořádala školení, které jsme absolvovali, a teď už druhý týden obvoláváme takzvané třetí kontakty, čímž pomáháme v trasování.

Máte přístup do trasovacího systému Daktela? Jaké vybavení dobrovolníci potřebují?

Každý dobrovolník má přihlašovací údaje do Daktely. Jejich účty ale mají omezení, takže se třeba nedostaneme do celé České republiky a obvoláváme pouze třetí kontakty v rámci jižních Čech, jiná povolení nemáme. Je k tomu potřeba počítač, internetové připojení a zařízení na přenos zvuku, ať už jsou to reproduktory, nebo souprava sluchátek s mikrofonem. To jsme dokázali všem našim lidem, kteří to neměli, zajistit. Je potřeba říct, že drtivá většina takové zařízení měla.

Jak to vlastně vypadá? Asi nesedíte na pódiu…

Někdo obvolává z divadla, to jsou kolegové, kteří pracují v kanceláři a nějakou část své pracovní doby věnují trasování. Většina našich dobrovolníků ale pomáhá z domova. Mají svoje notebooky a z domova obvolávají kontakty. Takže se může stát, že zavolá dobrovolník z trasovacího centra Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje a budete mluvit třeba s naším violoncellistou, flétnistkou, houslistkou nebo třeba s tajemníkem činohry či tajemnicí baletu.

Jaká byla reakce zaměstnanců divadla?

Naši zaměstnanci se k tomu postavili velmi vstřícně. Už na začátku v té první jarní vlně jsme všichni, kteří měli šikovnost a šicí stroj, šili roušky a dodávali jsme je krizovému štábu města, aby město mohlo ochranné pomůcky distribuovat potřebným.

Spousta lidí měla obavy, jestli trasování zvládnou technicky a technologicky. Když projdete tím prvním školením, tak je to opravdu hodně informací, jak se s tou Daktelou pracuje nebo jaké otázky je potřeba klást kontaktům, se kterými telefonujete, a tak dále. Lidé měli také obavu z telefonického kontaktu, jaká bude odezva na druhé straně. Dneska to řada lidí dělá velmi obratně a velmi si to pochvalují, protože se ukazuje, že ti lidé, kterým voláte, jsou vesměs velmi vstřícní a jsou rádi, že jim pomůžete třeba i s poskytnutím nějakých informací.

V jakém režimu teď Jihočeské divadlo funguje?

Všechny čtyři soubory, které máme, zkouší. V tomto ohledu pořád pracujeme. Činohra má rozezkoušené dvě inscenace a tento týden bychom se měli dostat do fáze, kdy uskutečníme premiéry bez diváků.

Premiéry bez diváků?

Uděláme záznamy na více kamer tak, abychom je v nejbližších dnech mohli odvysílat po internetu. Chceme to uvádět za podmínky, že si na to lidé koupí vstupenku. Ta bude samozřejmě daleko levnější než do Jihočeského divadla, bavíme se cca o sto korunách. Dovolíme to zhlédnout takovému počtu lidí, jakou máme kapacitu v sále.

Bude to pro nás takový pilotní pokus. Pokud zjistíme, že nám to dává smysl, tak budeme tímto způsobem pokračovat i v případě dalších premiér, které jsme měli uskutečnit do konce letošního roku. Záznam bude k vidění vždy jen jeden večer. Potom ho stáhneme a budeme čekat, až divadla otevřou a budeme moci zase zprostředkovat našim divákům ten správný živý zážitek.

Kolik lidí dostane možnost ta představení zhlédnout?

Jedná se přibližně o 250 míst na inscenaci Selský baroko, kterou budeme uvádět ve velkém sále, a asi 85 vstupenek v případě inscenace Plíce, kterou budeme uvádět na scéně Na Půdě. V tuto chvíli domlouváme veškeré licence k tomu, abychom to tímto způsobem mohli uskutečnit. Ten záznam ale pořídíme určitě, takže pokud se nám nepodaří licence vyřídit, tak ho také zveřejníme.

Jak na Jihočeské divadlo dopadla vládní opatření? Museli jste například ukončit spolupráci s externisty?

Krize na nás dopadla docela drtivě. Zrušili jsme letní sezónu před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, a přišli jsme tak o desítky milionů korun na vstupném. Všem kolegům, které jsme měli nasmlouvané externě, jsme smlouvy předělali na příští rok, což je samozřejmě těžké pro všechny, kteří u nás externě vystupují.

Došlo i na propouštění zaměstnanců?

Naši zaměstnanci mají stále práci, vymysleli jsme alternativní letní program bez otáčivého hlediště. Vyjížděli jsme po Jihočeském kraji na různá místa, objevili jsme se třeba na zámku Blatná, v Nových Hradech, na zámku Červená Lhota, na zámku Ohrada. Všechny čtyři soubory hrály nějaká představení, ovšem jiná, než jsme měli naplánováno na otáčivém hledišti. Přesto nás navštívily řádově tisíce diváků. Od září jsme měli otevřeno u nás na scénách Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, a to až do 12. října, kdy byla divadla definitivně uzavřena.

A co čeká Jihočeské divadlo dál?

Nyní zkoušíme a čekáme na zlepšení. Zároveň vymýšlíme další cesty, jak bychom se mohli objevit na veřejnosti mimo naše divadelní budovy i v zimě, nejenom v létě. Zároveň jsem v kontaktu s kolegy v Asociaci profesionálních divadel a v tuto chvíli intenzivně vedeme dialog s ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem kultury a hygieniky o tom, za jakých podmínek budou moci divadla být otevřená, až se ta situace zlepší. Abychom mohli nabídnout bezpečné prostředí jak našim divákům, tak i našim zaměstnancům při výkonu práce.