Článek
Výuky na dálku se v Česku neúčastnilo 11 300 žáků veřejných základních škol a nižších tříd víceletých gymnázií, tedy asi procento. Nejvyšší podíl dětí, které se do distančního učení nezapojily, byl v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Za mimořádné dotace školy dokupovaly 62 000 notebooků a 11 800 tabletů.
Dětem ze svého celkového vybavení zapůjčily 41 000 zařízení. Zhruba každá sedmá škola svým žákům žádnou techniku nepůjčila. Vyplývá to z výsledků průzkumu Ministerstva školství.
Resort zjišťoval situaci ve všech 4102 základních školách a víceletých gymnáziích, které zřizují kraje a obce. Zajímal ho stav na konci prvního pololetí tohoto školního roku, tedy na konci ledna. Chtěl informace o využití dotací 1,33 miliardy korun na pořízení techniky a pomůcek, odpověděly všechny školy.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už loni řekl, že pětina částky se má využít na techniku k zapůjčení školákům. Na dotazy o distanční výuce získal resort údaje z 3942 škol. Do nich chodí 941 480 z celkem 967 480 žáků a mladších gymnazistů.
Na nařízenou distanční výuku školy v Česku přešly poprvé loni v první polovině března po rozšíření covidové nákazy. V tomto školním roce omezení začala platit v říjnu. Od té doby se ve školách učila jen část školáků. Dotace na vybavení využily všechny školy kromě dvou, které svou sumu vrátily.
Celkem si školy pořídily 62 000 notebooků, přes 11 800 tabletů a 216 mobilů. Softwarové vybavení koupilo 1800 škol a jiné učební pomůcky 1650 škol. Podle ministerstva průměrné pořizovací částky odpovídají cenám na trhu.
Školy svým žákům půjčily téměř 41 000 zařízení. V tomto počtu jsou i přístroje, které měly už dřív před nákupem z dotací. Aspoň jednu věc svým školákům půjčilo 85 procent škol. Žádné vybavení neposkytlo 15 procent škol, tedy 580. „Největší podíl škol, které svým žákům nezapůjčily žádné zařízení, byl v kraji Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském. Naopak nejvyšší podíl škol, které zapůjčily žákům alespoň jedno zařízení, byl v Praze a ve Zlínském kraji,“ uvádí zpráva. Podle ní některé školy odpověděly, že žádné vybavení neposkytly proto, že žáci jejich nabídku nevyužili. V Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji školákům nepůjčila techniku téměř pětina škol, naopak v Praze a ve Zlínském kraji desetina.
Nejvyšší podíl dětí, které se neučily na dálku, byl v Ústeckém kraji. Do distanční výuky se nezapojila 2,7 procenta školáků. V Karlovarském kraji to byla 2,4 procenta a v Libereckém 2,2 procenta. V okresech Chomutov se neúčastnila distančního vzdělávání 4,1 procenta dětí, Most tři procenta a Cheb 2,9 procenta.
Podle škol nejčastějším důvodem, proč se žáci neučili na dálku, byla jejich neochota či neochota jejich rodičů, a to bez ohledu na vybavení domácnosti. Zpráva uvádí, že se to týkalo 7300 žáků, tedy 64 procent nezúčastněných. Dvě pětiny neměly připojení k internetu. Víc než čtvrtině chybělo vybavení, tedy 3100 chlapců a děvčat.
Dálkové výuky se neúčastnilo na prvním stupni 4700 dětí a na druhém stupni a v gymnáziích pak 6600 dětí. Z mladších školáků se na dálku neučilo 0,9 procenta, ze starších 1,7 procenta a z mladších gymnazistů 0,1 procenta. Nejvyšší podíl školáků, kteří se nezapojili do distanční výuky, byl podle zprávy ve školách pro děti s mentálním a jiným postižením. Dosáhl 5,5 procenta.
V průměru čtyři pětiny nakoupených počítačů a tabletů využívali učitelé, pětinu školáci. Podle 90 procent škol je nyní jejich vybavenost pro zajištění on-line výuky dostatečná. Desetina škol ji považuje za nedostatečnou. V Ústeckém kraji své vybavení jako nedostatečné hodnotilo 14 procent škol, v Moravskoslezském i Libereckém kraji 12 procent škol.
Školy mohly získat na pořízení či obnovu techniky 20 000 korun na učitele. Podle expertů se dotace neměly poskytovat na pedagoga, ale podle počtu znevýhodněných školáků. Odborníci poukazovali na to, že například velké školy v Praze získají víc peněz než ty v chudších regionech, které podporu potřebovaly. Někteří sociologové upozorňují na to, že dlouhá dálková výuka bude mít dopad na vzdělanost v Česku a na budoucí uplatnění dětí. Podle statistik v posledních letech v Česku přibývá mladých, kteří nedokončí střední školu. Výzkumy ukázaly, že je podíl vyšší ve slabších krajích. Podle nedávné studie středoškolák odvede za svůj život státu v průměru až o 2,8 milionu korun víc než člověk se základním vzděláním. Pokud by Česko podpořilo nejslabší žáky, v příštích desetiletích by to mohlo do rozpočtu přinést ročně 18 miliard korun.
