Článek
Notebooky dokážou ještě školy nebo neziskové organizace sociálně slabým rodinám zapůjčit. S internetovým připojením je to ale obtížnější. Řadě domácností přitom na tento výdaj nezbývají peníze nebo si mohou dovolit jen připojení s menším objemem mobilních dat. To ale nestačí na to, aby se děti mohly naplno zapojit do on-line výuky.
Podle loňské zprávy Českého statistického úřadu vůbec žádné internetové připojení nemají asi tři procenta domácností s dětmi, pouze datové připojení, tedy bez wifi routeru, používá přes 18 procent rodin.
„Skutečnost, zda má domácnost přístup na internet, silně koreluje s výší příjmů domácnosti. V rámci pětiny nejchudších domácností má přístup na internet polovina takových domácností. Naopak v pětině domácností s nejvyššími příjmy jsou to téměř všechny domácnosti (99 %),“ uvádí Český statistický úřad.
Do jarního uzavření škol přitom problém nebyl na první pohled tak akutní. V současnosti, kdy se znovu plošně uzavřel i první stupeň základních škol, je ale situace vážná. Jiná je podle legislativy. Od září je totiž už distanční výuka pro žáky povinná.
Pokud má ale vyučování na dálku probíhat tak, aby aspoň minimálním způsobem nahradilo kontakt ve třídě, je nutné, aby učitelé byli se žáky v každodenním spojení, třeba formou videohovorů. To ale vyžaduje, aby všechny děti měly funkční internetové připojení.
„Pro distanční výuku potřebují děti tři věci: techniku, dostatečně rychlé internetové připojení a domácí podporu. Bez toho se distanční výuka nedá ustát. Připojení bylo problém už na jaře. Do rodin, kde působíme, jsme zapůjčovali jak notebooky, tak na nějaký čas i připojení. V některých rodinách to trvá dále, protože by bez toho nemohly komunikovat se školou,“ popisuje vedoucí vzdělávacích služeb v neziskové organizaci Člověk v tísni Zuzana Ramajzlová.
Nová povinnost, ale žádná podpora
A tady začíná problém.
Školská legislativa totiž předběhla sociální oblast. Nízkopříjmovým rodinám s novým „povinným“ nákladem, tedy internetem, nemůže stát prostřednictvím příspěvků nebo sociálních dávek pomoci. Takové domácnosti sice dosáhnou třeba na příspěvek nebo i na doplatek na bydlení, do nákladů ale nemohou internetové připojení započítat.
„Doteď to bylo bráno jako luxus a i od úřadů práce zaznívalo, že existují přece veřejné wifi,“ říká Lucie Trlifajová z Centra společenských otázek SPOT a Sociologického ústavu AV ČR.
Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrzuje, že náklady na internet rodinám nemůže prostřednictvím žádné dávky sociální pomoci uhradit.
„Náklady spojené s připojením wifi se v nákladech na příspěvek na bydlení neprojeví, protože tyto náklady nesouvisí přímo s bydlením. Ani v rámci doplatku na bydlení se náklady s připojením wifi nezohledňují. Tato dávka slouží k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení,“ vysvětluje Michaela Buchtová z tiskového oddělení MPSV.
Mezi náklady, které se do příspěvku na bydlení započítávají, je například nájem (u vlastníků bytu srovnatelné náklady), elektřina, dodávka vody nebo vytápění. O jejich případném rozšíření ministerstva školství a sociálních věcí nejednala.
„Vzhledem k tomu, že jsou i v současnosti v ČR místa, kde doposud není dostatečné internetové připojení, se to mělo nejdříve systémově a komplexně řešit ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO),“ dodává mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Místo internetu učitelské pochůzky
I v rámci distanční výuky se však myslí na děti, které se ať už z jakéhokoliv důvodu nemohou připojit do on-line hodin. Nicméně to je jen náhražka za už tak nastavovanou formu výuky. Tyto děti se na rozdíl od svých spolužáků nebudou moci účastnit on-line hodin, ale pouze si vyzvedávat úkoly nebo se spojovat s učitelem telefonicky.
Metodika Ministerstva školství však dává školám ještě jednu možnost, a to setkávat se s takovými žáky osobně. Může to být ve škole, pokud není rozhodnutím krajské hygienické stanice nebo Ministerstva zdravotnictví zcela uzavřená, ale také kdekoliv jinde, dle uvážení konkrétního ředitele a pedagoga. Jestli budou ale učitelé tuto možnost využívat, případně zda na ni vůbec kvůli distanční výuce pro ostatní žáky budou mít čas, to je otázka.
Jasné ale je, že už během jara se do distanční výuky nezapojilo minimálně 10 tisíc žáků. K tomuto číslu došla ve svém dubnovém šetření Česká školní inspekce. Průzkum PAQ Research ve stejném období zjistil, že se 6 procenty žáků základních škol a víceletých gymnázií komunikovala škola jen jednou týdně, nebo vůbec. Dohromady 3 procenta dětí pak neměly přístup k počítači nebo ke kvalitnímu internetovému připojení.
Ministerstvo školství sice zašle základním školám a gymnáziím dohromady dalších 1,3 miliardy korun na technické vybavení, školy jsou ale uzavřené teď a zatím tyto prostředky nemohly využít. I přes tuto dodatečnou podporu se ale dá očekávat, že tisíce dětí ze vzdělávání znovu vypadne, a to kvůli nedostatečnému internetovému připojení.
