Disney pod palbou. Ve filmu Mulan poděkoval správcům táborů v Číně

Pod palbu kritiky se nečekaně dostal Disney. Premiéru příběhu o nejstarší dceři ctěného bojovníka, která za svého nemocného otce zaujme místo v císařské armádě, už v kinech viděli první diváci a odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Závěrečné titulky totiž prozradily víc, než by bylo v aktuální náladě kolem čínských záležitostí snesitelné.

Filmaři pro natáčení příběhu vybrali autentickou oblast severozápadní Číny, kde má dle obvinění nemalého počtu světových mocností čínská vláda závažně porušovat lidská práva. Přestože film na českých filmových serverech v hodnocení zatím nedosahuje ani 60 procent, diváky v kině jeho závěr zvedl z křesel.

V závěrečných titulcích se totiž objevilo poděkování řadě vládních subjektů v Sin-ťiangu, včetně úřadu pro veřejnou bezpečnost ve městě Turfan a „propagačního oddělení Výboru pro autonomní oblast CPC v Sin-ťiangu“. Subjektům, které se podílejí na správě koncentračních táborů, ve kterých je drženo asi milion převážně muslimských Ujgurů. Disney na výzvu médií o vyjádření zatím nezareagoval, Čína jako obvykle uvedla, že její zadržovací tábory v Sin-ťiangu jsou nezbytné ke zlepšení bezpečnosti.

„Úřad veřejné bezpečnosti v Turfanu má za úkol provozovat čínské „převýchovné“ tábory, kde jsou zadržováni Ujgurové,“ uvedl pro BBC čínský expert Adrian Zenz. „A oddělení, kterému Disney děkuje, je odpovědné za produkci státní propagandy v regionu,“ dodává a popisuje Disneyho jako „mezinárodní korporaci těžící ve stínu koncentračních táborů“.

Na internetu mezitím kolují tweety, kde aktivisté sami společnost kritizují slovy jako „kolik tisíc Ujgurů bylo umístěno do táborů turfanským úřadem veřejné bezpečnosti během toho, co tam natáčeli Mulan?“

V roce 2017 zveřejnila režisérka filmu Mulan Niki Carová na Instagramu fotografie z hlavního města Sin-ťiangu. Čas strávený v autonomní oblasti kvůli natáčení potvrdil časopisu Architectural Digest také produkční tým filmu. Hrůzné upozornění vyslal směrem k divákům i prominentní hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong, podle jehož tweetu mají diváci sledující Mulan „potenciální spoluúčast na masovém uvěznění muslimských Ujgurů“.

Závěrečné titulky jsou pouze na chvostu stížností, které se na pohádkový film snesly. Už minulý rok vzbudila emoce samotná představitelka Mulan, Liou I-fej, která podpořila násilné policejní zákroky proti hongkongským demonstrantům.

I-fej, Američanka narozená v Číně, v období masových protestů v Hongkongu pustila do světa svůj názor na místní situaci. „Já podporuji hongkongskou policii. Klidně mě za to ukamenujte, ale Hongkongu je škoda,“ napsala na Weibo v srpnu 2019. Tolik stačilo, aby světovou premiéru Disneyho pohádky předcházely výzvy k bojkotu, k nimž se pojící hashtag #BoycottMulan byl čínskými internetovými cenzory smazán a je v Číně zakázán.

„Tento film jde do světa. A protože se Disney vrací do Pekingu a protože Liou I-fej otevřeně a hrdě podporuje policejní brutalitu v Hongkongu, vyzýváme každého, kdo věří v lidská práva, k bojkotu Mulan,“ tweetoval v pátek Joshua Wong. Výzvu vyslechli také aktivisté v Hongkongu, Thajsku a na Tchaj-wanu. Výzvy jsou v těchto oblastech podporovány online hnutím #MilkTeaAlliance, které spojuje znepokojení nad vlivem Číny a podpora Hongkongu.

„Vyzývám všechny, aby pomocí hashtagů #BoycottMulan a #BanMulan dali najevo společnosti Disney a čínské vládě, že státní násilí vůči lidem je nepřijatelné,“ tweetují podle The Guardian aktivisté také z Thajska.