Článek
Zaměstnavatelé často nechtějí investovat do lidí starších padesáti let a nemají k nim důvěru. Vyzrálejší zaměstnanci přitom bývají loajálnější a na dané pozici vydrží déle. Ti, kteří mají dlouholetou praxi ve svém oboru, velmi těžko přecházejí na novou pozici z jiného zaměření. Diskriminace na pracovišti kvůli věku je v Česku nejčastější, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik pracovního trhu ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Zaměstnavatelé se na své podřízené dívají skrze to, jaké zkušenosti již mají. Z jejich strany panuje velká nedůvěra v uchazeče a málokdy lidem otevřou dveře k novým příležitostem.
Do starších zaměstnanců se údajně nevyplatí investovat. Tomáš Ervín Dombrovský si ale myslí, že toto tvrzení je zcestné. Zaměstnavatelé nevidí fakt, že právě tito lidé jsou většinou nejloajálnější. Firmy by měly lidem umožnit se naučit něco nového a investovat rok nebo dva na jejich přípravu. Zaměstnanec tak u práce mnohdy vydrží i dalších pět nebo deset let.
Volba zaměstnání podle poptávky
Lidé si často podle experta volí novou práci podle toho, jaká je aktuální poptávka v daném místě. Využívají pak rekvalifikační kurzy, které jsou pro ně užitečné a mohou tak najít nové uplatnění. U starších lidí však bývá nedostatkem znalost cizího jazyka. Angličtina na komunikativní úrovni je už dnes běžný požadavek, poznamenal Dombrovský.
V ostatních zemích, zejména na Západě, se seniorita naopak oceňuje. Jsou i typy činností, při kterých se nedůvěřuje lidem pod padesát let a jež vykonávají vyzrálejší osoby. Typické jsou pro náročné obchodní pozice nebo uzavírání kontraktů. U nás ale vládne spíše „kult mládí”, konstatoval Dombrovský. Znamená to podle něj, že i v manažerských pozicích bývají lidé mladého nebo středního věku.
Zvyšování mezd se lidí starších padesáti let často týká až na posledním místě. Paradoxně ale takto postavení lidé snesou mnohem tvrdší zacházení než mladší generace. Obávají se totiž, že by mohli o své místo přijít a mít problémy s hledáním jiné pozice. Do 35 let mnoho lidí mění podle analytika své zaměření častěji a také ochotněji.
Diskriminace z důvodu věku je na pracovišti nejčastější, ale také se nejhůř odhaluje, míní. Těžko se podle něj tedy dokazuje, že důvodem odmítnutí na danou pozici nebo snížení mzdy byl právě věk.
V Česku téměř chybí částečné úvazky
Aktuálně jich je sedm procent ze všech zaměstnaných. Částečné úvazky preferuje asi jen jedno procento zaměstnavatelů, kteří nabízí pozice přes pracovní portály. „Částečný úvazek na dobu neurčitou je v českém prostředí fikce,” tvrdí Dombrovský.
Management firem podle něj často argumentuje tím, že mít více částečných úvazků je náročnější z hlediska administrativy a organizace práce. Nárůst takových úvazků podle Dombrovského roste, ale velmi pomalu. „Během posledních pěti až deseti let se situace nijak výrazně nezměnila,“ dodal.
