Článek
USA, Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko budou u jednoho stolu řešit nejpalčivější diplomatické i ekonomické otázky současné světové politiky. Na přetřes přijdou Hongkong i Írán. Navíc mnoho z přítomných lídrů řeší vnitropolitické krize. A ozývají se i žluté vesty a jiné organizace.
Setkání lídrů zemí G7 je letos pod francouzským předsednictvím, proto se scházejí v jihozápadním přímořském městě Biarritz. Výroční summit se koná po pětačtyřicáté. Od devadesátých let se země setkávaly v osmi, před pěti lety však Rusku, osmému ze skupiny, bylo pozastaveno členství kvůli anexi Krymu.
Pro návrat Ruska do skupiny se ale už několikrát vyslovil americký prezident Donald Trump. „Vyhodili Rusko a měli by ho vzít zpátky, protože bychom měli mít Rusko u jednacího stolu,“ řekl Trump loni v červnu při setkání v Kanadě. Naposledy se Trump nechal v podobném duchu slyšet před několika dny. Rozhodnutí o vyloučení Ruska podle jeho slov leželo na Baracku Obamovi a on s ním nesouhlasí.
Kanada mírní Čínu, Francie zase Spojené státy a Írán
Během víkendového summitu se čeká na několik témat, která v posledních měsících diktují diplomatickou agendu.
Lídři budou hovořit o napjaté situaci v Hongkongu, kde už několik týdnů občané bojují za demokratické hodnoty ve městě, jež je bývalou britskou kolonií a nyní je pod čínskou samosprávou. Čína reaguje agresivně a na to zase reagují Spojené státy americké, Kanada nebo Evropská unie. Situace vytváří napětí zejména na obchodní úrovni.
Dalším ožehavým tématem, které se jistě dotkne účastníků francouzského setkání, je Írán. Tenze mezi ním a Spojenými státy a také Velkou Británií se stupňuje už několik měsíců. Vyhrožování jadernými zbraněmi, zabírání zahraničních tankerů v Perském zálivu i sankce ze strany Spojených států, to vše chce ale uklidnit další strana, Francie.
„Ještě před setkáním zemí G7 mám setkání s Íránem a chci nabídnout své nápady, ty se týkají například mechanismu, který by íránským lidem dal možnost žít lépe,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu novinářům.
Téma, které může mezi zeměmi zapůsobit také jako rozbuška, je i nekonečný brexit a postoj nového britského premiéra Borise Johnsona. A i s ním se francouzský prezident Macron sešel dopředu. Ve čtvrtek za ním Johnson přijel do Paříže. Macron po schůzce zdůraznil důležitost tzv. irské pojistky.
Irská pojistka má zabránit vzniku klasického hraničního režimu na hranici Irska a Severního Irska po brexitu. Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Země by totiž zůstala v celní unii s EU a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu.
Macron pak zmínil také to, co před ním německá kancléřka Angela Merkelová. Tedy, že do třiceti dnů měl Johnson předložit nějaké „viditelné“ pokroky.
Řešit se bude i aktuální téma hořící Amazonie. Navrhl to ve čtvrtek francouzský prezident Macron, záhy jej podpořila i německá kancléřka Merkelová a britský premiér Johnson. Brazilský prezident Jair Bolsonaro však návrh, že by se téma mělo řešit v rámci G7 reagoval kriticky: „Návrh francouzského prezidenta jednat o Amazonii na summitu G7 bez přítomnosti zemí regionu evokuje koloniální mentalitu a nemá proto místo ve 21. století“.
Problémy na domácích scénách
Problémy se nevyskytují pouze na mezinárodní úrovni. Vážnou politickou situaci řeší například Itálie. Guiseppe Conte tento týden rezignoval na premiérský post, zejména kvůli kritice, ale také popularitě ministra vnitra Mattea Salviniho.
V Kanadě se zase blíží říjnové federální volby. Ty by podle nejnovějších průzkumů televizní stanice CBS nevyhrála strana současného premiéra Justina Trudeaua. O procento je porážejí konzervativci. Nedávno se znovu otevřel šest měsíců starý skandál. Nezávislý etický komisař Mario Dion prohlásil, že premiér Trudeau vyvíjel nátlak na bývalou ministryni spravedlnosti Jody Wilsonovou-Raybouldovou.
Součástí summitu jsou žluté vesty i Emma Watson
Koncentrace vysoce postavených politiků na jednom místě často láká různé zájmové skupiny, organizace a aktivisty. Ani Biarritz není výjimkou. Dohromady se dali aktivisté z antiglobalizačních skupin s příslušníky tzv. žlutých vest. Na „alternativní G7“, která bude protiakcí víkendového setkání, chtějí upozornit na „cynismus“ celé akce, jak sdělil mluvčí skupiny pořádající protiakci Sebastien Bailleul agentuře Reuters.
Skupina, do které patří například i zástupci baskických nacionalistů, kteří se připojují kvůli podobným antiglobalizačním postojům, kritizuje pokrytectví, se kterým Francie summit organizuje. Jako ústřední téma si vybrala „nerovnost“.
Jako přípravu na víkendový summit ve středu vydal Elysejský palác asi padesátistránkový dokument, který předestírá největší problémy sociální, genderové i ekonomické nerovnosti a nabízí legislativní změny. Do dozorčí rady, která k příležitosti francouzského předsednictví a tématu vznikla, patří dva laureáti Nobelovy ceny Nadia Muradová a Denis Mukwege. V podskupině, která se zabývá genederovou nerovností, je i herečka a feministka Emma Watson.
Právě Emma Watson společně s dalšími třemi autory publikovala ve čtvrtek na webu britského deníku The Guardian výzvu. Dávají za příklad země jako je Dánsko, které zavedlo nový zákon proti sexuálnímu obtěžování na sítích, nebo Island, který má nejpřísnější zákony týkající se rovných platových ohodnocení. Podle nich ve všech členských zemích skupiny G7 přetrvávají diskriminující zákony, které omezují práva žen.
