Článek
Vratné kelímky se v posledních letech rozšířily prakticky všude tam, kde dříve zákazník dostával nápoje do kelímků jednorázových. Majitelům, bratrům Michalovi a Martinovi Hanákovým, se podařilo dosáhnout svého cíle.
Přesto neustrnuli a firma vyvinula vratné kelímky i pro horké nápoje a spolupracuje s další brněnskou firmou REkrabička, která uvedla na trh omyvatelnou vratnou krabičku na jídlo. „Už jsme s nimi spolupracovali na jednom velkém festivalu, na němž tak nevznikal odpad po vypitých nápojích a snězených jídlech,“ řekl Michal Hanák.
Když firmu před deseti lety zakládali, bylo jejich cílem zbavit místa konání festivalů jednorázových kelímků a napomoci ekologičtějšímu chování návštěvníků. Každý vypitý půllitr do té doby znamenal odpad. „Byli jsme na velkém festivalu v Berlíně, kde se na trávě neválely kelímky, a lidi byli spokojení. Tak jsme zkusili pilotní testování v Brně na akcích pro 500 lidí a mile nás potěšilo, jaká byla reakce, i když se jako záloha platí 50 korun,“ řekl Michal.
Od počátku se bratrům podařilo domluvit spolupráci s lisovnou plastů v Kuřimi, v jejímž čele stojí šikovný designér a lisař, který kelímek navrhnul a vyrobil. Od roku 2012 se kelímky dostaly i na velké festivaly včetně Colours of Ostrava.
„Zpočátku jsme museli překonávat nedůvěru zákazníků. I známí nás odrazovali. Říkali, že je to dobrý nápad, ale že u nás fungovat nebude. Zákazníci se báli, že když kelímky koupí, že v nich mají peníze a co když se jim nevrátí, co když barmani budou špatně hospodařit. Proto od počátku nabízíme i pronájem kelímků. Celou službu včetně mytí a dopravy zajišťujeme sami. Prvních pět let jsme přesvědčovali a oslovovali zákazníky a později už se začali ozývat sami. Ale na aktivní oslovování jsme nerezignovali a hledáme zákazníky v různých segmentech trhu,“ řekl Michal.
Nejen organizátoři akcí, ale i uživatelé si kelímky oblíbili. Výjimečné jsou v tom, že mají úchyt, díky němuž si je lze přichytit za opasek či zavěsit na plot. „Máme zaevidovaný průmyslový vzor pro Evropskou unii,“ uvedl Michal.
Rozšíření z festivalů, koncertů a sportovních stadionů pomáhají města a obce. „Díky nim si kelímek mohli osahat všichni, protože na kulturní a sportovní akce chodí omezený počet lidí,“ uvedl Martin. Například na adventních trzích způsobilo jejich používání malou revoluci. Zatímco dříve město sváželo odpad několikrát za den, najednou to nebylo potřeba. Dnes už je možné kelímky najít i v zoologických zahradách, v kempech, na koupalištích, ve školách či na konferencích.
„Děláme i limitované edice od 250 kusů, takže je chtějí vedoucí táborů či organizátoři svateb,“ řekl Michal. Přidanou hodnotou je totiž možnost opatřit kelímky libovolným potiskem, který může sloužit jako nosič reklamy či logo akce. „Pro pořadatele velkých akcí tak mají kelímky výnosový potenciál. Když si udělají pěkné logo, postupně je mohou všechny prodat, protože si je lidé nechají jako suvenýr,“ řekl Martin.
Až do loňského prvního lockdownu výroba rostla každý rok dvouciferným tempem a letos se podařilo vrátit na starší čísla, i když byla ohrožená výroba. Stejně jako další firmy se Nicknack potýkal s výpadky dodávek polypropylenu. „Kupovali jsme ho od Unipetrolu, ale letos vhodný materiál pro naši výrobu nedodává. Proto jsme se museli poohlédnout jinde v Evropě a podařilo se nám nakoupit tak, že jsme výrobu přerušit nemuseli. Ale situace není stabilní a nejistota je velká. Protože polypropylen zdražil o 80 procent, museli jsme to do cen promítnout také. Reakce zákazníků jsou však dobré, ceny rostou ve všech oborech,“ řekl Martin. Oba bratři si dávají záležet na tom, aby byly jejich výrobky co nejvíce české a materiál byl nejdále z Evropy.
Každý rok firma vyrobí pro zákazníky statisíce kelímků a zhruba půl milionu jich má ve skladech v Praze a v Brně k pronajmutí. V těchto městech má i velkokapacitní myčky. Pražská doplnila brněnskou v roce 2019 a díky tomu se otevřela cesta k zákazníkům v Čechách, jimž se výrazně zlevnila logistika.
Když kelímek doslouží, stane se žádaným odpadem. „Polypropylen je vysoce ceněná surovina. Spolupracujeme s firmou, která z ní udělá regranulát a vyrábí například kbelíky, které jdou opět zrecyklovat,“ uvedl Michal.
Firma působí v Česku a na Slovensku. Spolupracuje ale také s distributory například v Polsku, Rumunsku či Itálii tak, aby se její kelímky i firemní filozofie dostaly k zákazníkům i v zahraničí.