Článek
U pobřeží italského Janova zkouší jeden z alternativních způsobů pěstování suchozemských rostlin pod hladinou moře. Takzvaná „Nemova zahrada” je skupina šesti skleníků umístěných 8 metrů pod vodou a 100 metrů od pláže. V rámci výzkumného projektu společnosti Ocean Reef Group se pod vodou podařila vypěstovat už řada rostlin jako česnek, bazalka, máta, rozmarýn nebo rajčata.
Podvodní skleníky mají navíc jednu velkou výhodu - samozavlažování. To v praxi znamená, že v nich dochází k odpařování mořské vody, která se následně sráží na stěnách akvária a zbavena soli stéká do květináčů. To může představovat naději třeba pro africké země, kde je nedostatek vody. Skleníky navíc drží stabilní teplotu a rostliny neohrožuje žádný hmyz, tudíž se jim daří lépe než na souši.
Jediným omezením je pro tým výzkumníků velikost rostlin. Zatím se tak experimenty s podvodním pěstováním zaměřují především na byliny a zeleninu. Podle marketingového manažera společnosti Ocean Reef Group Luca Gamberiniho zatím v pěstování například pšenice nebo ovocných stromů nevidí smysl.
Aby mohli výzkumníci sledovat, co se pod mořem děje, jsou ve sklenících umístěny kamery. Díky nim mohou rostliny kontrolovat z řídicí věže na pláži.
Cena jednoho skleníku se pohybuje kolem 10 až 20 tisíc eur, což je v přepočtu asi 250 až 500 tisíc korun. Náklady na údržbu, včetně potápěčů, kteří se o rostliny starají, jsou tak hodně vysoké.
Podle profesora Antonia Ferranteho z univerzity v Miláně je problémem projektu hlavně jeho ekonomická udržitelnost. „Už víme, že je hydroponické pěstování možné v různých prostředích, extrémních podmínkách od Antarktidy po lunární moduly, tak proč ne pod vodou? Problém představuje ekonomická udržitelnost, takže musíme zvážit, jak snižovat výrobní náklady, aby byl provoz dlouhodobě udržitelný,” říká Ferrante.
