Hlavní obsah

Češi změnili pivní návyky. Obyčejné pivo už tolik netáhne

Foto: Tero Vesalainen, Shutterstock.com

Prodeje lokálních piv vzrostly ve vesnických prodejnách o desítky procent. V některých i více.

Covid změnil pivní zvyklosti. Standardní piva hrají prim, ale na vesnicích zesiluje spotřeba piv z blízkých varen. Díky této podpoře nemusely minipivovary v covidu zavírat a někde jim i významně rostl odběr.

Článek

Venkovské prodejny vsadily v pandemii na lokální minipivovary a sázka se jim vyplatila. Prodej piva jim „díky“ zavřeným hospodám významně rostl a velký vliv na to měly právě místní minipivovary.

„Loni nám stouply prodeje piva v průměru o téměř 13 procent, letos rostou zatím 17procentním tempem. Novým silným trendem je prodej piv z regionálních pivovarů, často umístěných na ‚dohled od komína‘. Jejich prodeje rostly až o desítky procent a dnes představují v některých obchodech až pětinu všech prodaných piv,“ říká Lukáš Němčík, šéf rozvoje sítě družstevních prodejen COOP, která provozuje zhruba 2 500 převážně venkovských obchodů.

Nabídka místních piv se liší v jednotlivých obchodech region od regionu, některé jich nabízejí i desítky a mají různé zkušenosti s chutí obyvatel konzumovat místní produkci. Největší boom zaznamenává obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí, které má pod sebou zhruba 100 konzumů.

Regionální piva v nich začalo nabízet před pěti lety. Zákazníkům tehdy nabídlo tři značky pivovaru Rychnova nad Kněžnou, dnes spolupracuje s 15 lokálními pivovary a kupujícím nabízí zhruba 70 různých regionálních piv, například Letohradského jelena, Černého medvěda, Žamberského kance nebo třeba Rampušáka, Barona a Agenta.

Foto: Konzum Ústí nad Orlicí

Až 60 různých značek na jednom místě – to jsou pivotéky v konzumech.

„Boom začal už před pandemií, ale covid ho umocnil tím, že jsme se snažili pomoci minipivovarům, které zůstaly bez možnosti prodeje v hospodách. Brali jsme to na začátku spíš jako charitu, ale pak jsme byli příjemně překvapeni, jak dobře se to byznysově povedlo. Devadesát procent prodejů sice spadá na velké pivovary, ale desetina už patří malým. Jsou i prodejny, kde prodeje tvoří až čtvrtinu pivního sortimentu a v jedné dokonce polovinu,“ pochvaluje si Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum.

Podle něj však nemusí pro všechna území platit stejný recept. „My se obecně hodně zaměřujeme na nabídku lokálních potravin obecně a zákazníci si na to už zvykli a vyhledávají to. Takže když jsme rozšířili nabídku piva, začali ho kupovat. V téměř 20 prodejnách jsme zřídili takzvanou pivotéku, kde nabízíme desítky různých regionálních značek. V Žamberku a Ústí nad Orlicí jich je dokonce šedesát,“ popisuje šéf družstva s tím, že by jejich počet chtěl zdvojnásobit.

V létě jsme museli dokonce prodej piva přes e-shop zastavit, protože nešlo uspokojit všechny zákazníky.
Antonín Nekvinda, Pivovar Neratov

Mezi roky 2019 a 2020 stouply podle něj prodeje lokálních piv ve venkovských konzumech extrémně – o 100 až 150 procent. Po rozvolnění rostou nadále, meziročně podle místa o dvacet až třicet procent. Že je však každý region jiný, ukazuje další síť prodejen v rámci COOP Jednota, spotřební družstvo České Budějovice. I ona se snaží podpořit regionální dodavatele, kteří se na jejím celkovém sortimentu podílejí více než čtvrtinou, růst prodejů lokálních piv byl však mezi lety 2019 až 2020 mnohem mírnější – na úrovni pěti procent.

Velký nárůst je podle Hlavsy dán tím, že místní berou nákup regionálních výrobků jako podporu firem, lidí a prodejen v místě, kde bydlí, a zároveň velmi rádi zkoušejí nové věci. Mnozí začali kupovat dražší piva nad 100 korun i jako dárek ostatním na oslavy. Tyto motivy popisuje i osmačtyřicetiletý zákazník z Ústí nad Orlicí.

Foto: Pivovar Neratov

Na obrázku je Pivovar Neratov. Vaří spodně kvašená piva.

„Nabídka v pivotékách je extrémně široká, nikde jsem nic podobného neviděl a postupně se tím propíjím. Zkouším různá piva podle nálady, někdy lehčí, někdy těžší, někdy spodně kvašená, jindy svrchně kvašená, někdy více chmelená a jindy zase méně – piva mají úplně jiné chutě než piva z komerčních pivovarů. Je to, jako když pijete víno, i zde poznáváte řadu odstínů. Dvakrát jsem pivo koupil jako dárek, protože mají i nádherné lahve. Mělo to úspěch,“ říká Radek Mačát. I pro něj je důležité, že koupí lokálního piva podporuje místní podniky. „Ano, dává mi to velký smysl,“ potvrzuje.

Jak konkrétně se daří jednotlivé podniky v regionu podpořit, ukazuje příklad Pivovaru Neratov. Ten začal vařit první piva před třemi lety, v roce 2019 vystavil 1 000 hektolitrů a kromě hospod je prodával i v deseti konzumech. Pak přišla pandemie a pivovar se obával, co bude dál. Družstvo Konzum ale od něj začalo odebírat piva více, lidem chutnalo, a tak navzdory nulovému prodeji surového piva v sudech vzrostly prodeje piva v lahvích natolik, že i s otevřeným e-shopem uvařil loni Neratov o 500 hektolitrů více. Svou produkci nyní prodává v 70 konzumech.

„Je to nádherné a pro byznys úplně skvělé. V létě jsme dokonce museli prodej piva přes e-shop zastavit, protože nešlo uspokojit všechny zákazníky. Za letošek očekáváme, že vystavíme 2 000 hektolitrů piva,“ říká ekonomický ředitel Pivovaru Neratov Antonín Nekvinda.

A jak se v regionech dařilo velkým pivovarům? Plzeňskému Prazdroji stouply v síti COOP za rok 2020 prodeje o 13 procent a zařadila se tím mezi jeho nejrychleji rostoucí prodejce. Zároveň se ukázalo, že zákazníci jsou v regionech více konzervativní, což je podle něj vidět například na prodeji nealkoholických ochucených piv či plechovkových piv. Obě tyto kategorie rostou, ale v porovnání s celostátním průměrem je to zhruba poloviční tempo. Vesničtí pivaři se dnes už také nespokojí jen s levnými pivy, ale výrazně u nich roste i obliba ležáků, tedy 11stupňových a 12stupňových piv.

Nárůst zájmu o ležáky potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS). „Je to dlouhodobý trend. V roce 2020 byl jejich podíl 49,5 procenta, výčepního piva se vyrobilo 45,9 procenta a roste i podíl nealkoholických piv,“ říká výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová. Co se týče obalů, je podle ní jednoznačně nejoblíbenější pivo ve skleněné lahvi. Loni jejich podíl tvořil 46 procent, 15 procent připadl na plechovky, 12 procent na PET lahve, dvě procenta na cisterny a spotřeba sudů, jejichž obliba zesiluje, tvořila 25 procent.

Rostoucí prodeje piva v sudech potvrzuje i pivovarnická jednička. Plzeňský pivovar letos dodává chlazené sudy zhruba do 120 prodejen COOP, což je oproti loňsku o čtvrtinu více. „Tento počet plánujeme zdvojnásobit. Největší poptávka je po 30litrových sudech, roste však zájem i po 15litrových sudech,“ říká Josef Jukl, manažer pro klíčové zákazníky Plzeňského Prazdroje. Rostoucí zájem o 15litrové soudky potvrzuje i pivovarnická dvojka – Pivovary Staropramen. Vedle nich jim roste spotřeba ležáků, ovocných pivních mixů a piv v plechovkách.

Anketa

Zkoušíte rádi piva z regionálních pivovarů?
Ano, velmi často
58 %
Občas
20,9 %
Minimálně
12,4 %
Nikdy, experimenty nejsou pro mě
8,7 %
Celkem hlasovalo 1382 čtenářů.

Doporučované