Článek
Na internetu lidé vyřizují většinu úředních povinností a své obchody, kromě toho se na sítích baví a shánějí informace. Právě tomu se říká digitalizace a je to obor, ve kterém Česko zaostává.
Češi nejsou méně vzdělaní než jiní Evropané a s internetem by to uměli, jenže jejich vláda nedokázala pro jeho využití připravit podmínky. „Digitalizace se stala sloganem na transparenty, který nikdo nikdy nemyslel vážně. Jako když alkoholik manželce podesáté slibuje, že už nebude pít,“ shrnuje bilanci posledních let Michal Bláha, ředitel neziskové organizace Hlídač státu.
Při nástupu vlády Andreje Babiše to přitom nevypadalo zle. „Máme jedinečnou šanci k digitální přestavbě Česka. Moderní Česko potřebuje digitální revoluci,“ deklarovali ministři z řad ANO a ČSSD v červenci 2018.
Loni vydala Evropská komise analýzu digitalizace s názvem DESI, ve které je Česko z členských států EU na sedmnáctém místě.
Nákupy či bankovní převody vyřizují přes síť tři čtvrtiny Čechů, zatímco průměr Evropy je o deset procent níže. Podniky jsou při využívání e-commerce na šestém místě za severskými státy, Irskem a Belgií. Ovšem jakoukoli internetovou komunikaci se státem zažila jen polovina zdejších občanů. Víc se papíru drží jen Němci, Řekové a Italové.
Posledním premiérem, který v digitalizaci státu něco podnikl, byl Mirek Topolánek (2006-2009). Nástupci po něm zdědili nový komunikační systém datových schránek, terminál Czech Point i základní registry, ve kterých se shromáždila všechna data o státu, firmách a občanech. Zbývalo dokončit elektronický průkaz totožnosti a především naučit úřady, ať nové nástroje pro komunikaci s občany využívají.
Projekt s názvem e-government vytvořila pro Topolánka skupina eStat.cz a její tehdejší šéf Edvard Kožušník dnes potvrzuje, že „systémově se od té doby neudělalo nic“.
Důvodem není nízká zběhlost vládních expertů v technologiích. „Celé to je o politické odvaze a udržení cíle,“ vysvětluje Kožušník, že právě tyto vlastnosti pozdějším vládám chyběly.
Ani v Topolánkových časech nebylo všechno bez chyby. Především ministr vnitra Ivan Langer neměl blokovat vznik centrální agentury, která by podléhala jen premiérovi a dohlížela na postup digitalizace u jednotlivých ministrů.
Zásluhy týmu premiéra Topolánka připouští i Michal Bláha. „To byli lidé, kteří opravdu chtěli něco změnit,“ uvedl.
Seriál Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách
Seznam Zprávy vybraly sedm důležitých otázek pro budoucnost České republiky. Proč jsou zásadní a jak na ně hodlají jednotlivé strany odpovědět? Na to nyní na stránkách našeho serveru nacházíte odpovědi.
Už jsme vydali:
V dalších týdnech přineseme:
Budou se stavět rodinné domy?
Jaký bude podíl českých potravin v supermarketech?
Budou mít stále šanci na vzdělání jen děti z „lepších rodin“?
Pozdější vlády přidaly pár více či méně úspěšných dílčích projektů, jakými byly elektronické recepty nebo registr automobilových vozidel.
Fiaskem se staly elektronické pokladny EET pro živnostníky, které jako „nezbytnou digitalizaci“ doporučoval, tehdy ještě v roli šéfa Asociace malých a středních podniků, dnešní ministr průmyslu Karel Havlíček.
Zavedení EET zbrzdil Ústavní soud a přerušil koronavirus, pro značnou část živnostníků šlo přitom o nesmyslné fízlování. „Občané nejsou státem vnímáni jako zákazníci, ale jako poddaní,“ vysvětluje Michal Bláha, v čem se stala chyba. Podnikatelé by podle něho změnili názor, kdyby stát zároveň se zavedením EET dal něco i jim, třeba automatický výpočet daní z dat EET.
Nevyšla ani investiční ofenzíva s optickými kabely. Dnes má v zásadě každý Čech k dispozici rychlý internet, ke kterému se dostane přes pevné telefonní linky nebo mobilní signál. Nevýhodou je, že si mobilní operátoři nechávají svou bezkonkurenční nabídku zaplatit.
Proto přinejmenším podle výzkumu DESI mají Češi vedle Kypřanů a Slováků nejdražší mobilní připojení. Babišova vláda se to snažila napravit investicemi do optických kabelů, které umožňují využívat vysokorychlostní internet.
O neúspěchu informuje loňská výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. „Ministerstvo průmyslu neposkytlo z původně určených 13,8 miliardy korun za téměř pět let programového období 2014–2020 žádnou dotaci na rozvoj vysokorychlostního internetu,“ uvedli kontroloři s tím, že důvodem byla špatná příprava.
Jedině partyzánská akce mohla posunout digitalizaci o krok dál. Novince z roku 2020 se nadneseně říká „digitální ústava“ a ve Sněmovně ji prosadil jeden z členů Kožušníkova think tanku Zdeněk Zajíček.
S iniciativou, pod kterou se podepsaly podnikatelské svazy, nakonec souhlasily všechny poslanecké kluby. Zajíčkova norma nařizuje státu, ať už nevyžaduje po občanech informace, které o nich má ve svých registrech. Jenom tím se významně zjednoduší stavební řízení i žádosti o sociální dávky. Dokonce u silničních kontrol nebude třeba vedle občanky předkládat také řidičský průkaz.
Teprve se uvidí, jak bude fungovat experiment, který umožňuje občanům, aby se ke komunikaci se státními úřady přihlásili přes internetové bankovnictví. V jiných zemích není zvykem, že mezi občanem a státem ji zprostředkuje soukromá finanční společnost. I tento zákon ovšem schválili všichni poslanci.
Založit centrální agenturu, která by dokončila rozestavěnou budovu e-governmentu a přesvědčila lidi i podniky, ať víc využívají jeho služby. Investovat do optických sítí a snížit tím ceny připojení. Snad toho voliči nechtějí od příští vlády tak moc.
