Digitální konkurenceschopnost: Česko si od loňska polepšilo

Česko tak změnilo částečně nepříznivý vývoj z loňského roku, kdy kleslo o čtyři místa. Ukázaly to údaje švýcarského institutu IMD, který žebříček sestavuje. Kvůli pandemii covidu-19 bude mít digitální konkurenceschopnost čím dál větší roli v ekonomickém vývoji zemí, soudí autoři zprávy.

Mezi přednosti České republiky patří například rozšíření robotů či jejich zapojení do vzdělávání, vědy a výzkumu. Ve srovnání se sledovanými zeměmi si Česko naopak nevede příliš dobře v oblasti regulatorního prostředí pro podnikání.

„Například v obtížnosti založení podnikání či ve vymáhání smluvního práva se v žebříčku IMD dlouhodobě řadíme mezi nejhorší ze sledovaných zemí,“ poznamenal Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra, které s institutem IMD spolupracuje.

Česká republika se z hlediska dalších dílčích kritérií oproti loňsku propadla v kybernetické bezpečnosti, kde se jí podle Spotřebitelského fóra dosud spíše dařilo. Z loňského 27. místa spadla na letošní 42. pozici. Naopak poprvé se Česku povedlo mírně vylepšit pozici v oblasti e-Governmentu, kde z loňského 45. místa postoupilo na letošní 35. pozici.

Ze zemí visegrádské čtyřky, kam vedle Česka patří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko, před ČR nadále zůstává Polsko – to si letos polepšilo o jednu příčku a obsadilo 32. místo. Naopak Maďarsko a Slovensko si o několik míst pohoršily a zůstávají v žebříčku digitální konkurenceschopnosti za Českou republikou. Ze sousedních zemí Česka si nejlépe vedly Rakousko a Německo, které jsou v první dvacítce žebříčku.

Pořadí na prvních dvou místech se od loňska nezměnilo. Vedou Spojené státy, druhý je Singapur. Třetí Dánsko vystřídalo Švédsko, které kleslo na čtvrtou příčku. Pátý je Hongkong.

V důsledku pandemie onemocnění covid-19 bude digitální konkurenceschopnost více než dosud ovlivňovat ekonomický vývoj jednotlivých zemí, domnívají se autoři zprávy. „Aktuální postavení v žebříčku tak může napovídat o schopnostech jednotlivých zemí nastoupit v následujících letech na trajektorii ekonomického růstu,“ uvedlo v tiskové zprávě Spotřebitelské fórum.

Žebříček porovnává konkurenceschopnost v digitální oblasti u 63 ekonomik světa. Srovnání vychází z 52 indikátorů, z nichž 32 je založeno na dostupných statistických údajích a zbývajících 20 vychází z průzkumu mezi předními manažery v jednotlivých zemích.

V roce 2011 byl na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu zveřejněn dokument s názvem „Zpátky na vrchol“, který určoval strategii od roku 2012 do roku 2020. Podle té mělo být Česko do roku 2020 v první dvacítce globálního reportu konkurenceschopnosti (GCR), který publikuje Světové ekonomické fórum (WEF).

„Nová Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou ministerstvo právě dnes předkládá k veřejné konzultaci, si dává za cíl Českou republiku během necelých deseti let posunout do elitní dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa,“ slibovala strategie. Mělo se toho dosáhnout „udržením dlouhodobě vyrovnaných veřejných rozpočtů, zkvalitněním a zefektivněním veřejné správy, modernizací dopravní, energetické a ICT infrastruktury, vytvořením finančně udržitelného modelu veřejného zdravotnictví“ atd. Ani podle GCR ale Česká republika v první dvacítce zdaleka není, naposledy skončila na 29. příčce.