Článek
„Celkový počet zřízených monitorovacích bodů bude 65, většina jich je na obecních pozemcích města Hrádek nad Nisou. Práce našich zkušených pracovníků přispěje k odbornému vyhodnocení přeshraničních vlivů dolu Turów,“ potvrdil ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar.
Jde o oblast mezi obcí Oldřichov na Hranicích a Uhelnou s přesahem na východ. Státní podnik zvolil liniový charakter monitorovacích bodů o přibližné délce 3,8 kilometru. V obci Uhelná, která se nachází nejblíže k projektované oblasti rozšiřování dolu, bude vybudována podrobnější plošná síť bodů.
„Monitorovací vrty výrazně pomohou řešit situaci a zesílit tlak českých argumentů. Polská strana nám totiž dává najevo, že škody, které způsobuje jejich hnědouhelný důl Turów, nemáme podložené žádnými relevantními měřeními,“ vysvětlil hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
V následujících letech budou jedenkrát za rok prováděna pravidelná kontrolní měření poklesu terénu. Výsledkem měření budou rozdíly mezi původním a posledním aktuálním měřením.
Monitorovací body tvoří ocelové tyče ukotvené v nezámrzné hloubce, na vrcholu opatřené ocelonerezovým polokulovým ukončením. Proti vnějšímu poškození jsou chráněné betonovou skruží a plastovou signální tyčí. Vzdálenost mezi jednotlivými body bude přibližně 80 metrů.
Monitorovací síť měla mít původně 100 měřících bodů, ale někteří vlastníci neumožnili vstup na pozemky ani průjezd techniky přes tyto pozemky.
V následujících letech budou jedenkrát za rok prováděna pravidelná kontrolní měření poklesů terénu. Výsledkem měření budou rozdíly mezi úvodním a posledním aktuálním měřením. Tyto rozdíly, výškové změny – poklesy – terénu v závislosti na čase budou archivovány jako podklad pro odborné vyhodnocení s návazností na polskou síť měřících bodů, pakliže to polská strana umožní.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci chtějí těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i hluku a prachu nebo propadů půdy.
Polská strana zásadnější vliv na české území odmítá, už teď se ale voda z oblasti ztrácí, potoky i studně vysychají.
