Dezinfoservis: Koronavirus nekosí jen „liberální Západ“

O co jde? Na webu svobodnenoviny.eu vyšel článek, jehož autorem je JUDr. Jiří Vyvadil, shodný text vyšel také na jeho blogu na Parlamentních listech. Autor (někdejší soudce Nejvyššího správního soudu, exposlanec, exsenátor a dnes advokát) je známý svými proruskými názory a publikováním článků na nedůvěryhodných a propagandistických webech. V tomto článku si zcela účelově vybírá údaje týkající se počtu úmrtí spojených s covid-19 a do svého porovnání nezahrnuje všechny státy. Operuje pouze s počty obětí, nikoliv s přepočty na počet obyvatel nebo na celkový počet nakažených v jednotlivé zemi. Údaje autor uvádí bez jakéhokoliv dalšího kontextu, dosazuje si pouze proměnnou liberální/neliberální stát.

Rozdíly mezi počty nakažených a zemřelých v některých zemích západní Evropy a v zemích severní, střední a východní Evropy vzbuzují zájem a tendence ke spekulacím a různým teoriím. Podrobněji se tomuto tématu věnoval např. analytický článek v Deníku N.

Čína a Rusko nejsou považovány za zcela transparentní v uváděném počtů obětí ani informací týkajících se celkové situace kolem epidemie covid-19 (viz například zde, zde či zde).

Jak vyplývá z analýzy Ministerstva zahraničí ČR, v návaznosti na níž vyšel text na Aktuálně.cz, Čína tajila informace o koronaviru. V analýze experti z ministerstva varují před tím, že Čína zatajovala informace o koronaviru a pandemii se i za pomoci propagandy pokusí využít k rozklížení Západu a získání dominance. Ministerstvo varuje i před Ruskem.

Fact-checking: Autor v souvislosti s epidemií covid-19 tvrdí, že virus „kosí“ tzv. liberální Západ a že oproti tomu pro země bývalého východního bloku epidemie představuje nezávažnou záležitost. Pro účely svého sdělení zcela opomíjí další země, které byly epidemií vážně zasaženy (například Írán, Brazílii, které patří mezi deset zemí s nejvyšším počtem úmrtí spojených s covid-19, Rusko je ke dni 15. 5. 2020 se svými 2305 nahlášenými oběťmi na 18. místě). Dále autor opomíjí jiné asijské státy a jejich zvládnutí současné epidemie - například Japonsko, Jižní Koreu nebo Tchaj-wan. Dále se také nezabývá nízkým rozšířením covid-19 v Africe ani velkými ohnisky a velkým množstvím obětí v arabských zemích. Sám ovšem uvádí pochybnost o porovnatelné metodologii sběru uvedených údajů, čímž tak zpochybňuje svá tvrzení.

Jak Jiří Vyvadil uvádí, a tím svá tvrzení podkopává, nejedná se o žádný „celozápadní model“. Některé z evropských zemí (např. Norsko či Dánsko) mají také nízké počty nakažených a počty úmrtí souvisejících s covid-19. V rámci USA i v rámci Německa či Itálie se míra zasaženosti koronavirem liší napříč různými regiony. V některých muslimských zemích, které nelze označit za liberální demokracie, mají také vysoké počty nakažených i obětí.

JUDr. Jiří Vyvadil je známý pro své kontroverzní a proruské názory. Odvolává se na svůj vlastní nedávno vydaný článek a komentáře k němu. Jiné zdroje ale obdobná tvrzení považují za propagandu Číny, viz např. zde či zde.

Pokud bychom aplikovali stejnou metodologii jako autor výše uvedeného článku, mohli bychom si dosadit jakékoliv jiné dvě skupiny států, které mají rozdílné počty obětí, a tvrdit, že jedna z nich má méně úmrtí na covid-19 z důvodu, jenž podporuje naši teorii.

Jak uvádí například Deník N v analytickém článku s titulkem „Proč v Belgii vypukla apokalypsa a kde udělal západ Evropy chybu ve srovnání s východem“:

„Co je špatně v bohatých západoevropských zemích a co naopak dělá dobře střední, severní a východní Evropa? Rozdíl je tak nápadný, že pro něj hledá vysvětlení kdekdo a sešla se jich už slušná sbírka. Někteří řeší problém rázně: západní země sbírají data poctivě, jiné nikoli. Jiní poukazují na kulturní rozdíly: líbání a vřelý společenský život versus odstup. K dalším vysvětlením patří západoevropská individuální svoboda versus východní kázeň (jež je prý dědictvím sovětského socialismu, prušáckého drilu či severské rovnostářské společnosti – o Srbsku a Řecku si v tomto směru už nedokázali vymyslet nic ani ti nejodvážnější analytici). (…) Doložit či vyvrátit tuto domněnku lze jen podrobnějšími daty. Ve skutečnosti je ve hře víc faktorů, proto je také výsledný obrázek tak nepřehledný.“

Autor uvádí, že „při posuzování západní a východní Evropy byla několikrát nastolena teorie, že východní Evropa byla mnohem více a důsledněji proočkována proti TBC“. (Tématu očkování proti TBC jakožto prevenci proti covid-19 jsme se věnovali zde.)

Autor článku dále tvrdí, že rozhodující byla rychlost a tvrdost restriktivních opatření. Podle něj má liberalismus odpor k příkazům a k dodržování pravidel, což je zřejmě důvodem k rychlému nárůstu nakažených, které už dle autora šlo zastavit jen obtížně. Tyto své závěry nedokládá žádnými fakty. V některých zemích byla zavedena blesková a striktní opatření, přesto se však virus šířil velmi rychle. V jiných zemích vsadili na odlišné postupy a epidemiologická situace tam nebyla zdaleka tak závažná. Takto zjednodušeně jako v článku Jiřího Vyvadila nelze situaci interpretovat. Více například zde či zde. V některých zemích, které patří mezi ty nejzasaženější, pravděpodobně nebyla opatření nastavena dostatečně rychle (USA, Velká Británie, Itálie, Španělsko), nicméně závažnost dopadů epidemie souvisí s mnoha různými faktory, nikoli se „superliberálním“ nebo „neliberálním“ přístupem.

Další otázkou jsou metodologické přístupy v jednotlivých zemích k vykazování počtu obětí a v neposlední řadě i věrohodnost údajů poskytovaných jednotlivými státy. Čína se snaží navodit dojem, že má situaci pod kontrolou a je „vítězem“ současné situace. Jak uvádí analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková, Čína si zlepšuje politický obraz v situaci, kdy s ní nikdo jiný nemůže soupeřit. Karásková vysvětluje, že pandemií koronaviru čínská reputace hodně utrpěla, a to jak na mezinárodním poli, tak i mezi čínskými obyvateli. Země se teď snaží očistit. Na začátku epidemie se komunistický režim dopustil mnoha chyb, kvůli kterým se koronavirus začal nekontrolovatelně šířit. Čína se v tomto ohledu také snaží ovlivnit evropské státy. Snahám Pekingu se věnovaly rovněž Hospodářské noviny.