Článek
24. září loňského roku Facebook smazal okolo 300 profilů využívaných členy ruské armády včetně zpravodajských služeb. Společnost to zdůvodnila tím, že porušovaly zásady proti zahraničnímu nebo vládnímu vlivu. Konkrétněji šlo o koordinované, neautentické chování na popud zahraničního nebo vládního subjektu. Ve stejné době související profily zrušily také další sociální sítě. Na událost upozornila ve své analýze už loni společnost Graphika zabývající se sběrem dat a mapováním online sítí.
Ve zprávě, kterou společnost v září vydala, mimo jiné upozorňuje, že za některými aktivitami vedoucími k odstranění profilů stála ruská GRU. Vojenská zpravodajská služba používala profily na sociálních sítích k informačním útokům a šíření dezinformací.
Aktivity GRU na internetu i mimo něj
Seznam známých aktivit GRU rozhodně není krátký. V roce 2016 například služba zasáhla podle Ministerstva spravedlnosti Spojených států do volebního procesu v USA tím, že získala e-maily kampaně Hilary Clintonové, které následně zveřejnila na internetu.
K dalším aktivitám patří známé ruské online operace, které se soustředily na dění na Ukrajině a v Sýrii. Po dopingovém skandálu ruských atletů pak byla cílem GRU Světová antidopingová agentura – mezi útoky na ni patřilo například zveřejnění citlivých dat světových sportovců, mimo jiné i z České republiky.
V neposlední řadě se pak GRU na internetu zaměřila na informace spojené s otravou Sergeje Skripala v britském Salisbury. Britové z ní obvinili ruskou dvojici Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Stejné muže, po kterých pátrá policie v Česku v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích.
Osvědčený model
V kauze Skripal se GRU podle analýzy snažila strhnout pozornost k tomu, že obvinění poničí britsko-ruské vztahy. Vznikly falešné identity například novinářů na volné noze. Podle Graphiky se snažily zasáhnout spíše domácí, ruské čtenáře. Falešní novináři ale vydávali texty nejen v ruštině, ale i v angličtině například na platformě Medium, kde opakovaně zpochybňovali ruskou roli ve Skripalově otravě. Odkazy na články pak putovaly skrz další platformy, jako jsou Facebook a Instagram. Síť těchto profilů ale byla rozsáhlá. Graphika našla související účty i na platformách Twitter, YouTube, Medium, Tumblr, Reddit, Telegram, Pinterest, Wordpress, Blogspot a dalších vesměs blogerských platformách.
„Když hledáte na internetu důkazy o ruské účasti, budete velice zklamaní, protože najdete jen fantastické domněnky státních zástupců a nic víc,“ stálo v už neexistujícím textu od autora jménem Charles Lonsdale. Dnes již není stopy ani po autorovi.
Jiné texty na různých platformách tvrdily, že jde o britskou konspiraci proti Rusku, a citovaly propojení mezi Skripalovou otravou a chemickou laboratoří v Porton Down. Ta skladuje kromě vzorků virů také chemické zbraně a zkoumají se zde nyní i varianty koronaviru. Vznikla v roce 1916 jako odpověď na německé použití chemických zbraní během první světové války.
Ústředním tématem pro falešné novináře ale byla myšlenka odvádění pozornosti. Velká část článků tvrdila, že obvinění Ruska má za účel odvést od něčeho pozornost, přičemž často se lišilo od čeho. V jednom případě mělo jít o tehdejší situaci v Damašku, v jiném případě doslova od „všeho, co se děje ve Velké Británii“.
V Česku je to to samé
Odvádění pozornosti je obecně často využívaným motivem propagandy. Tento narativ je možné sledovat i na současné kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Jedním z opakujících se témat je například to, že se exploze „řeší zpětně“, a texty zmiňují domnělé načasování vůči jiným událostem. Často zmiňované bývají volby, které jsou typicky vytahovaným argumentem pro to, že něco je nějak „nekale“ načasováno. Nicméně, stejně jako jsou volby letos, byly i loni, předloni a rok před tím.
Podobně jako v kauze Skripal se texty soustředí také na vytvoření dojmu, že jde o odvádění pozornosti od jiných problémů nebo že událost má ovlivnit situaci okolo ruské vakcíny či možnosti dostavby jaderné elektrárny ruskou společností Rosatom.
Podle verzí často publikovaných na známých dezinformačních webech je zveřejnění příběhu pokus o odlákání pozornosti od ekonomických problémů České republiky, od jejího přístupu k pandemii a také má jít o snahu zlepšit předvolební obraz vlády. K tomu všemu má podle serverů sloužit hledání vnějších nepřátel.
Různí další autoři pak ve svých textech polemizují, zda nemají Vrbětice odvádět pozornost od pandemie koronaviru. Jinde se dokonce píše opak: koronavirus měl odvést pozornost od nějaké tajné operace, jíž jsou Vrbětice součástí. Jaké přesně, ale není jasné.