Článek
Uchazeči o vysokoškolské studium se rozhodují podle zálib, uplatnitelnosti na trhu práce nebo prestiže fakulty, popřípadě univerzity. Díky volně přístupným datům ale mohou do své volby zahrnout i to, s jakou statistickou pravděpodobností vybraný obor dostudují.
Nejhůře je na tom v tomto ohledu z veřejných škol Technická univerzita v Liberci (TUL). Pokud vezmeme v potaz bakalářská studia započatá v roce 2014, tak má jako jediná právě liberecká univerzita studijní neúspěšnost nad 70 procent, konkrétně 71. Následuje ji Univerzita Pardubice (69,3 %), Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (68,9 %) a Vysoká škola polytechnická Jihlava (68,6 %).
„Začali jsme intenzivněji komunikovat s nově nastupujícími studenty do bakalářských studijních programů a zejména v zimním semestru prvního roku studia s nimi pracovat a nabízet možnosti pomoci. Protože právě toto období je kritické,“ jmenuje jedno z opatření na snížení neúspěšnosti mluvčí Univerzity Pardubice Martina Macková.
Nejlépe na tom jsou tradičně umělecké školy. Velmi nízkou neúspěšnost má ale v bakalářských studiích také Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (30,9 %), Vysoká škola ekonomická (48 %) a Ostravská univerzita (48,1 %).
„Lze sice sledovat neúspěšnost na jednotlivých vysokých školách, ale není to úplně spravedlivé, protože jsou značně diverzifikované,“ varuje před zkreslením analytik Aleš Vlk, který se výzkumu studijní neúspěšnosti dlouhodobě věnuje.
Vypovídajícím způsobem jde ale porovnávat obory nebo jednotlivé fakulty. Tradičně je nejvyšší neúspěšnost mezi studenty bakalářských programů techniky, přírodovědy a zemědělství. Tituly se oproti tomu daří získávat v dlouhých magisterských programech právníkům a lékařům.
Z technických fakult se nepodaří dokončit bakaláře nejvíce lidem na Fakultě strojní Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Končí tam devět z deseti lidí. Podobná čísla má ještě strojařina na TUL (88,3 %), Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (87,6 %) a Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT (87,3 %).
Mýtus o strojírenství jako o vyhazovacím oboru rozbourává fakulta na Vysokém učení technickém s pouze 50,3 procenta neúspěšných. Lépe na tom jsou v Česku už jen fakulty architektury.
Z pedagogických fakult dopadá nejhůře ta na Západočeské univerzitě v Plzni (58,8 %). Největší šanci dostudovat mají budoucí učitelé na Univerzitě Hradec Králové (36 %). Ekonomickým fakultám vládne Fakulta mezinárodních vztahů VŠE (31,3 %), pořadí uzavírá Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (74,9 %).
Mezi lékařskými fakultami v dlouhých magisterských programech otevírá i uzavírá žebříček Univerzita Karlova. Nejlépe je na tom 3. lékařská (18,8 %) a nejhůře 1. lékařská fakulta (42,3 %).
