Článek
V říjnu ukončili činnost hned dva tuzemští dodavatelé energií. Prvním byla největší skupina alternativních dodavatelů energií Bohemia Energy s více než 900 tisíci odběrnými místy, dva dny na to oznámila konec dodávek i firma Kolibřík Energie, která obstarávala přes 30 tisíc odběrných míst.
Jejich zákazníků se ujali dodavatelé poslední instance (DPI). Jelikož pro tyto lidi neměli nakoupenou elektřinu a plyn dopředu, musejí je dokupovat za aktuální ceny. Ty jsou však výrazně výš, což se odráží i na cenách pro zákazníky. A je to vidět zejména u záloh, které vystoupaly do výše, kterou lidé s nižšími příjmy nemusejí ustát.
Situace však zneužívají i takzvaní energošmejdi, kteří se za pomoci různých praktik snaží docílit toho, aby s nimi člověk uzavřel často nevýhodnou smlouvu. Odborníci radí, jak jim nenaletět.
1. Co když odběratel nemá na nově předepsané zálohy na energie?
Zálohy na energie se odběratelům kvůli narůstajícím cenám elektřiny a plynu značně prodraží. A to obzvlášť těm, kteří spadli do režimu dodavatele poslední instance. Například jeden klient platil u společnosti Bohemia Energy zálohu na plyn 3 300 korun, u innogy jakožto DPI ho vyjde na 21 490 korun. Pokud by u stejného dodavatele přešel na fixní kontrakt, zaplatil by 8 200 korun. „Je to celkem pecka vzhledem k mému důchodu 9 038 korun,“ svěřil se redakci v e-mailu čtenář Bohdan. Platby za energie znamenají významný zásah do rozpočtu i pro další domácnosti.
Poslali vám dodavatelé poslední instance nové vyúčtování a stouply vám výrazně měsíční zálohy?
Napište nám vaši konkrétní zkušenost na petr.svihel@sz.cz a sofie.kryzova@sz.cz.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) apeluje na zákazníky, aby si nejprve ověřili, zda jde skutečně o zálohy v rámci dodávek DPI. Energetický regulační úřad (ERÚ) zase doporučuje nechat si zálohy rozložit do 12 měsíců, což by je mělo o něco snížit. „Teď vám DPI počítá zálohy na dalších šest měsíců podle očekávané spotřeby, a ta bude vysoká. Zvláště u těch, kteří elektřinou i vytápějí. DPI teď účtují akorát ty měsíce, které jsou s největší spotřebou nejdražší v roce,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort.
2. Mohou lidé v tomto případě čerpat sociální pomoc?
Ano. Postižení odběratelé se v tomto ohledu mohou obrátit na Úřad práce České republiky a požádat u něj o mimořádnou okamžitou pomoc k úhradě mimořádné události. „Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku životního minima jednotlivce, tedy do 57 900 korun. Příjemce přitom nemusí pobírat žádnou z dosavadních sociálních dávek, to není podmínkou přiznání mimořádné okamžité pomoci,“ uvedlo ve vyjádření MPSV. Výši dávky stanoví Úřad práce s přihlédnutím k majetkovým a sociálním poměrům žadatele, respektive jeho domácnosti, a k rozdílu mezi dosavadní a nově stanovenou výší záloh.
Problém s vysokými cenami záloh se nemusí dotknout jen domácností v režimu DPI, ale i těch, které nemají s dodavateli fixovanou výši záloh na příští rok. „Lze předpokládat, že rovněž jim budou výrazně navýšeny zálohy v závislosti na druhu odebírané energie a na spotřebě,“ uvedlo MPSV.
3. Aktuálně jsou vytížené pobočky i call centra dodavatelů energií. Lze si sjednat smlouvu i jinak?
Smlouvu lze u dodavatelů uzavřít i online. Stačí, aby zákazník navštívil webové stránky společnosti. „Jednak máme na našich stránkách objednávkový formulář, anebo lze poslat žádost e-mailem, ale i tyto cesty jsou nyní mimořádně vytížené a je třeba počítat s několikadenní reakční dobou,“ uvedl mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
4. Co když odběratel předepsané zálohy nezaplatí?
Pokud klient zálohu neuhradí, hrozí mu odpojení od energií. V tomto případě musejí dodavatelé postupovat podle platné legislativy. „Zákazník dostane postupně dvě upomínky, vždy po měsíci, a pak přistoupíme k odpojení od elektřiny, abychom ho nevystavili problémům se zvyšujícím se dluhem za spotřebovanou elektřinu,“ vysvětluje Holubec. V této situaci bude společnost s neplatičem jednat jako s každým jiným dlužníkem. „Budeme jednat o úhradě dluhu, případně o splátkovém kalendáři, zpravidla se dohodneme a nebude nutné přistoupit k soudnímu vymáhání,“ dodal Holubec.
5. Pokud je odběratel v režimu poslední instance, co má dělat? Má se snažit co nejrychleji odejít k novému dodavateli, nebo se vyplatí počkat?
Dodavatelé poslední instance museli pro více než 930 tisíc odběrných míst elektřinu a plyn dokoupit na spotovém trhu. Velkoobchodní ceny energií se však dostaly do rekordních výšek, což se logicky odráží i na koncových cenách pro zákazníky. Proto mají DPI nastavenou cenu tak vysoko.
Odborník proto doporučuje nesetrvávat u náhradních dodavatelů příliš dlouho. „Zároveň se ale zákazníci musí připravit, že nabídky dodavatelů budou výrazně vyšší, než byly doposud. Většina pravděpodobně nabídne delší fixace, kde bude cena elektřiny i pro zbytek roku 2021 relativně méně navýšena, ale zároveň v těchto nabídkách nebude cena tak výrazně klesat v letech 2022 a 2023, jak nyní očekává trh. Dodavatel předpokládá, že si tak nahradí nynější ztrátu pozdějším ziskem,“ říká Michal Macenauer z EGÚ Brno.
6. Jaká fixace ceny je nyní výhodná?
Podle Macenauera je za současné situace těžké odhadovat, co se zákazníkům vyplatí. „Velmi záleží na konkrétní nabídce a naturelu zákazníka. Pokud chce zákazník především klid a elektřinou netopí, pak může být i delší – například tříletá – fixace výhodná,“ doporučuje Macenauer.
U tříleté fixace je dle jeho slov větší pravděpodobnost, že zákazník zaplatí o něco více, ale nebude to takový šok v posledních měsících roku 2021 a na začátku roku 2022. Fixace na kratší dobu, například na rok, totiž podle ceníku vyjde dráž než za dva či tři roky.
7. Je aktuální zdražování energií, ke kterému dochází u většiny společností, důvodem ke změně dodavatele?
V reakci na situaci na trhu většina dodavatelů energií své produkty pro nové zákazníky zdražuje. Nárůst cen postupem času dostihne všechny dodavatele. „Doporučuji těm, kteří mají vyšší spotřebu, tedy například topí elektřinou či vytápí rodinný dům plynem, aby si vyžádali nabídky větších a konzervativněji obchodujících dodavatelů, porovnali je s nabídkou stávajícího dodavatele a o přechodu uvažovali až tehdy, pokud by jim přinesl markantní úlevu,“ říká Macenauer.
8. Až si budou odběratelé hledat nového dodavatele, kterému mají věřit a kterému ne?
ERÚ především varuje, aby lidé při sjednávání nové smlouvy na dodávky energií nevěřili zprostředkovatelům. Ti totiž mnohdy patří k takzvaným energošmejdům. „Může to být kdokoli, nabízí nějaké zprostředkování smlouvy nebo pomoc s jejím zařízením, nabízí poradenství při výběru nového dodavatele. Tato skupina, která spadá do energetického zprostředkování, zatím není nijak regulovaná,“ upozorňuje Kebort. Případ energošmejdů má řešit novela energetického zákona, která ale bude účinná až od příštího roku.
Regulátor sice nemůže lidem přímo radit, u kterého z dodavatelů smlouvu podepsat a u kterého nikoli, ale odběratel si může každou energetickou společnost prověřit na stránkách ERÚ. „Pokud bude člověka zajímat, jakou má společnost historii, může zadat její jméno a vyjedou o ní veškeré informace. Pokud nemáte přístup k internetu, poproste rodinu nebo známé a vybraného dodavatele si prověřte,“ říká Kebort z ERÚ.
Jak poznat tzv. energošmejdy a jak se proti nim bránit?
ERÚ již zaznamenal desítky, ne-li stovky telefonátů, kdy se na něj lidé obraceli s tím, zda pracovníci úřadu obcházejí domy a nabízejí spotřebitelům pomoc s výběrem nového dodavatele – to regulátor nedělá. Tito lidé zneužívají ukončení dodávek některých společností a ve finále mohou odběratele dostat do ještě větších problémů. Energošmejdi se snaží potenciální klienty mnohdy nalákat na různé akce typu „pokud podepíšete ještě dnes, dostanete slevu“. To je podle expertů další signál, proč by neměli brát jejich nabídku příliš vážně.
„Žádnou třetí stranu, která hrozí sankcemi, tam nepotřebujete. Jediné, co můžeme poradit, je, že člověk může zavolat svému dodavateli a smlouvu vesele uzavřít i sám,“ uvedl Kebort a také doporučuje si smlouvu před podpisem pořádně přečíst.
