Článek
Jak svět změní zkušenost s pandemií nemoci COVID-19? O předpověď postcovidového vývoje se pokusil pro magazín Forbes futurista a strategický poradce Bernard Marr, který byl na pracovní sociální síti LinkedIn zvolen mezi pět nejvýznamnějších byznysových influencerů na světě. Specializuje se na využití tzv. big data a nových technologiích, jako jsou umělé inteligence, blockchain nebo také internet věcí.
Jaké trendy tedy očekává?
Více bezkontaktních interakcí
Před několika lety si lidstvo teprve zvykalo na nový trend dotykové obrazovky u mobilních zařízení a obdivovalo všechny vlastnosti, které touchscreen nabízí. Nyní s příchodem nemoci COVID-19, kdy se všichni lidé obávají přenosu viru z jakéhokoliv povrchu, se kterým budou v kontaktu, by mohl nastat odklon od dotykové technologie.
Ve světě po pandemii se dá očekávat větší náklonnost k ovládání svého zařízení hlasem či gesty.
Před propuknutím nákazy se rychle šířila obliba bezkontaktních plateb přes mobilní telefon nebo hodinky. I tomuto způsobu platby by ale mohlo odzvonit. S tím, jak se lidé snaží snížit fyzický kontakt na minimum, nejspíše vzroste poptávka po placení bez jakéhokoliv dotyku. Takovou možnost by mohla zajistit technologie, která se nyní používá například na vkládání rozličných filtrů na tvář uživatelů sociálních sítí.
Posílení digitální infrastruktury
Současný typ koronaviru zahnal lidstvo do karantény, ve které se nyní musí izolovat a nacházet nové způsoby, jak dále pokračovat v práci a ve studiu. Digitální technologie zajišťují konferenční hovory, virtuální vyučovací hodiny nebo i fyzické cvičení s lektorem přes obrazovku. Ukazují se možnosti, které se do dnešních dní vůbec nevyužívaly nebo pouze velmi minimálně.
Před dnešní krizí bylo naprosto běžné, že lidé cestovali do jiných zemí, jen aby byznysová či pracovní jednání mohli uskutečnit z očí do očí. Nyní se ukazuje, že schůze, porady i školní vyučování v digitálním prostředí mohou relativně bez problému zaskakovat za ta uskutečněná v tváří tvář.
Lepší monitoring díky objemu dat
Možnosti dat při pandemii můžeme sledovat v přímém dění. Při příštích nákazách budeme moci využívat zkušenosti ze současné krize, protože již dnes mnoho států využívá digitální technologie k poražení nemoci. Mohou se lépe připravit systémy včasného varování, protože by mohly lépe hlásit a sledovat, která země vykazuje příznaky ohniska. Data z GPS by se poté mohla využít k nalezení potenciálně nakažených lidí, jež mohli dále šířit nákazu.
Mnoho bezpečnostních expertů nicméně před těmito opatřeními varuje a upozorňuje na značná rizika při jejich implementaci. Je třeba ošetřit, aby nedošlo ke zneužití dat, a zajistit jednotlivcům právo na soukromí.
Nové léky rychleji od umělých inteligencí
Čím rychleji se vytvoří lék a vakcína na COVID-19, tím rychleji také skončí tato pandemie. Rozličné umělé inteligence nyní napínají své virtuální svaly a ukazují, že s jejich pomocí lze čas potřebný k výrobě léku a vakcíny velmi zkrátit, v některých případech se z měsíců stávají pouhé dny.
Výpočetní síla neuronových sítí naznačuje jejich větší zapojení do procesu výroby nových léků nejen na COVID-19.
Telemedicína
Léčit se přes internet se dříve neslo spíše v duchu pejorativního označení. V minulosti bylo internetové prostředí devízou nejrůznějších šarlatánů a kredibilitu informací nemohl nikdo zajistit.
Avšak dnes z obavy nákazy zdravotníků se mnoho běžné lékařské práce přesouvá také do virtuální sféry. Maximálně se využívají konzultace po telefonu nebo přes videohovor, recepty se vydávají přes SMS zprávy. Někteří lékaři tento způsob využívali i před současnou krizí.
Do budoucna se tedy dá očekávat snížení osobního kontaktu v nemocnicích i zdravotnických střediscích.
Ještě více nakupování online
Ačkoliv mnoho podniků a firem již věřilo, že nalezly formuli pro online obchodování, COVID-19 prověřuje jejich online dovednosti v úplně nové škále. Téměř vše se nyní nakupuje pouze přes internet a ten, kdo neměl před krizí zajištěný online obchod, čelí obrovským finančním problémům. Ti, kdo již své služby nabízeli na internetu, jsou nyní pod obrovským tlakem extrémní poptávky, která nepolevuje.
Nápor na online obchodníky si vyžádá zlepšení a zefektivnění logistických a doručovacích systémů.
Využití robotů
Roboti mají v nastalé situaci jednu nespornou výhodu, nemohou se nakazit virem (nebo minimálně tím biologickým). Je jedno, zda se roboti využívají k donáškám, ve zdravotnictví či v továrnách, nyní si společnosti uvědomují, jak důležitou roli mohou roboti hrát v budoucím světě po COVID-19.
Více digitálních událostí
Co dnes může proběhnout ve virtuálním světě, zde proběhne, a to včetně oper, divadel a například vědeckých debat. I když nejspíše digitální události nenahradí ty v reálném životě, mají internetové sešlosti několik výhod.
Kapacita virtuálního sálu je téměř neomezená oproti kapacitě haly v reálném životě. Připojit se může kdokoliv z celého světa, aniž by musel překonat půl zeměkoule.
Obliba e-sportu
Jediná sportovní klání, která stále probíhají, jsou ta v Bělorusku. Fanoušci všech tradičních sportů se potýkají s nevídaným problémem, nic se totiž nekoná. Avšak to neplatí pro zápasy ve virtuální podobě.
V televizi již lze sledovat fotbalová utkání v oblíbené hře FIFA. Většina sportů dnes existuje jako počítačové hry, a lze tak simulovat jejich zápasy, ale herní průmysl se samozřejmě nezastavil pouze u reálných sportů a vytváří naprosto nové koncepty sledování sportovních výkonů. Například jedna z nejsledovanějších her, League of Legends, dokáže posbírat při oficiálním turnaji stovky tisíc sledujících. V Jižní Koreji byla národním sportem již před pandemií hra StarCraft II. Lze tedy očekávat, že podobný trend zasáhne i konzervativnějšího diváka.
