Deváťáky do škol pustíme, ale druhý termín přijímaček nebude, říká Plaga

Jak bude vypadat návrat deváťáků do škol? Podobně jako u maturantů nepůjde o výuku, ale pouze o přípravu na jednotné přijímací zkoušky?

Volání studentů po přípravě na přijímací zkoušky, a zejména na jednotnou přijímací zkoušku, je poměrně silné. Zvlášť v situaci, kdy je z epidemiologických důvodů letos jenom jeden termín. Chtěli jsme jim proto vyjít vstříc. Představa je taková, že se budou připravovat na jednotnou přijímací zkoušku, což určuje i ten obsah, protože jednotná přijímací zkouška se skládá z češtiny a matematiky. To je také bude ve školách čekat. Nepůjde o návrat k výuce a přeplněnému rozvrhu.

Když jde o přípravu na jednotnou přijímací zkoušku, proč se nemohou vrátit i žáci pátých a sedmých tříd. Některé z nich rovněž čeká jednotná přijímací zkouška na gymnázia?

Vycházíme z původního rozvolňovacího scénáře, který jsme představili, a každý ten krok konzultujeme s epidemiology. Jde ale i o to, aby to bylo na školách proveditelné. Z šetření Asociace ředitelů základních škol například vychází, že 30 procent škol bude na štíru i s těmi 15člennými skupinami, nebo budou muset využít nějaký speciální mód, aby jejich fungování vůbec zabezpečily. Je tak třeba brát v potaz i to hledisko prostorové, a to se v tom samozřejmě promítá. Uznávám, že v tom postupném návratu jdeme podle priorit, a situace deváťáků, které čekají přijímačky na střední školy a i ukončení školy základní, je nejpalčivější. Já bych byl samozřejmě nejradši, aby se do škol vrátili všichni žáci a studenti bez omezení, ale to není bohužel možné.

Budou muset nosit deváťáci roušky?

Byla kolem toho velká debata. Podařilo se nám ale domluvit, že nebudou muset nosit roušky, pokud budou ve třídách a budou dodržovat rozestupy. Ve společných prostorách a při příchodu a odchodu ze školy ty roušky budou muset mít.

Neuvažuje se o tom, když v případě deváťáků došlo ke změně, že by skutečně proběhly dva termíny jednotné přijímací zkoušky, protože z toho jsou žáci hodně nervózní?

Z pohledu epidemiologů byla jednotná přijímací zkouška vyhodnocena jako největší riziko, ze všech kroků, o kterých se bavíme. Jde o velkou migraci dětí na různé školy a promíchání odlišných skupin žáků. I když se situace vyvíjí lépe, z pohledu epidemiologů se na rizikovosti takových zkoušek nic až tak zásadního nezměnilo. Chápu situaci těch rodin, proto se je snažíme podpořit, třeba tím, že se deváťáci budou moct vrátit co nejrychleji do škol.

Naopak maturity budou. Proč jste nezvolili možná elegantnější slovenskou cestu úřední maturity průměrem známek? Řada žáků se totiž například bojí na zkoušku do školy přijít, protože žijí s rodiči, kteří jsou v rizikové skupině, zavřené jsou internáty, navíc studenti neměli šanci si procvičit třeba praktickou část zkoušky…

Co se týká maturity, přijímali jsme úpravu v době, kdy nám hrozil italský nebo španělský scénář vývoje epidemie, a právě proto jsme tam dali dvě varianty. První varianta počítala s tím, že se podaří epidemii zkrotit, což se teď děje, a studenti se budou moct vrátit zpátky do škol. S tím, že pak probíhá maturita v módu bez písemné části z českého a cizího jazyka. Druhá varianta, kterou jsme zvolili jako pojistku pro případ nepříznivého vývoje, hovoří o tom, a je dána zákonem, že osobní přítomnost žáků maturitních nebo závěrečných ročníků nebude obnovena před 1. červnem a přistoupí se k úřední maturitě. Elegantní řešení si může dovolit slovenský ministr školství, který to určuje svým opatřením. Já se musím řídit zákonem. Pokud se ale všichni ptají, proč se neurychlí návrat do škol, a zároveň říkají, ať se udělí maturita úředně, tak to dohromady nějak moc nehraje.

V zákoně se ale píše, že maturita proběhne „po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole“. Senátor Hraba tak upozorňuje, že by Ministerstvo školství mohlo konáním maturity porušit zákon, protože nedošlo k návratu všech studentů středního vzdělávání do škol?

Pan senátor Hraba mate studenty a vede je do slepé uličky. Jde o jeho demagogický výklad. Logika toho zákona je přeci v tom, že se studenti budou moct vrátit do škol, aby se připravili na maturitní zkoušku. Přítomnost studentů ostatních ročníků přeci není podmínkou nutnou proto, aby maturant mohl konat maturitu. Celá ta logika toho zákona, a je to z toho zjevné, je založena na tom, že se studenti těch ročníků, kterých se ta zkouška týká, budou moct vrátit do školy, a pokud se tito studenti do škol nebudou moct vrátit, dostanou úřední maturitu.

Základní školy už obesílají rodiče, jestli budou mít zájem od 25. května o školní skupiny. Rodiče ale teď zjišťují, že je bude učit třeba úplně někdo jiný než jejich třídní učitel, třeba asistent pedagoga. Bude to tedy spíš „hlídací služba“ než výuka?

Víte, a to je přesně ta odpověď na to, proč nemůže dojít k masivnějšímu návratu žáků do škol, protože musíme vybalancovat požadavky epidemiologů s proveditelností na našich školách. Uznávám, a není to ani tak koncipováno, že ve školní skupině nepůjde o plnohodnotnou výuku, jakou jsme znali do 11. března. To znamená, že by žáci měli klasický rozvrh, podle kterého by probíhalo vyučování. Dominantní formou zůstává do 30. června vzdálená výuka. V rámci školní skupiny mají být řešeny primárně úlohy, jež řeší i ty děti, které zůstaly doma. Kombinace tohoto vzdělávání, o kterém mluvím, a odpolední části, kdy nemůžou fungovat ve standardním režimu školní družiny, je, chcete-li, trošku zjednodušeně to hlídání, ale není to úplné hlídání bez náplně.

Co bude se žáky, jejichž rodiče o školní skupinu budou mít zájem, ale jejich škola se neotevře, protože tamní učitelé jsou v rizikové skupině, nebo se žáci nevejdou do té 15členné skupiny?

V takovém případě je potřeba, aby škola v součinnosti se zřizovatelem takovému žákovi zajistila místo v nějaké jiné škole, ale předpokládám, že, pokud k tomu vůbec dojde, to budou jednotlivé případy, kterou jsou řešitelné na územní úrovni. Zatím to ale vypadá, že kapacitně to školy ve většině případů zvládnou.