Článek
Dětské skupiny by se mohly od roku 2021 přejmenovat na jesle. Stát by jim na místo pro dítě do tří let, jehož rodiče pracují či studují, mohl nově poskytovat měsíčně příspěvek. Mohlo by to být 5 000 korun. Zařízení by také měla splňovat přísnější podmínky než dosud. Vyplývá to z návrhu novely o dětských skupinách, kterou na svém webu zveřejnila vláda. Předlohu připravilo ministerstvo práce. Chce zajistit financování služby i po skončení čerpání peněz z EU, z nichž se teď skupiny hlavně platí. V Česku jich funguje tisícovka.
Novelu se změnou financování a pravidel zveřejnilo ministerstvo práce už loni v říjnu. Vláda ji ale dosud neprojednala. Resort teď přišel s levnější verzí s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřizování nových zařízení. Chystané změny chce ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) představit v pondělí na tiskové konferenci.
Ministerstvo práce už dříve uvedlo, že pokud by stát financování dětských skupin po skončení čerpání peněz z fondů EU nezajistil, o péči přes den by mohlo přijít kolem 14 000 dětí. S příspěvkem na takový počet míst nyní resort počítá. Před rokem přitom zmiňoval, že by do dětských skupin mohlo chodit 30 000 chlapců a děvčat a do mikrojeslí 3 000. Rozvoj sítě zařízení měl podpořit příspěvek na zřízení místa, který z nynějšího návrhu vypadl.
Autoři to zdůvodňují tím, že jesle a mikrojesle mají být hlavně pro děti do tří let. Po třetích narozeninách místo ve školce zaručuje zákon. Kapacita mateřinek ale nestačí a všechny tříleté děti se do nich hned nedostanou a musí čekat měsíce do začátku nového školního roku na uvolněné místo po těch, co nastupují do školy.
I když podle novely se zařízení mají starat o děti od půl roku až do nástupu do první třídy, přejmenování na jesle má naznačit, pro koho hlavně mají být. Maláčová už dřív také řekla, že název „dětská skupina“ je pro mnoho lidí nejasný a představují si pod ním spíše zábavu než péči.
Podle nynějšího návrhu by na místo pro děti do tří let, jejichž rodiče pracují či studují, měl stát poskytovat jeslím a mikrojeslím 5 000 korun měsíčně. Před rokem resort počítal s částkou 7 500 korun a s dalšími 20 000 korunami na vznik místa ve skupině a 15 000 korunami v mikrojeslích. Ročně to mělo stát vyjít na 2,2 miliardy korun, víc se mu ale mělo vrátit na daních a odvodech zaměstnaných rodičů. V nynější verzi se výdaje snížily na 926,5 milionu, na daních a odvodech by stát měl získat zhruba 1,14 miliardy.
V mikrojeslích by mohly být nejvýš čtyři děti a v jeslích maximálně 24. Do šesti dětí by stačil jeden pečující, do 12 dětí dva a u 13 a více dětí by museli být pracovníci tři. Úhrada od rodičů by neměla přesahovat třetinu minimální mzdy. Přísnější mají být pravidla, která stanovují podobu zařízení a jejich vybavení.
Přejmenování skupin na jesle ohlásilo ministerstvo už v návrhu změn koncepce rodinné politiky. Proti se postavily některé resorty i kraje. K výhradám patřilo to, že jesle už existovaly a bývaly zdravotnickým zařízením a že změnou názvu se problémy s nedostatečnou kapacitou nevyřeší.
Podle evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti je ČR druhou nejhorší unijní zemí v nabídce jeslí a školek. Místo v nich mělo necelých pět procent dětí do tří let. V EU to byla v průměru v roce 2016 třetina. Podle odborníků na rodinnou politiku je dostupnost zařízení zásadní pro to, aby rodiče malých dětí mohli pracovat. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI před několika lety spočítal, že díky každému zřízenému místu ve školce či ve skupině by stát mohl ročně získat kolem 10 000 korun. Příjmy z daní a odvodů a uspořená částka na dávkách by byly vyšší než náklady na provoz.
Zákon o dětských skupinách poslanci v roce 2014 prosadili přes veto prezidenta Miloše Zemana. Zásluhu na přijetí normy si pak připisovaly tehdejší opoziční i vládní strany. S nápadem na zřízení této služby přišla před lety ODS.
