Článek
Ve všední den chvíli po poledni jsou venkovní restaurace na náměstí ve Frymburku, u vodní nádrže Lipno, viditelně plné. Poklid a spokojené cinkání příborů ruší jen trochu rozpačitá skupina postarších českých turistů. Zarazily je některé ceny za jídlo.
„Jenom bys tam hladově koukal,“ utrousí dáma ke svému partnerovi s odkazem, že by si vybral něco levného a nenajedl by se. Muž mručí a jde dál.
„Není to tady tak levné, jak jsem si myslel,“ volá opodál tentokrát cyklista trochu omluvně za svojí partnerkou, která se rozjela směrem od něj a on se ji teď snaží houževnatým šlapáním dohnat.
Naopak pár z Rakouska, který se po letech přijel podívat, jak to na Lipně vypadá, spokojeně pokuřuje nad čerstvou kávou u přívozu. Překvapilo je, jaký boom se u přehrady odehrál. Vzpomínají, že dřív u vody byly jen chatky a dnes městys oplývá službami. S cenami jsou spokojení.
Během letošního léta Češi častěji než dříve vyráží do okolí Lipna, které kvůli koronavirovým opatřením má pro řadu z nich představovat alternativu k dovolené u moře. A někteří tak zjišťují i to, proč Jihočeši občas pobaveně označují Lipno nad Vltavou jako „druhý Špindl“ nebo i „hotový Las Vegas“.
Jedním ze symbolů Lipna nad Vltavou jsou i jeřáby. Na lukrativních místech přímo u břehu se ve velkém staví. Turisté tak často musí vodní hladinu hledat za staveništěm.
Ceny přitom podle místních zásadně nerostly a turistům z Prahy mohou připadat důvěrně známé, zejména na nejvyhledávanějších destinacích: půllitr piva vyjde na zhruba 40 korun, pizza stojí kolem 150 až 200 korun, těstoviny zhruba 170 korun, hamburgery v restauracích kolem 150 korun a dětská jídla zhruba 135 korun. Většina návštěvníků je s tím smířená.
„Dětská jídla za 135 korun? To není tak hrozné,“ reaguje otec, který s dcerami objíždí Lipno na kolech a čeká, až manželka donese zmrzliny. Po chvilce vypráví, že obvykle jezdí do Chorvatska, letos padla volba na tuzemsko.
„Je to klidnější,“ říká otec.
S cenami jsou smíření i vodáci. V kempech jsou přitom částky za jídlo o několik desítek korun nižší. Hlavní jídlo stojí kolem 115 korun, jen pizza si drží svých 150 korun.
„Zdražuje se všude. Není to tady nějak hrozné,“ říká muž, kterého ostatní vodáci reportérovi vytrvale představují jako „mluvčího“.
Vodu jezdí podle jeho slov se stejnou partou lidí už přes dvacet let a za tu dobu se dopracoval k filozofii, že „nemá problémy a neřeší“. Po pivu za deset nebo dvanáct korun se mu ale zastýská.
Na druhou stranu prodavačka v Kempu Koruna poukazuje na to, že letos si řada vodáků připlácí a než aby spali ve stanech (cena za noc 90 Kč), tak si objednají chatku (cena 900 Kč).
Všechno je jinak
Že je letošní sezona jiná, vnímají zejména lidé, kteří žijí u Lipna nebo u Vltavy trvale. První, o čem hned začnou mluvit, je hustší doprava a to, že se najednou turisté, kteří nejezdí organizovaně v zájezdech, dostávají i na místa, kde to dříve nebylo zvykem.
To potvrzuje i Jaroslav Polášek, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu. „Například v Borovanech je klášter, krásná, ale menší atrakce, a mají tam 400procentní nárůst oproti loňskému roku,“ popisuje Polášek. A jako další příklad udává, že cyklisté, kteří dřív kroužili kolem Třeboně, se vydávají letos i dál – na Jindřichohradecko, Dačicko. Nárůst zájmu zažívá i Česká Kanada.
„Je vidět, že Češi chtějí jezdit. Jezdí víc a hlavně utrácí. Jsou to Češi, kteří jezdili na dovolenou na vzdálenější destinace a byli zvyklí utrácet. To znamená větší využití služeb, půjčovny hlásí velké tržby. A za červenec máme devadesátiprocentní obsazenost,“ shrnuje ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu a doplňuje to i daty. Zatímco obvykle tvoří třetinu turistů cizinci, letos to je jen jedna desetina. Tuzemská klientela jih Čech ovládla, zbytek jsou Němci a Rakušané.
Ze změny jsou podle Poláška nadšení zejména drobní podnikatelé jako zmrzlináři.
Hustota cyklistů je letos u Lipna podle místních taková, že se tam neodvažují jezdit s kočárky nebo na kolečkových bruslích. Cyklistům pak zase vadí rychlá elektrokola.
Velmi dobrou sezonu zažívá i klášter Zlatá Koruna ve stejně pojmenované obci kousek od Českého Krumlova. „Máme tady nejvíce lidí za celou dobu,“ říká historik Jindřich Špinar, spolutvůrce jedné z lokálních atrakcí – historického modelu obce Zlatá Koruna.
„Lidi najednou nacházíte na různých cestičkách, toulají se,“ dodává Špinar s tím, že je to podle něj zdravější turistika než skupinové zájezdy, které byly dříve v kraji obvyklejší.
A historik popisuje, že se změnil i nedaleký Český Krumlov. „Mám dceru, na penzionu v Krumlově, mají plno. Jsou to Češi a Rakušané,“ říká Jindřich Špinar s tím, že před koronavirem bývaly v Českém Krumlově večery úplně mrtvé – skupinoví turisté chodili brzo spát a vadil jim hluk. Letos to ve městě naopak večer žije.
„Ale občas se tam dějí i různé výtržnosti,“ dodává bez známky výčitky v hlase Špinar.
Změn si všímá i Radek, který bydlí trvale u Lipna nad Vltavou, jenž zrovna tráví čas na kole s rodinou. Vnímá pozitiva, ale i negativa letošní změny.
„Jsem radši, že jsou tady letos Češi. Cizinci dělali bordel, zůstávaly po nich všude odpadky, toho si všímám,“ popisuje Radek.
Na druhou stranu mu letos vadí, jak jsou přeplněné cyklostezky. „Už se tady vůbec nedá jezdit na bruslích, ani s kočárky na cestu u břehů místní raději vůbec nejezdí,“ říká muž z Lipna.
Co bude po sezoně?
Zatímco většina místních i turistů pozoruje, že letošní sezona je zvláštní, a chápou to jako dočasnou změnu, tak ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaroslav Polášek to popisuje jako realitu následujících několika let.
„Pořád zaznamenávám, že příští rok už to bude normální, ale celý trh cestovního ruchu se s koronavirem posunul. Celé se to změnilo. Sem zahraniční turisti jezdili hlavně z Asie, a to příští rok nebude. Letecký průmysl se mění, letenka za deset tisíc korun do Prahy hned tak nebude. Tento segment se škrtnul na delší dobu, je to otázka tří až pěti let, než se to vrátí,“ myslí si Polášek.
Hit sociálních sítí - fotografie v obřím růžovém nafukovacím plameňákovi ve vlnách lze pořídit i na přehradě. Nemusí se kvůli tomu jezdit k moři, jak dokazují jachtaři na Lipně.
Následující roky tak budou jižní Čechy soupeřit zejména s Rakouskem o turisty z Německa, Česka, Polska a Rakouska.
„Potřebujeme Drážďany, Lipsko a Magdeburg. Potřebujeme jim říct, aby se přijeli podívat, jak se jižní Čechy za třicet let výrazně proměnily,“ říká ředitel Polášek.
Letošní sezona se podle jeho dat podařila. Červencová obsazenost ubytovacích kapacit byla podle něj na 90 procentech. Jenomže výhoda asijských turistů byla, že jezdili celoročně.
„Jak se bavím s hoteliéry, tak říjen bude zlomový,“ myslí si Jaroslav Polášek.
