Děti závislé na internetu zavírali a mlátili. V Číně za to padaly tresty

Navzdory rozšířené cenzuře a přísné vládní kontrole žije v Číně největší základna internetových uživatelů. K internetu má dle vládních statistik přístup více než 850 milionů lidí, z čehož je 200 milionů ve věku mezi 15 a 35 lety. V roce 2008 začala být závislost na internetu z rozhodnutí čínské vlády označována za mentální poruchu. Na popularitě začaly získávat speciální léčebné tábory a centra určená pro internetově závislé. Postupem času se ale objevily negativní recenze, znepokojivé články a obviňování z vážného fyzického násilí.

Před jedenácti lety dozorci v internetovém rehabilitačním táboře v autonomní oblasti Kuang-si umlátili patnáctiletého chlapce. V roce 2014 zemřela v obdobném zařízení v provincii Che-nan 19letá dívka. Podle zpráv z čínských státních médií i ji zbil instruktor.

Jiné články zase obviňovaly centra z používání léčby v podobě elektrokonvulzivní terapie (ECT), lidově elektrošoky. Metodu ETC původně čínská společnost přijímala a zejména pak zoufalí rodiče, ministerstvo zdravotnictví ji ale v roce 2009 zakázalo. Některá zařízení tak přešla na metodu nízkofrekvenční pulzní terapie, která ale byla podle výpovědí pacientů ještě bolestivější než léčba elektrošoky.

Jeden z dozorců Liao z centra v Čcheng-tu, kde byly hlášené drastické vojenské metody, pro čínská média popřel, že by tímto byly děti zneužívány. Prý jde jen o potrestání dospívajících, kteří se odmítají podrobit. „Mládež, která poruší pravidla nebo odmítne změnit názor a chování, musí stát v pozoru, běhat nebo tahat pneumatiky,“ řekl tehdy Liao pro Global Times.

Okolo 90 procent všech pacientů léčených v centrech, kde Liao pracoval, byli 14 až 15letí závislí na počítačových hrách. Každého z nich, 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu, hlídal osobní učitel. „Rodiče se nemuseli bát, že se jejich dítě po návratu z tábora rozběhne k počítači,“ komentoval Liao. „Učitelé sledovali každé dítě, kamkoli šlo, dokonce i na záchod. Abychom udržovali pořádek, v pokoji o čtyřech až pěti dětech v noci hlídal jeden učitel a jeden cvičitel.“

Podle výpovědí byli oni cvičitelé bývalí vojáci Čínské lidově osvobozenecké armády. Po vyučování pak probíhala terapeutická sezení na principu Anonymních alkoholiků. Děti musely praktikovat sebekritiku a skupinovou kritiku za své chování a přístup.

Už před několika lety čínští psychologové vyjadřovali obavy, že taková léčba závislosti napáchá víc škody než užitku. „Setkával jsem se s dospívajícími, kteří se do takových zařízení odmítali vracet. Byli tak zdeptaní a bezradní, že se z toho málem psychicky hroutili,“ řekl pro Global Times psycholog Wan Li-ču z poradenského centra v Šanghaji. Používání násilí na teenagerech, jejich zavírání do temných cel i mlácení potvrdily i výpovědi dalších.

V některých dětech může vzniknout trauma z porušení zákazu na internetu a strachu z návratu do tábora, varoval psycholog. Jiní agresivnější jedinci se zase mohou utvrdit v bolesti, kterou jim rodiče způsobili a naplánovat pomstu. Což se stalo v září roku 2016. Šestnáctiletá Čchen Sin-ran utekla z rehabilitačního centra domů, kde přivázala svou matku na židli a osm dní v kuse ji mlátila pěstmi. Matka dívky zemřela hlady.

Kauza táborů pro závislé děti má přesah až do roku 2020. V úterý se před soudem objevili čtyři muži – pánové Wu, Žen, Čang a Čchü - obvinění za ilegální zadržování v soukromě vytvořeném rehabilitačním centru. Muži se přiznali k věznění 12 mladých lidí v Akademii Jü-čang po dobu deseti dnů. Jedenácti z nich nebylo 18 let. Pan Wu byl odsouzen ke třem letům ve vězení, Žen dostal rok a sedm měsíců, Čang rok a deset měsíců. Poslednímu z nich soud vyměřil 11 měsíců.

Zařízení se dostalo na titulní strany už v roce 2017. Místní vláda tehdy oznámila, že začne s vyšetřováním nahlášených přísných tělesných trestů používaných na studentech ve snaze „kultivování morálního charakteru teenagerů“, napsala tehdy média. Podle Global Times bývalí studenti obvinili personál Akademie Jü-čang ze zavírání nováčků do „malých temných místností“, ve kterých byla jen deka a hrnec namísto toalety. „Neustále mě sledovali,“ sdělil jeden ze studentů pro média.

Pro boj se závislostí na internetu přijala čínská vláda v posledních letech několik kroků. V listopadu Peking zakázal mladším 18 let hrát počítačové hry mezi desátou večerní a osmou ranní. Ve všední dny můžou mladí Číňané hrát maximálně 90 minut, o víkendech tři hodiny. V květnu 2019 čínská vláda zavedla anti-závislostní systém pro děti přidáním „mladistvého režimu“ na 18 populárních video serverech, který dětem omezuje dobu hraní i zobrazovaný obsah.