Článek
Vakcína Comirnaty, která vznikla ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech, se dosud nedoporučovala dětem mladším 16 let. Nejnovější prohlášení tandemu společností však přináší vidinu potenciálně blízké budoucnosti, ve které se začne s vakcinací mladých adolescentů ještě před podzimním návratem do školních lavic.
Většina vakcín, které svět využívá v boji proti covidu-19, je určena pro dospělé, kteří by ze strany koronaviru měli čelit většímu riziku. Pro zastavení pandemie však podle agentury AP bude nezbytné, aby se vakcína dostala mezi mládež, a to k dětem všech věkových kategorií.
Fungování mRNA vakcíny
Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.
„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T-buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“
Studie, na kterou se farmaceutická společnost odkazuje, se zúčastnilo celkem 2 260 dobrovolníků ze Spojených států amerických ve věku od 12 do 15 let. Předběžné údaje následně ukázaly, že u plně očkovaných účastníků nebyl zaznamenán jediný případ nákazy. V řadách těch, kteří obdrželi pouze placebo, se objevilo 18 infekcí.
Jedná se však zatím pouze o malou studii; výsledky výzkumníci dosud oficiálně nezveřejnili a nezávislí odborníci je dosud nepřezkoumali. Vědci se také budou muset nyní zaměřit třeba na to, jak dobře vakcína „nabudí“ dětský imunitní systém. Podle dosavadních výstupů nalezli výzkumníci u teenagerů vysoké hladiny protilátek bojujících s virem, ty jsou dokonce o něco vyšší, než jaké vědci pozorovali u mladých dospělých.
Co se týče vedlejších účinků, jsou velmi podobné jako u starších osob, které si vakcinací prošly, říká Pfizer. Mezi ty hlavní patří bolest, horečka, zimnice a únava, zejména po druhé dávce látky. Aby vědci získali více informací o dlouhodobé ochraně a bezpečnosti dětí, chtějí účastníky studie pozorovat po dobu příštích dvou let.
Možná se přidají i další
Pfizer tak se svým německým partnerem plánuje v nadcházejících týdnech požádat americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a evropské regulační orgány, aby umožnily nouzové použití jejich vakcíny už od hranice 12 let. Nejsou ale jedinými, kdo usiluje o snížení věkové hranice pro vakcinaci. Přibližně v polovině letošního roku jsou očekávány výsledky podobné studie od společnosti Moderna.
Látka Moderny dosud nebyla dětem doporučována, podle agentury AP jsou však dosavadní výsledky studie slibné. Zmiňovaný FDA již jak Moderně, tak Pfizeru umožnil zahájit studie, které se zaměřují na děti mladší 11 let a sahají až k těm šestiměsíčním.
O zahájení studie, která se zaměří na to, jak dobře funguje vakcína u dětí starších šesti let, informovala přibližně v polovině února také společnost AstraZeneca spolupracující s Oxfordskou univerzitou. Za horní věkovou hranici bylo ve výzkumu stanoveno 17 let. Vlastní studie plánuje i firma Johnson & Johnson.
„Zatímco většina dětí je koronavirem relativně nedotčena a je nepravděpodobné, že by se nakazila, je důležité stanovit bezpečnost vakcíny a imunitní reakci v případě dětí a mladistvých, protože pro některé by vakcinace mohla být prospěšná,“ citoval v únoru britský list The Guardian profesora Andrewa Pollarda ve věci testování látky z dílny AstraZenecy.
Jak moc jsou děti koronavirem ohroženy?
Od počátku pandemie je na stole téma, proč se nakazilo tak málo dětí a proč ty, u kterých se tak stalo, často měly jen lehké nebo žádné příznaky. „Ze světových statistik vyplývá, že děti, u kterých byla diagnostikována nemoc covid-19, tvoří asi jen dvě procenta nemocných. Na to, že jsou pozitivní, se u nich většinou přijde ve chvíli, kdy onemocní dospělý,“ uvádí na svých stránkách české ministerstvo zdravotnictví.
O menším ohrožení v případě dětí mluví třeba i britská Royal College of Paediatrics and Child Health, která uvádí, že úmrtí či těžký průběh jsou v případě covidu-19 u dětí spíše vzácnou výjimkou. „Existují také určité důkazy o tom, že děti mají menší pravděpodobnost se nakazit. Po případném nakažení je role dětí v dalším přenosu nejasná, neexistují důkazy, že by byly nakažlivější než dospělí.“
To bylo také důvodem, proč vývoj vakcín nejdříve cílil na dospělé a až nyní se na řadu dostávají děti. „Děti sice nejsou osvobozeny od nepříznivých účinků této infekce. Mohou velmi onemocnět, a dokonce i zemřít, ale podíl dětí zasažených tímto způsobem je ve srovnání s dospělými malý,“ cituje list The Washington Post Archanu Chatterjeeovou, děkanku Chicagské lékařské školy.
„Z epidemického hlediska mělo smysl nejprve přistupovat k vakcínám, které se snažíme vyvíjet, jako k vakcínám pro dospělé,“ dodává Chatterjeeová, jež působí zároveň jako členka odborné komise, která ohledně vakcín radí americkému úřadu FDA.
Očkování jako klíč k bezpečným školám?
„Je těžké přimět děti, aby dodržovaly nošení roušek a distancování se od ostatních, takže něco, co jim poskytne ráznou ochranu a vyloučí je z koloběhu šíření viru, je skvělé,“ cituje AP doktora Philipa J. Landrigana ze soukromé univerzity v americkém Bostonu, který má výsledky poslední studie Pfizeru za povzbudivé.
Sám výkonný ředitel Pfizeru Albert Bourla již vyjádřil svou naději o startu vakcinace dětí v USA ještě před začátkem příštího školního roku. Podle amerického předního epidemiologa a člena poradního sboru prezidenta Bidena Anthonyho Fauciho, budou první na řadě starší teenageři a na děti v mladším školním věku se nejspíše dostane na začátku roku 2022.
Někteří odborníci, z nichž jedním je například doktor Peter Hotez z Centra pro vývoj vakcín v dětské nemocnici v Texasu, však podotýkají, že školy se mohou otevřít i bez naočkovaných žáků. Vakcíny však pomohou. „Myslím, že je to zelená pro posunutí se kupředu s očkováním dospívajících od 12 do 15 let,“ sdělil v rozhovoru pro americkou CNN po zveřejnění výsledků společnosti Pfizer.
„Do budoucna se bez toho, že budeme očkovat i děti, pravděpodobně s epidemií nedokážeme zcela vypořádat, protože přenos se děje i v dětských kolektivech,“ informovaly Seznam Zprávy již na konci února o slovech české lékařky Hany Cabrnochové. Stejného názoru je i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
„Na základě izraelských dat se ukazuje, že bude nutné proočkovat i dětskou populaci, protože tady jinak nenavodíme kolektivní imunitu, logicky,“ podělil se o svůj názor Prymula. Izrael navíc v březnu informoval o klinických testech s dětmi, kdy 600 z nich aplikoval dávku vakcíny bez pozdějších nežádoucích účinků, a přinesl tak jeden z prvních důkazů, že covidové očkování nezletilých může být bezpečné.
Jak se na očkování dětí dívá společnost?
Podle listu The Washington Post by zejména pohodlí mohlo být motivací rodičů k vakcinaci jejich ratolestí. Vidina vědomí, že navzdory možnému vystavení viru by děti díky očkování nemusely zůstávat v povinné karanténě a oni nebudou muset hlídat každé kýchnutí, může být dostatečně přesvědčivá a uklidňující.
Navzdory pozitivním zprávám – jak je tomu běžně – ale existují dva tábory; média píší například o pyšných rodičích dětí, které se účastní studií, jako je ta Pfizeru, ale často jsou vidět i projevy nesouhlasné. Příkladem toho může být i malá anketa, kterou dříve publikovaly Seznam Zprávy a které se zúčastnilo 8 481 čtenářů. Lehce přes 81 % zapojených osob tehdy odpovědělo, že by své dítě proti viru očkoval nenechalo.
