Článek
Z dosavadních dat je zcela evidentní, že covid-19 není příliš nebezpečný přímo pro děti. Jestli a jak ale mohou nemoc šířit, je zatím ožehavou otázkou. Výsledky výzkumů většinou sice říkají, že děti v šíření koronaviru hrají minimální roli. Problém je v tom, že studií je zatím moc málo na to, aby se dalo mluvit o jistotě.
Pondělí bylo pro mnoho evropských školáků dnem velké změny
- Pondělím se otevírají střední školy v Řecku.
- Žáci od 11 do 18 let opustí režim domácí výuky v Dánsku.
- Částečně se otevírají i školy v Belgii.
- V Sasku se jako v první německé spolkové zemi téměř otevírají školy kompletně. Návštěva pro žáky prvního stupně základních škol ale není z rozhodnutí soudu povinná.
- Ve Francii se otevírají tzv. collèges, tedy školy pro děti ve věku 10 až 15 let.
V Česku se zatím do lavic vrátili jen žáci 9. tříd základních škol a studenti posledních ročníků středních a odborných škol, další vlna má přijít 25. května a bude se týkat všech žáků prvního stupně českých základek.
„Jediná opravdu relevantní studie“ je uklidňující
Za hlavní studii v oblasti přenosu koronaviru dětmi je považován výzkum vědců z australského Národního centra pro výzkum imunizace a dohled (NCIRS) shrnující poznatky zjištěné do 21. dubna. Za klíčovou ji považují například britští vládní poradci, kteří svůj plán otevřít školy prvního června musí obhajovat proti silné kritice učitelů i i Britské lékařské asociace. Že se britská vláda výsledky studie zabývá, potvrdil jeden z poradců deníku The Daily Telegraph.
Spor britských lékařů s vědci
Problematičnost otázky otevření škol se v posledních dnech nejzřetelněji zrcadlí ve Spojeném království. Vláda tam oznámila plán otevřít školy prvního června, proti čemuž se hlasitě ozvali učitelé. Ty pak minulý pátek dokonce podpořila otevřeným dopisem Britská lékařská asociace (BMA). Podle ní mají britské učitelské odbory absolutní pravdu, když urgují vládu, aby byla s otevíráním škol obezřetnější, protože dosud je velmi málo důkazů, že to nebude nebezpečné.
Předseda BMA Chaand Nagpaul navíc v dopise s odkazem na německou studii napsal, že riziko přenášení nákazy je u dětí možná stejné jako u dospělých. To ale vzbudilo silnou kritiku dalších nezávislých britských vědců, podle kterých Nagpaul studii, za kterou stojí německý přední virolog Christian Drosten, špatně interpretoval.
Studie v podstatě říká, že role dětí v přenosu nemoci covid-19 je velmi malá. Vědci to usuzují z dlouhodobého pozorování 15 škol (deset středních a pět základních) ve státě Nový Jižní Wales.
Celkem se výzkum týkal 735 studentů a 128 zaměstnanců škol, kteří přišli do blízkého kontaktu s 18 nakaženými (devíti žáky a dospělými zaměstnanci). Za člověka, který přišel s nakaženým do blízkého kontaktu, vědci považovali každého, kdo s ním strávil více než 15 minut. Každá taková osoba poté byla povinně odsunuta do domácí izolace, kde měla počkat 14 dní a sledovat, zda se u ní neprojeví byť sebemenší příznaky. Pokud ano, následoval test.
Ukázalo se, že nakonec se z více než 800 stovek „ohrožených“ lidí nakazili jen dva. Šlo o jednoho žáka základní školy a střední školy, učitel nebo jiný zaměstnanec se nenakazil žádný.
Podle The Daily Telegraph jde o jedinou studii, která se detailně a přímo zaměřila na přenos koronaviru ve školách. Australskou vládu soudě podle situace studie uklidnila, školy se tam totiž plošně otevřou od příštího pondělí.
Další hlasy pro
Pro otevření škol se v neděli, byť poměrně opatrně, vyslovila jedna z předních vědkyň Světové zdravotnické organizace (WHO) Soumya Swaminathanová. Řekla, že dosud se neobjevila žádná velká ohniska nákazy ve školách a „předběžné výsledky studií jsou velmi uklidňující“.
The Guardian tentýž den uvedl příklad hned několika takových výzkumů. Za jeden z důležitých se považuje studie provedená v italském městečku Vò, kde vědci analyzovali výsledky plošného testování. Úřadům se tam povedlo otestovat více než 80 % populace všech obyvatel z nichž 2,8 % bylo pozitivních. Nebylo mezi nimi jediné dítě mladší 10 let, a to ani když se celý proces zopakoval po dalších dvou týdnech. Celkem bylo otestováno 234 dětí včetně těch, kteří žily s nakaženými v jedné domácnosti.
Podobné závěry hlásí podle The Guardian i vědci z Islandu, Norska a Jižní Koreje. Podle vědců z univerzity v Queenslandu jsou děti těmi, kdo zanesou nemoc covid-19 do domácnosti jako první, jen v 8 % případech. Tamní viroložka Kirsty Shortová řekla minulý týden ABC News, že děti sice mohou infikovat ostatní, ale jen pokud se samy nakazí, což se stává zřídka.
Britští statistici nevidí důkaz dětské odolnosti
Žádné důkazy pro rozdíly ve věkových skupinách při míře pozitivních testů nenašli pracovníci z Britského národního statistického úřadu. Píše se to v jejich analýze, publikované minulý týden. K závěru došli po studování testů 10 000 Britů.
Když s tímto konfrontovali redaktoři The Guardian jednoho ze zastánců brzkého návratu do škol, pediatra specializujícího se na infekční nemoci Alasdaira Munroa, expert z univerzity v Southamptonu přiznal, že mu „do toho statistici, tak trochu hodili vidle“.
Diskutabilní německá studie
Diskutabilní je závěr výše zmiňované studie německých vědců vedených Christianem Drostenem. Ta zkoumala, jak se napříč věkovými kategoriemi liší takzvané virové zatížení (viral load), což je v podstatě množství viru, které má člověk v sobě. Drostenův tým tvrdí, že virové zatížení může být u dětí stejné jako u dospělých, a tím pádem mohou děti stejnou měrou virus i přenášet.
Zastánci návratu dětí do škol ale tvrdí, že německá studie k rozřešení otázky bezpečnosti otevření škol není relevantní, protože neříká vůbec nic o tom, s jakou pravděpodobností se mohou děti nakazit. Ta je totiž zjevně podstatně menší než u dospělých a dítě, které se nemůže nakazit, nemůže nemoc ani přenášet. V tomto mají kritici nepochybně pravdu, němečtí vědci zkoumali čistě virové zatížení 47 dětí, které měly pozitivní test. Na druhou stranu ale rovněž zjistili, že kromě 15 z nich neměly zbývající děti buď žádné nebo jen velmi slabé příznaky, což může znamenat, že se mnoho nakažených dětí obecně přehlíží.
Míru dětské odolnosti proti koronaviru se pokusili odhadnout čínští vědci. V jejich studii, kterou publikoval časopis Science, se píše, že dítě je proti nákaze koronavirem asi třikrát odolnější oproti dospělým. I tady ale narážíme na jedno velké ale. Tentýž vědecký tým totiž spočítal, že ve školách dochází asi k trojnásobku blízkých kontaktů s ostatními oproti prostředí dospělých, čímž se rozdíl mezi dětmi a dospělými de facto maže.
Ani selský rozum nepomáhá
Z vědecké debaty na téma rizika otevírání škol v tuto chvíli lze jen těžko udělat závěr, který nebude obsahovat slova jako asi, možná, pravděpodobně. Lepší to ale není, ani když se podíváme po příkladech zemí, kde školy už otevřely. I tam totiž přetrvává nejednoznačnost.
Například v Dánsku se první stupně škol otevřely už ke konci dubna a k žádnému výraznému nárůstu počtu nakažených tam alespoň zatím nedošlo. Podobná je situace i v Norsku.
Ve Francii, kde se mateřské školy a část tříd základek otevřely 11. května, se ale ve vzdělávacích institucích už vyskytlo asi 70 případů koronaviru. Řada škol se tak musela dočasně do 25. května znovu uzavřít.
Ministerstvo školství nicméně přesto pokračuje v původním plánu a v méně zasažených regionech v pondělí otevřelo i tzv. collèges, tedy školy pro děti ve věku 10 až 15 let.
