Článek
Čeští začínající učitelé odcházejí z fakult vzdělávajících pedagogy dobře odborně vybaveni – vyplývá to z mezinárodních srovnání. Jestli ale v něčem zaostávají, jsou to takzvané měkké dovednosti. Nejsou si jistí například v práci s motivací žáků nebo zapojením všech dětí, ne jen těch nejnadanějších.
Právě toto je jedna z věcí, kterou chce změnit reforma přípravy učitelů a učitelek, na jejíž podpoře se dohodlo Ministerstvo školství s Asociací děkanů pedagogických, filozofických a přírodovědných fakult.
Z šetření TALIS 2018 (mezinárodní šetření o vyučování a učení – pozn. red.) mezi začínajícími učiteli totiž vychází, že jen dvě třetiny nových pedagogů zvládají pomáhat žákům kriticky myslet. Toto číslo by se podle plánů Ministerstva školství mělo do roku 2024 zvýšit na 80 procent. Stejně tak by měli učitelé lépe obstát při práci s motivací dětí, které nemají zájem o školní práci. Zvládat by to nemělo jen 40 procent pedagogů, ale 67 procent z nich do tří let.
„To hlavní, na čem se do budoucna bude lámat výkonnost českého vzdělávacího systému, je totiž uloženo ve fakultách vzdělávajících učitele. Povinností státu pak je zabezpečit systém tak, aby byl co nejlepší a povinností fakult je generovat učitele, kteří náš vzdělávací systém posunou tam, kam chceme, což je zapsáno ve Strategii 2030+,“ odkázal se při podpisu memoranda ministr školství Robert Plaga (za ANO) na novou strategii vzdělávací politiky, kterou jeho úřad připravil.
I reforma vzdělávání učitelů pak vychází ze dvou hlavních cílů Strategie 2030+, tedy zaprvé snížit nerovnosti ve vzdělávání a zadruhé zvýšit důraz na získávání schopností a dovedností, ne jen znalostí. Druhý bod začíná právě už při přípravě učitelů na vysoké škole. Fakulty mají budoucím učitelům nabízet více praxe. Zásadní ale podle ministerstva je, aby byla kvalitní – prostřednictvím podpory fakultních provázejících učitelů a úzké spolupráci s fakultními školami.
„Do nových akreditací jsme promítli například zkvalitnění praxí. Navýšili jsme její objem trojnásobně, ale to by samo o sobě nestačilo. Musí jít o praxi, na které budeme participovat se všemi, to znamená s učiteli, kteří praxe vedou, s našimi oborovými didaktiky, kteří ví, co mají na praxi sledovat, a pak samozřejmě se studenty, kteří praxi vykonávají,“ popisuje jeden z bodů reformy předsedkyně Asociace děkanů pedagogických fakult Helena Koldová z Jihočeské univerzity.
Za deset let nejlepší v Evropě
Základem celé reformy je pro Ministerstvo školství kompetenční profil absolventa. Tedy zcela konkrétně – jaké dovednosti musí každý vystudovaný učitel mít a co všechno musí po dokončení školy zvládat. Na základě toho, jak se bude fakultám dařit tuto ministerskou vizi naplňovat, budou pak upravovat podobu studia včetně závěrečných zkoušek. Každý rok k tomu bude probíhat také šetření mezi studenty v posledním ročníku studia a začínajícími učiteli, aby fakulty získaly vždy zpětnou vazbu.
„Úkolů je nemálo. Síla modelu, který dnes startujeme, je ale v tom, že v průběhu času můžeme uzpůsobovat kompetenční profil absolventa a vyhodnocovat, jestli jednotlivé kroky fungují a případně je měnit. Nezávisle na jakémkoliv vedení ministerstva bude tento systém zkrátka fungovat,“ dodává ministr školství Plaga.
A cíle si Ministerstvo školství stanovilo velmi ambiciózní. Veškeré kroky reformy mají být hotové do roku 2024 a v horizontu deseti let má český systém učitelské přípravy patřit k nejlepším v Evropě.
„Chceme, aby se do roku 2030 do České republiky jezdili učit experti ze zahraničí, jak připravovat nejlepší učitele a učitelky v Evropě,“ píše v dokumentu k reformě Ministerstvo školství.
Pedagogové odcházejí učit
O úspěchu, či neúspěchu učitelské reformy budou ale rozhodovat peníze, protože pedagogických fakult se téma nedostatečných finančních prostředků zvlášť týká. Pedagogové připravující na vysoké škole budoucí učitele totiž dnes berou v řadě případů méně než čerství absolventi při nástupu na základní nebo střední školu. A to díky dorovnávání učitelských platů, jejichž průměr letos vystoupal o 10,2 procenta na 44 202 korun.
Rada vysokých škol proto už na jaře upozorňovala vládu, aby mimo růstu mezd v regionálním školství nezapomínala ani na vysoké školy. Ministerstvo školství se snaží nižší platy na pedagogických fakultách alespoň částečně kompenzovat speciálním příspěvkem z fondu vzdělávací politiky. Reálně ale některé fakulty bojují s tím, aby jim pedagogové do regionálního školství neodcházeli.
„Je pravda, že na některých pedagogických fakultách průměrný plat nedosahuje průměrného platu v regionálním školství. I dnes podepsané memorandum, ale i celá reforma, tuto věc řeší. V roce 2022 tak má dojít k podrobné analýze stavu průměrných platů na fakultách. My se totiž skutečně dostáváme do situace, že nám někteří pedagogové odcházejí učit na střední nebo základní školy, protože tam dostanou vyšší plat,“ popisuje děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové František Vaníček. Zároveň ale oceňuje, že v posledních letech Ministerstvo školství problém financování skutečně řeší.
Celkový rozpočet Ministerstva školství by se mohl příští rok meziročně zvednout zhruba o 7,8 miliardy korun na 247,5 miliardy korun. Rozpočet na vzdělávání na vysokých školách činí v tomto roce asi 28,4 miliardy korun. Pro příští rok by podle plánu měl být o miliardu korun vyšší. Podle ministra školství Plagy je stěžejní, aby nárůst prostředků pro vysoké školy pokračoval i v letech 2023 a 2024.
