Článek
Změnu podpořilo 99 ze 113 přítomných poslanců. Pokud zákon projde Senátem, opatření začne platit od konce roku 2024.
„Kojence a batolata do tří let už nebude možné umístit do ústavu. Změnili jsme tím k lepšímu osudy nejmenších ohrožených dětí a přiblížili jsme se tím civilizovaným zemím,“ komentovala páteční rozhodnutí Sněmovny pirátská poslankyně Olga Richterová, která se o změnu zasadila.
Schválení zákona předcházela několikahodinová debata ve Sněmovně. „Pro malé děti jsou ústavy poškozující,“ uvedla Richterová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) míní, že nazrál čas k tomu, aby se ani v Česku neumisťovaly do ústavních zařízení děti do tří let věku.
Zastánci kojeneckých ústavů především z řad KSČM argumentovali tím, že o část dětí se pěstouni údajně nemohou starat. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová poukazovala na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů. Snahu o konec kojeneckých ústavů označila za předvolební populismus.
Některé ústavy se v přechodném období budou moci transformovat na zdravotní zařízení, kde se bude poskytovat péče dětem s těžkým postižením. Zdravé děti sem umístit nepůjde.
Zvýší se odměny pěstounů
Česko je poslední zemí v Evropě, která ještě nejmenší děti do ústavů umisťuje. Snahy o zákaz kojeneckých ústavů trvají už nejméně deset let. Počty dětí umisťovaných do kojeneckých ústavů v posledních letech klesají. Na začátku roku v nich bylo zhruba 230 dětí.
Poslanci také schválili, že mají vzrůst odměny pěstounů. Měly by se odvíjet od minimální mzdy, od počtu dětí a jejich zdravotního stavu.
V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.
