Článek
Před pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát, už jdu! Dětské hlasy za těžkou bránou do zámeckého parku se mísí s šustěním podzimního listí. Základní a mateřská škola sídlící na zámku ve Mšeci u Kladna se před osmou ráno chystá na další vyučovací den.
Na nedostatek žáků a financí si tady nemůžou stěžovat. Ještě před pár lety přitom škole hrozilo zavření. Zachránilo ji až řešení, které do té doby téměř nikdo neznal.
Reportéři Seznamu v rámci minisérie Destinace venkov popisují, jak a proč se vylidňují české vesnice. A hledali místa, kde přišli na to, jak odlivu lidí zabránit. Právě na tvrzení, že klíčové je udržet školu nebo školku, naráželi často.
„Školka nebo škola je jeden ze způsobů, jak přimět lidi, aby v obci měli nahlášené trvalé bydliště – a tím pádem za ně obec získávala peníze. A i když můžeme předpokládat, že do budoucna bude dětí spíše ubývat, škola je důležitý prvek v životě obce,” vysvětluje důležitost školy sociolog z agentury STEM Martin Buchtík.
Školu ve Mšeci tížil problém, který má spousta vesnických „základek“. Sídlila ve staré budově s velkými náklady na provoz, žáků nebylo tolik.
„Ještě v roce 2013 jsme fungovali na výjimku, jeli jsme na dřeň. Málokterý starosta si ale vezme na triko, že školu zruší, takže se ji snaží udržet při životě – ale dost často za cenu toho, že potom nemá na to, aby se rozvíjela a udržovala krok s dobou a městskými školami,“ přiznává bývalá ředitelka mšecké základní školy Šárka Vondrová.
Nebýt si konkurencí
Ředitelka ale nechtěla jen čekat, až počet žáků klesne natolik, že nebude jiná cesta než školu zrušit.
„Na nějaké konferenci jsem se dozvěděla, že zřizovatelem školy může být kromě samotné obce nově také obcí několik, které vytvoří svazek obcí. V té době u nás existovaly pouze dvě svazkové školy, ale měly za sebou už několik let fungování. A čísla hovořila jasně. Finančně je to velmi výhodné a kvalita výuky stoupá. Školy spolu začínají spolupracovat, nepohlíží na sebe jako na konkurenci a sdílejí své know-how,“ popisuje nápad na záchranu školy, ke kterému se dostala opravdu na poslední chvíli.
Vznikla tak svazková škola s příznačným názvem Bez hranic, na které se podílely čtyři obce – Mšec, Řevničov, Srbeč a Tuřany.
„V roce 2013, kdy ještě škola fungovala jako klasická příspěvková organizace, jsme přispívali 1,8 milionu korun. V loňském roce obec Mšec zaplatila jen 850 tisíc korun, a to je největší obec ve svazku. Úspora je tedy zřejmá,” popisuje starosta obce Mšec Jiří Leskot.
Svazková škola navíc dostává – na rozdíl od těch klasických – peníze rovnou, nikoli postupně až v průběhu roku. Snadněji také dosáhne na dotace. „Škola v Tuřanech dotaci na přistavění školní budovy dostala, až když byla součástí svazku, předtím se to nepovedlo. Stejné to bylo se dvěma hřišti. Když totiž žádá svazková škola, nežádá jen pro dvacet dětí, ale pro 380,” pochvaluje si současný ředitel svazkové školy Bez hranic Milan Dvořák.
Školy si navíc mohou dovolit kvalitní jazykáře nebo speciálního pedagoga, které by samy o sobě na plný úvazek nikdy nezaplatily.
Ne všechno ale bylo tak růžové – po komunálních volbách v roce 2015 se na radnicích vyměnilo vedení a Řevničov se rozhodl ze svazku vystoupit. „Jakmile má jeden pocit, že je ukřivděný, přicházejí problémy. Nikdy nedocílíte naprosto rovných podmínek,” krčí rameny Milan Dvořák.
Dětí ubývá, svazků bude přibývat
Podle právníka Marka Starého z Právnické fakulty Univerzity Karlovy stát zřizování svazkových škol sice podporuje, ale neposkytuje dostatečně účinné motivační nástroje. „Spolupráce více subjektů je komplikovanější, než když si každý dělá věci po svém. A to je možná důvod, proč se obce do zřizování společných svazkových škol neženou. Dá se ale očekávat, že s příchodem populačně slabších ročníků zájem o ně vzroste,” tvrdí Marek Starý.
Škola Bez hranic se jako modelový příklad podílela na příručce Ministerstva školství, díky které teď vznikají další svazkové školy. Paradoxně ne na malých vesnicích, ale v satelitech kolem Prahy, kam se mladé rodiny stěhují za lepším. Často ale narazí na to, že obce nejsou na nápor tolika mladých rodin připravené.
Jde například o svazek obcí Panská pole, který zahrnuje Jenštejn, Podolanku a Přezletice, nebo dobrovolný svazek obcí LOŠBATES, který má vybudovat školu pro obce Louňovice, Štíhlice, Tehovec a Svojetice.
Projekt vznikl ve spolupráci s organizací Transitions v rámci programu na podporu žurnalistiky zaměřené na řešení (solutions journalism).
