Destinace venkov: České vesnice se vylidňují a stárnou. Našli jsme příčinu

Vysoká Lhota na Vysočině je se svými 15 obyvateli už několik let oficiálně nejmenší obcí v Česku. Nebylo to tak ale vždycky. Vesnička se postupně vylidňuje už několik desítek let a věkový průměr se tu zvedl na více než 65 let.

Obec kousek od Pelhřimova je typickou ukázkou problému, který v Česku postihl stovky podobných vesnic – chybí služby, mladí lidé odjeli za prací do větších měst a zůstávají jen ti starší.

Lhota je jednou z obcí, kterou navštívili redaktoři Seznam Zpráv v rámci minisérie Destinace venkov. Pátrali v ní po příčinách začarovaného kruhu, kdy mladí lidé odjíždějí z vesnic a ty pak dále upadají. A také po vesnicích, které našly trik, jak tento problém vyřešit.

S fenoménem vylidňování vesnic se potýkají i na Západě. Podle sociologa z agentury STEM Martina Buchtíka mají ale prázdné vesnice v Česku odlišné příčiny než u našich sousedů. Souvisí spíš s problémy, které se v konkrétních oblastech nakupily už za minulého režimu a po revoluci se postupně prohlubují.

„K vylidňování dochází v tradičně slabých regionech, což jsou vnitřní a vnější periferie. Vnější periferie jsou severní Sudety, severní pás. Vnitřní pak například Manětínsko, Svitavsko, Blansko. Také pruhy za Opavou jako je Šumperk a Bruntál,” vysvětluje Buchtík.

Ze statistických dat podle něj vyplývá, že z těchto oblastí se mladí stěhují víc než z jiných. „Že mladí lidé opouštějí tyto oblasti nerovnoměrně, je velký problém. A je to manifestace všech sociálních problémů, které takový region postihují. Může to být málo práce, špatné životní prostředí, nedostatečné služby, špatná obslužnost, špatné zdravotnictví i nemožnost najít vhodně placenou práci,” tvrdí.

Nejvíce se lidé stěhují pryč z Moravskoslezského kraje a z Vysočiny, přibývají naopak v Praze a ve středních Čechách.

Vliv na podobu venkova má i typicky český fenomén chataření. Část lidí do vesnic dojíždí jen na rekreaci – v tom případě ale obec nedostává příspěvky.

„Někteří se na vesnice stěhují na důchod,” dodává Buchtík. Obci v tom případě sice stoupne počet obyvatel, ale podle něj to může oblastem i uškodit.

Stárnoucí populace je zátěž i pro sociální systém bohatších měst, natož pro malé vesničky, kde senioři tvoří většinu. Chybí místa v domovech důchodců i terénní sociální služby, hůře je také dostupná zdravotní péče.

„Do roku 2030 se zvýší počet osob ve věku 65 a více let z dnešních cca 20 % na 22,5 %, v roce 2050 to bude zhruba 28,5 %. Mění se tedy poměr pracujících a nepracujících,” vysvětluje Buchtík.

A navíc – výše příspěvků pro obec z rozpočtového určení daní se vypočítává mimo jiné i podle počtu obyvatel s příjmem. Důchodci peníze obecní kase nepřinesou, ačkoli čerpají služby jako ostatní občané.

To vidí jako problém i starosta Vysoké Lhoty František Plášil (ODS), která jinak s tím, že jsou „obcí penzistů”, nemá problém a nové obyvatele se nalákat nesnaží. „Žijeme tu skromně. Občas dostaneme nějaké peníze od kraje, ale není to moc,” říká Plášil, který obec vede už dvacet let.

Seznam ale vypátral několik obcí, které našly recept na to, jak vylidňování zastavit. Představíme je v příštím díle minisérie Destinace venkov.

Projekt vznikl ve spolupráci s organizací Transitions v rámci programu na podporu žurnalistiky zaměřené na řešení (solutions journalism).