Hlavní obsah

Deska z doby bronzové může být podle vědců nejstarší 3D mapa Evropy

Foto: Archives departementales du Finistere/Paul du Chatellier/FRAD029_100J_02_02, Profimedia.cz

Deska ze Saint-Bélec.

Až čtyři tisíce let stará kamenná deska, znovunalezená v Bretani v roce 2014, je podle odborníků možná nejstarší trojrozměrná mapa nalezená na území Evropy. Zachycovat má okolí bretaňské řeky Odet.

Článek

Kamennou desku o rozměrech 2 × 1,5 metru poprvé archeologové objevili v roce 1900 během vykopávek v prehistorickém pohřebišti v oblasti Finistère v západní Bretani. Objev učinil místní archeolog Paul du Chatellier. Jenže na více než století deska zmizela. Znovu byla objevena až v roce 2014 ve sklepě zámku Château de Kernuz, uvádí stanice BBC.

Od té doby předmět, známý jako deska ze Saint-Bélec, zkoumali francouzští a britští vědci. Podle nich pochází z rané doby bronzové, tedy z období mezi lety 1900 až 1650 před naším letopočtem. K čemu přesně ale deska sloužila, pravděpodobně odhalila až studie zveřejněná v bulletinu Francouzské prehistorické společnosti. Podle autorů studie je deska nejstarší trojrozměrnou mapou některé známé oblasti Evropy.

Vědci jsou přesvědčeni, že rytiny na kameni představují řeku Odet a její údolí. Další linie pak mají představovat síť dalších řek v regionu. Odborníci tvrdí, že pomyslná mapa vyrytá v desce má 80% podobnost s oblastí řeky Odet o rozloze až 31 krát 29 kilometrů, uvádí na svém webu Univerzita v Bournemouthu. „Přítomnost opakovaných motivů spojených čarami naznačuje, že jde o oblast Finistère,“ píše společnost v bulletinu.

„Toto je pravděpodobně nejstarší mapa určitého území, která byla dosud nalezena,“ cituje BBC jednoho z autorů studie doktora Clémenta Nicolase z Univerzity v Bournemouthu. Nicolas také uvedl, že mapa mohla být použita k označení konkrétní oblasti. „Pravděpodobně to byl způsob, jak potvrdit vlastnictví některého území v té době některým z panovníků,“ řekl Nicolas. „Po celém světě existuje několik takových map vytesaných do kamene. Je to ale poprvé, co mapa zobrazila oblast v určitém měřítku,“ vysvětluje Nicolas.

„Máme sklon podceňovat zeměpisné znalosti našich předků. Tato deska je důležitá v tom, že ukazuje kartografické znalosti našich předků,“ dodal Nicolas. Deska měla být podle výzkumníků součástí hrobky, její ostatní části ale zatím nenalezli.

Aby potvrdili svou hypotézu, vědci porovnali desku s dalšími nalezenými předměty různých evropských národů, ale i například Tuaregů a Papuánců. „Jelikož se pravděpodobně jedná o něco jako myšlenkovou mapu, mohou být některé ze ztvárněných prvků nadměrně velké, zatímco jejich umístění nemusí být nutně úměrné vzdálenostem, které je ve skutečnosti oddělují,“ uvedli ve studii zúčastnění odborníci.

Deska podle nich také napovídá, jaké mohlo být na zobrazeném území hierarchické uspořádání. Její umístění do hrobky mohlo podle vědců znamenat „konec nebo odmítnutí vlády elit, které během období rané doby bronzové několik let vládly zdejší společnosti“, informuje The Guardian.

Související témata:

Doporučované