Článek
Příspěvky na sociálních sítích nesprávně hlásají, že vakcína společnosti Pfizer může způsobit neplodnost u žen a poškodit jejich placentu. Podle profesorky Lucy Chappellové z King's College v Londýně či Kristiny Waldorfové z University of Washington však jde o nepodložené informace. Neexistuje totiž žádný „věrohodný biologický mechanismus“, kterým by vakcína mohla plodnost ovlivnit.
„Vídáme spoustu dezinformací ohledně očkování, které vypadají, jako by pocházely z renomovaného zdroje,“ cituje web Everyday Health Waldorfovou, která zároveň zmiňuje, že toto konkrétní tvrzení je obzvláště účinné, jelikož kombinuje obavy z očkování s hluboce zakořeněnými obavami mnoha žen ohledně plodnosti a schopnosti otěhotnět.
Fungování mRNA vakcíny
Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.
„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“
Právě kvůli brzkému konci daného „poslíčka“ musí být vakcína z dílny Pfizeru skladována pečlivě, aby nepřišla o svou účinnost. Látka zároveň nijak neovlivňuje genetický kód člověka, jak již dříve pro Seznam Zprávy vysvětlil molekulární imunolog Václav Hořejší: „Každý, kdo tomu trochu rozumí, ví, (…) že to je naprostý nesmysl. To by se náš genetický kód musel měnit po všem, co sníme, nebo při jakékoli infekci mikroorganismem.“
Vakcína a plodnost
Podle šířícího se tvrzení má vakcína podaná ženě generovat protilátky proti spike proteinu koronaviru, ty by pak měly s nechtěným výsledkem reagovat s proteinem syncytin-1 v buňkách placenty. Waldorfová ovšem - stejně jako jiní odborníci - nevidí důvod, proč by k tomu mělo dojít.
Jevu, který lživá tvrzení popisují, se říká „zkřížená reakce“. Ta nastává, když jsou proteiny v jedné látce podobné proteinům v jiné. Americká akademie alergie, astmatu a imunologie jev vysvětluje například u alergie na pyl břízy; lidé s ní totiž mohou zjistit, že u nich reakci vyvolává i jezení jablek. Stejně tomu může být i v případě některých oříšků, není to však záležitost placenty a koronaviru.
„Nemáme žádné zprávy o neplodnosti u osob, které již obdržely vakcínu Moderny nebo Pfizeru. Ty, které se účastnily klinických studií, byly dokonce požádány, aby neotěhotněly, ale stejně k tomu u některých došlo,“ sdělila Waldorfová. Během testování látky Pfizeru otěhotnělo celkem 23 žen a potratila pouze jediná, ta ale byla součástí skupiny, jejíž účastníci obdrželi pouze placebo.
Lucy Chappellová z londýnské King's College pro web BBC uvedla, že nemá obavy ohledně plodnosti a vakcín proti koronaviru. Jonathan Van-Tam, zástupce vedoucího lékaře pro Anglii, zase sdělil, že nikdy neslyšel o vakcíně, která by plodnost ovlivňovala. Šířící se informace na sítích považuje pouze za „děsivý příběh“.
„Je mnohem pravděpodobnější, že budete mít problémy s plodností po covidu než po očkování,“ cituje BBC britskou viroložku Nicolu Stonehousovou. Chappellová zase podpořila svá tvrzení odkazem na jiné neživé vakcíny, které plodnost neovlivňují a jsou považovány za zcela bezpečné.
Odborníci vs. veřejnost
U některých obyvatel Velké Británie vyvolala paniku i zmínka v pokynech zveřejněných tamní vládou. Ty uváděly, že „není známo“, zda má vakcína firmy Pfizer dopad na plodnost. Nově však k informacím přibylo upřesnění, že studie provedené na zvířatech nevykazují důkazy o škodlivých účincích na reprodukční systém.
Web BBC upozorňuje, že často ve vědeckých tématech dochází k nedorozuměním kvůli jinému pochopení vědeckých termínů. Například vyjádření o „žádných důkazech“ totiž nenaznačuje, že v případě dané záležitosti neexistují některá potvrzující fakta, ale že dosud nebyla provedena dlouhodobá studie.
