Článek
„Bylo to strašné,“ uvedl pro agenturu AP pracovník mezinárodní humanitární organizace, který se již dokázal spojit s kolegy a dalšími lidmi v zasažené tigrajské vesnici. „Nevíme, jestli letadla přiletěla z území Etiopie nebo Eritreje. Stále hledají těla. Bylo zabito přes 50 lidí, možná více.“
Přesný počet osob, které přišly o život, zatím není možné stanovit, má mezi nimi však být i dvouleté dítě. Agentura se spojila také s lékaři a zdravotní sestrou z hlavního města Tigraje Mekele, podle jednoho z doktorů zdravotníci v Togoze už ohlásili více než 80 mrtvých. Trojice s novináři mluvila pod podmínkou anonymity kvůli strachu z možných následků.
Právě v Mekele jsou v tamní nemocnici ošetřováni někteří ze svědků události, podle kterých bomba dopadla na tržnici. Ke krveprolití došlo přibližně v jednu hodinu odpolední, jak agenturu Reuters informovala žena, jejíž manžel i s dcerou by měli být mezi zraněnými. „Když došlo k výbuchu, všichni se rozutekli. Po chvíli jsme se vrátili a snažili se posbírat zraněné.“
Už v úterý odpoledne se na místo vypravila řada zdravotnických týmů, do města se však nedostaly. Vojáci poslali zpátky jak je, tak i sanitky, které na místo vyrazily později v tentýž den či ve středu ráno. Do Togogy se podařilo dostat jen některým, a to v úterý večer a díky volbě jiné cesty.
Tito šťastnější lékaři se dostali asi ke 40 zraněným, celkový počet je však pravděpodobně mnohem vyšší i kvůli tomu, že část lidí z vesnice po útoku uprchla. Někteří ze zraněných navíc akutně potřebují operaci, není je ovšem možné evakuovat.
Na místo se v úterý vydala i sanitka Červeného kříže, během pokusů dostat se do vesnice na ni ovšem dvakrát vystřelili etiopští vojáci. Ti tým zdravotníků dokonce na 45 minut zadrželi a následně jim přikázali vrátit se do města Mekele. „Nedovolili nám tam jet. Řekli nám, že kdokoliv tam jede, pomáhá jednotkám TPLF,“ sdělil AP jeden z týmu lékařů.
V etiopském regionu začaly boje mezi regionální a centrální vládou začátkem loňského listopadu. Premiér a zároveň nositel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed tehdy zahájil vojenskou ofenzivu, aby v Tigraji „obnovil vládu zákona“, a to kvůli údajné krádeži zbraní na tamní vojenské základně. Od moci v oblasti tehdy odstavil politickou stranu s názvem Tigrajská lidově osvobozenecká fronta, již zmiňovanou TPLF.
Akce byla prohlášena za úspěšnou po dobytí tigrajského hlavního města Mekele, kde regionální vláda sídlila, a velení se ujala prozatímní správa loajální státu. Navzdory ohlášenému vítězství se ale v některých oblastech bojovalo dál a neskončilo ani zabíjení a násilí mířené proti civilistům. Obětí si konflikt připsal již tisíce a mnoho lidí připravil o domov.
Premiér Ahmed se nechal slyšet, že „rebelové jsou již téměř poraženi“, síly věrné TPLF se však nevzdávají. Obnovení bojů již hlásí například město Adigrat, Idaga Hamus nebo Wikro. Zprávy o nejnovějším incidentu pak přišly poté, co se v Etiopii v pondělí odehrály parlamentní volby.
Ty doprovází bojkot opozice, stín probíhajícího konfliktu i různé nesrovnalosti, píše agentura Reuters. Ve čtyřech etiopských státech, mezi které patří i Tigraj, se navíc nemohlo hlasovat. Obyvatelé jednoho z těchto regionů například k urnám kvůli logistickým problémům vyrazili až v úterý.
Tigraj kvůli probíhajícímu konfliktu navíc bojuje také s dalším strašákem – až 33 000 tamních těžce podvyživených dětí totiž podle odhadů Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) hrozí smrt hladem. Na tiskové konferenci to v průběhu měsíce června ohlásil mluvčí organizace James Elder.
O tom, že v podmínkách odpovídajících hladomoru žije více než 350 000 tigrajských obyvatel a milionům dalších hrozí stejný osud, již OSN informovala o něco dříve. I když zmiňované číslo neodpovídá prahové hodnotě nutné k formálnímu „hladomorovému“ vyhlášení, neměl by si prý svět hrát s terminologií, když lidé umírají.
K okamžitému ukončení bojů už ve společném prohlášení vyzvala i Evropská unie a Spojené státy americké. Společně mimo jiné volají také po tom, aby vláda v oblasti umožnila humanitární pomoc tamním obyvatelům.