Článek
Koronavirová epidemie zastiňuje končící přípravy nového evropského dotačního období, které začíná letos a končí v roce 2027. Přitom jde o to, jak se balík evropských peněz rozdělí a podle jakých pravidel budou instituce dotace čerpat.
Iniciativa Za bydlení, zastřešující více než 30 neziskových organizací, v této souvislosti upozorňuje, že změny, které plánuje vláda Andreje Babiše (ANO), mohou mít „dalekosáhlé důsledky pro všechny generace“. Zároveň si představitelé neziskového a sociálního sektoru stěžují, že je vláda ani klíčová ministerstva nechtějí vyslyšet. Po jednáních, která probíhala během ledna, se proto rozhodli nyní veřejně vystoupit.
Kritika zástupců neziskových organizací a sociálních služeb se točí kolem dvou bodů, o kterých už Seznam Zprávy informovaly:
1. Vláda chce přesunout část evropských peněz určených původně na podporu sociálních programů. Peníze chce přelít na podporu dopravní infrastruktury a energetiky.
2. Kritika opatření, podle kterého bude při čerpání peněz na veřejně prospěšné projekty nutné pětiprocentní spolufinancování danou neziskovou organizací.
Zjednodušeně tedy představitelům neziskových organizací a sociálních služeb vadí, že by v nadcházejících letech mělo být údajně méně peněz na sociální projekty. A navíc tvrdí, že bude pro veřejně prospěšné projekty obtížnější je čerpat. A to v době, kdy řadě lidí hrozí kvůli epidemii propad do chudoby a kdy potřeba sociálních projektů významně vzroste.
„Máme pocit, že si vláda neuvědomuje dopady,“ podotkl Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Spor o desítky milionů eur
Konkrétně vláda zvažuje přesun části peněz z Evropského sociálního fondu plus do Fondu soudržnosti (financování dopravy a energetiky). To by se dotklo zejména operačního programu Zaměstnanost plus. Namísto předpokládaných 1,6 miliardy eur by mohl disponovat zhruba 1,4 miliardy.
V důsledku půjde prakticky už o druhé snížení peněz mířících do programu Zaměstnanost v porovnání s předchozím programovým obdobím. Evropská unie totiž ponížila částku, kterou posílá, o zhruba třetinu. Jedním z důvodů je i to, že Česká republika z evropského pohledu bohatne.
Podle Jiřího Horeckého jsou znepokojení zejména pracovníci, kteří jsou denně v kontaktu s lidmi, na jejichž podporu mají evropské dotace téct – jde o rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením, lidi bez přístřeší a lidi ohrožené závislostmi. V novém programovém období se z fondů mají podporovat také senioři.
„S odstupem dvou tří let kvůli tomu začneme řešit problematiku předlužování, bezdomovectví, exekucí. Ušetříme, postavíme dálnice a ohrozíme lidi, kteří žijí na hranici chudoby. Celkovou ohroženou skupinou je přitom až jedna desetina obyvatel,“ varuje Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.
Proti převodu prostředků se postavilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které podle informací tiskového oddělení uplatnilo „zásadní připomínku“, které Ministerstvo pro místní rozvoj nevyhovělo. Materiál má být projednáván v nejbližší době na vládě, která má definitivně rozhodnout.
„Musíme rozvíjet dopravu a klima“
Ministerstvo pro místní rozvoj potvrzuje, že vládě předložilo návrh, ve kterém se počítá s přesunem 10 procent z Evropského sociálního fondu plus do Fondu soudržnosti.
„Jedněmi z nejvýznamnějších jsou potřeby v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury a ochrany klimatu a životního prostředí, které jsou financované především právě z Fondu soudržnosti,“ vysvětluje Vilém Frček, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj. Dodává, že stále existuje možnost peníze dále přesouvat mezi jednotlivými fondy, pokud se v průběhu programového období ukáže, že jsou finance potřeba jinde.
Výhrady k přesunu nemají pouze zástupci neziskového sektoru, kteří představují konečné příjemce dotací, ale i Evropská komise, která peníze poskytuje. „V nadcházejícím období lze vzhledem ke krizi očekávat, že problémy v oblasti trhu práce a sociální oblasti budou narůstat. Už jen nyní je vidět, že například potřeba potravinové pomoci v České republice výrazně oproti loňsku stoupla,“ tlumočí stanovisko Evropské komise Magdaléna Frouzová, mluvčí zastoupení Evropské komise v Praze.
Frouzová dodává, že Evropská komise musí s přesunem prostředků vyslovit souhlas. Zatím v komunikaci s českou státní správou vyjádřila znepokojení. Lze proto očekávat ještě další jednání mezi českou vládou a Evropskou komisí.
Mluvčí zastoupení Evropské komise v Praze zároveň připomíná, že možnost přesouvat až 25 procent peněz je primárně určená k úpravám v průběhu dotačního období a ne na jeho začátku. Přesuny mají sloužit jako možná reakce na nové výzvy nebo coby reakce na pomalé čerpání některých programů. Má jít proto o jakousi pojistku, aby členské státy zvládly peníze vyčerpat. Na podzim přitom dávali nesouhlasné stanovisko s plánovaným přesunem peněz ze sociální oblasti i zástupci zaměstnavatelů.
Hospodářská komora už v říjnu posílala stanovisko, v němž doporučuje alokaci prostředků do programů Zaměstnanost plus naopak navýšit. Své obavy vyjádřil i Svaz průmyslu a dopravy – podle něj hrozí, že omezením peněz na podporu zaměstnanosti nebude Česko schopné adekvátně reagovat na vývoj na trhu práce a na dopady pandemie.
