Článek
O zákonu, který by sepsal pravidla pro lobbování a dal vzniknout seznamu lobbistů, se mluvilo už v roce 2009. ČSSD v čele se svým tehdejším místopředsedou Bohuslavem Sobotkou navrhovala jednoduchý princip: ať politici hlásí schůzky s lobbisty. Když to neudělají měla hrozit stotisícová pokuta. Podle Sobotky je zveřejňování kontaktů ve veřejném zájmu.
Od té doby se v základu mnoho nezměnilo. V podkladech pro jednání vlády Andreje Babiše se doporučuje aktualizovaný návrh schválit. To se také na úterním jednání stalo a nyní se zákon přesune k projednání do Poslanecké sněmovny.
Kdyby zákon tentokrát prošel, byl by to přelom. Povinnost čtvrtletně hlásit schůzky by měli lobbisté i politici. Uvést by museli, za jakou organizaci a v čem se snažili lobbovat. Registr kontaktů by spravovalo Ministerstvo vnitra. Bez údajů by hrozila pokuta sto tisíc korun. Dotklo by se to kromě poslanců a jejich asistentů, ministrů a jejich náměstků, také poradců nebo členů bankovní rady České národní banky. A také kancléře prezidenta.
Mynář schůzky hlásit nechce
Mezi téměř čtyřmi stovkami připomínek je i ta od současného kancléře Hradu, Vratislava Mynáře. Právě o něm a snaze ovlivnit rozhodnutí Ministra spravedlnosti a také soudců se v minulosti opakovaně psalo.
Ministerstvo ho ale považuje za „vstupní bránu k prezidentovi”, který „disponuje značným politickým vlivem.” Kancléře v návrhu zákona ponechal a přidal přímo i prezidenta.
Odbory: Doufáme, že moudrost zvítězí
„Návrh zákona o lobbingu je ve špatném vztahu vůči zástupcům zaměstnanců a zaměstnavatelů. To znamená, že ten zákon vůbec nerozlišuje a ti, kteří ten zákon připravovali si vůbec nedali práci s tím, aby zákon rozlišil lobbisty a ty, kteří jsou a musí zcela naplnit dikci zákona,” řekl Seznamu odborový předák Josef Středula. Podporu mu vyjádřilo i Ministerstvo dopravy.
Lobbování za zájmy zaměstnanců je podle Středuly základ jejich práce. „Jsme přesvědčeni, že z registru lobbistů budeme odňati. Tak to být musí,” dodal s tím, že doufá, že moudrost zvítězí nad nesmyslným textem.
A proti jsou i profesní komory. Třeba lékaři.
„Návrh nevadí pouze nám, ale i všem ostatním komorám. Protože jsme řízeni ze zákona, nejsme organizace, která vznikne na základě registrace. Jsme instituce, která má svůj zákon, má dohlížet nad kvalitou lékařské péče,” řekl mluvčí Lékařské komory Michal Sojka.
Podobně mluví i architekti.
„Vadí nám, že by naše komora měla být zapsána do registru lobbistů. Jsme profesní organizace a nedává nám to absolutně smysl,” vysvětluje Tereza Zemanová, tisková mluvčí České komory architektů.
Transparency International: jde o rovné podmínky pro všechny
„Domníváme se, že by tam být měly. Musí být nastaveny rovné podmínky pro všechny,” myslí si oproti výše popsanému Petr Leyer z české pobočky Transparency International.
„Zákon míří především na legislativní návrhy, ale úřady toho vykonávají daleko více. Lobbisté mohou lobbovat za konkrétní zakázky a projekty,” načrtává Leyer, proč by norma mohla být ještě přísnější.
Když odpovídá na otázku, proč podle něj debata o regulaci trvá tak dlouho, zmiňuje, že si politici zkrátka nebyli jistí: „Nebyla ani koaliční shoda na podobě toho návrhu. Tím pádem vládnoucí koalice nevěděla, jak moc ten zákon nastavit přísně. Tato debata pak trvala celé volební období a poté se musel návrh projednávat celý znovu.”
Podpora zní i z další protikorupční neziskové organizace – z Rekonstrukce státu. Současný návrh zákona o lobbingu je podle ní dobrý a posiluje transparentnost legislativního procesu.
Před lobbisty varuje i tajná služba
V současné době nemá lobbování v Česku žádná pravidla. Bezpečnostní informační služba pravidelně upozorňuje na to, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů.
Zákon má být účinný od roku 2021. Náklady na zřízení rejstříku odhadlo Ministerstvo vnitra na 500 až 700 tisíc korun bez DPH, provoz registru bude podle něj stát zhruba milion ročně.
