Článek
Tak blízko k zrušení kojeneckých ústavů, za které Česko již několik let schytává mezinárodní kritiku, ještě nebylo. Souhlasí ministr zdravotnictví, souhlasí premiér, chybí už jen souhlas Parlamentu a prezidenta.
Přesto to zatím vypadá, že snaha aktuální Sněmovny dostat nejmenší děti do rodin půjde tak říkajíc „do zdi“.
V dolní komoře leží radikální řez z pera Pirátky Olgy Richterové a skupiny poslanců za ANO, stejně jako kompromisní návrh Aleše Juchelky (ANO). Návrh Richterové podle informací Seznam Zpráv poslanci smetou a Juchelkův návrh se do voleb s největší pravděpodobností nestihne projednat.
Poslanci se je snažili zařadit na jednání Sněmovny minulý týden i toto úterý, ale neúspěšně. Času je totiž málo a přednost mají vládní zákony, které buď zdržela pandemie covid-19 nebo jsou volebními taháky vládních stran.
Největší šanci má momentálně jen velmi omezená varianta vepsaná do zákona o sociálně právní ochraně dětí, která zamezuje umisťování dětí do tří let věku do ústavní péče ze sociálních důvodů. Samotné kojenecké ústavy ale neruší.
Navíc ani na tento vládní návrh tlačený ministryní Janou Maláčovou nemusí přijít řada. Zákony, které ruší kojenecké ústavy, řeší osud zhruba 250 dětí mladších tří let, kterých se ústavní péče týká.
Přednost mají důchody
Podle šéfa sněmovní frakce ANO Jaroslava Faltýnka je spíš nepravděpodobné, že by se novela jeho stranického kolegy Juchelky ještě do konce týdne stihla projednat a je otázka, zda se ji podaří zařadit na jednání v září. Jistotu podle něj ale nemá ani Maláčová.
„Musí pro to být časový prostor. Priorita jsou pro nás teď energetické novely ministra Havlíčka zařazené teď na středu a mimořádná schůze o důchodech koncem měsíce. Podle času pak můžeme zařazovat další zákony,“ řekl Seznam Zprávám. „Co bude v září, se nedá teď odhadovat,“ dodal Faltýnek.
„Může za tím být i obava, že by diskuze mohla zablokovat jednání o dalších třetích čteních. Přitom si myslím, že vše může být hotové za patnáct minut. Argumenty jsou již známé, diskuze se vede léta, intenzivně rok,“ říká k balancování nad zákonem Aleš Juchelka.
„Budu to hájit a vysvětlovat dál, dokud to bude potřeba. Navzdory sebelepší péči, ústavy jsou pro malé děti nevhodné,“ dodává poslankyně Richterová. Ona i Juchelka pak avizují, že se k umísťování nejmenších dětí do kojeneckých ústavů hodlají v případě neúspěchu opět vrátit po volbách.
Téma rušení „kojeneckých ústavů“ tak pravděpodobně přežije již třetí volební období Sněmovny. Ta má na schválení jakékoliv varianty zhruba tři týdny, odmyslíme-li mimořádné schůze, které se na léto chystají.
Konec kojeneckých ústavů už přitom plánoval ministr práce a sociálních věcí Nečasovy vlády Jaromír Drábek (TOP 09) v roce 2011. Ten chtěl větší podporou pěstounů postupně dostat děti do rodin a přeměnit kojenecké ústavy na odlehčovací centra. Argumentoval i tím, že pěstouni jsou v důsledku pro stát levnější.
„Opravdu jsme si mysleli, že kojenecké ústavy skončí do tří let,“ říká k tomu po letech exministr Drábek. „Nechtěl jsem to řešit zákazy, ale posílením pěstounské péče a novým nastavením přechodné pěstounské péče. Pokud by byla dostatečná nabídka pěstounů, kojenecké ústavy by pak nebyly potřeba a samy by se musely transformovat,“ líčí své tehdejší úvahy.
Jeho podpora pěstounů se setkala s kritikou, již tehdy totiž odpůrci argumentovali tím, že se pěstouni - laici nedokáží postarat o děti se zdravotními potížemi. „Jsme snad jediná země, kde by to pěstouni nezvládli? Odborní pracovníci, ať se snaží sebevíc, se točí na směny, a to péči v rodině nenahradí,“ argumentuje.
Jenže Nečasová vláda, jíž byl Drábek součástí, padla v létě 2013.
Zákaz umisťování malých dětí do ústavů přímo ze zákona chtěla po svém nástupu na Ministerstvo práce a sociálních věcí v letech 2014 až 2017 sociální demokratka Michaela Marksová Tominová. „Nedotáhli jsme to ani do Sněmovny,“ vzpomíná dnes.
Její plány zhatila výměna ministra zdravotnictví, pod nějž formálně kojenecké ústavy patří a bez jehož souhlasu reálně nejde kojenecké ústavy zrušit. Svatopluka Němečka dokázala přesvědčit, aby o věci alespoň diskutoval, a sám Němeček se charakterizoval názorově „někde mezi“. Pak ho ale nahradil jiný sociální demokrat – Miloslav Ludvík.
„Byly kolem toho na vládě bouřlivé diskuze,“ potvrzuje Ludvík. Svůj názor na kojenecké ústavy nezměnil dodnes. „Hlavním důvodem byla obava, aby se našli pěstouni pro děti matek alkoholově nebo drogově závislých a děti s těžkým postižením. Ten problém stále trvá,“ říká k tomu.
A podporu měl i u tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. I ten Seznam Zprávám potvrdil, že nechtěl rušit kojenecké ústavy bez náhrady a chtěl ponechat organizovanou péči o děti zejména se zdravotním postižením.
Soubojem o kojenecké ústavy a jejich případnou transformaci si prošla i tato Sněmovna, a to dokonce napříč partajemi. Část poslanců nejsilnějšího klubu hnutí ANO včetně premiéra jejich konec podporuje, a to i v radikálnější verzi, konzervativněji smýšlející poslanci jsou však proti.
