Článek
Silnice z Cvikova do Lindavy se ale tehdy do výčtu povodňových škod nedostala, a tak musí kraj opravu zaplatit ze svého. Práce na projektu za 102 milionů korun začaly loni na podzim a podle původních plánů mělo být letos v září hotovo. Kvůli technickým problémům se ale oprava protáhne.
„Je to v podstatě poslední z popovodňových oprav,“ řekl ČTK náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). Kvůli nutným úpravám projektové dokumentace skončí zřejmě oprava až v příštím roce. „Problémy byly hlavně v podloží silnice, budou tam dílčí změny, výrazně by to ale stavbu zdražit nemělo,“ dodal. Deseti miliony se na projektu podílí město Cvikov, které na chodníky, osvětlení a bezpečnostní zálivy získalo dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Blesková povodeň si v srpnu 2010 vyžádala v Libereckém kraji pět lidských životů, 130 lidí se zranilo a 2000 jich voda vyhnala z domovů. Vrtulníky policie, armády a záchranné služby tehdy ze zaplavených domů zachraňovaly 160 lidí. Velká voda zasáhla polovinu kraje a zůstaly po ní škody za 8,2 miliardy korun, z toho na krajských silnicích za více než dvě miliardy. Voda poškodila 15 úseků krajských silnic a třetinu mostů.
„Poučením je, že po takové živelné pohromě je potřeba pečlivě zmapovat území kraje. Tenkrát se všichni zaměřili na Hrádecko a Frýdlantsko a některé menší zasažené lokality, jako třeba právě část Českolipska, možná nebyly tak pečlivě odkontrolovány. Kvůli tomu jsme tuhle silnici museli nakonec financovat ze svých prostředků,“ řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Opravy po povodních před deseti lety byly ale podle Půty udělány dobře. Ukázala to červnová povodeň, která zasáhla znovu hlavně Frýdlantsko. „Na majetku kraje jsou tam škody minimální, asi za 1,5 milionu korun na několika desítkách kilometrů komunikací,“ řekl hejtman. Úpravou prošly před deseti lety opěrné zdi a zvýšily se oblouky mostů, také na zahradách kolem řek už lidé nic neskladují.
„Co se za těch deset let nepodařilo, jsou protipovodňová opatření třeba na Lužické Nise nebo Smědé, přestože máme zpracovány studie. Prosazování těch opatření do praxe je velice obtížné. I vzhledem k tomu, jak je třeba Smědá krátká, tak tam najít místa na nějaká masivní protipovodňová opatření moc nejde,“ řekl Půta. Na Lužické Nise je podle něj prostoru o něco víc, ale návrhů mnoho není. „A stavět nějaké vysoké protipovodňové zdi kvůli povodni, která přijde jednou za sto let, asi nedává moc ekonomický smysl,“ dodal hejtman.
