Deset dní tajné hry o Vrbětice. Proč Hamáček ohlásil kolaps?

Na úvod naprosto zásadní fakt: ve středu 7. dubna obdrželi premiér Andrej Babiš, vicepremiér Jan Hamáček, ministr zahraničí Tomáš Petříček a také kancelář prezidenta Miloše Zemana informace bezpečnostních složek o případu Vrbětice.

Politické špičky se na základě poznatků tajných služeb dozvěděly, že na podzim 2014 způsobili agenti ruského komanda GRU výbuch muničního skladu na českém území, při kterém zemřeli dva čeští občané.

„Mohu potvrdit, že BIS předala písemnou zprávu zákonným adresátům a také Kanceláři prezidenta republiky, 7. dubna,“ potvrzuje pro Seznam Zprávy mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Zásadní fakt dělá z této informace skutečnost, že zpráva byla předána dva týdny před tím, než ruský útok ve Vrběticích oznámili premiér s vicepremiérem veřejnosti.

Mimo jiné kontrastuje s pozdějším vyjádřením prezidenta Zemana, že se o zapojení ruských agentů dozvěděl od premiéra Babiše a vicepremiéra Hamáčka až 17. dubna.

Události, které se odehrály právě mezi 7. a 17. dubnem, se tak při zpětném pohledu jeví v jasnějších konturách. Zvlášť při vědomí, že všichni zainteresovaní hráči skandální informace o ruském útoku spáchaném v České republice znali. A jak v dalším důležitém svědectví potvrzuje velmi důvěryhodný zdroj redakce, čekalo se v té době, co se s nimi stane.

„Česká vláda dlouho váhala, zda zjištění o vážném podezření ohledně podílu agentů ruské vojenské rozvědky GRU na událostech ve Vrběticích vůbec zveřejnit,“ potvrdil Seznam Zprávám vysoce postavený diplomat významné spojenecké země.

Uvedl, že ještě v pátek 16. dubna jej jeden z členů Babišovy vlády ujistil, že se sdělením o ruském útoku ve Vrběticích se v nejbližších dnech ven nepůjde.

Dotyčný diplomat byl proto překvapen, když se v sobotu 17. dubna s půlhodinovým předstihem dozvěděl o konání a obsahu tiskové konference českého premiéra a vicepremiéra.

Co se tedy dělo před 17. dubnem? A jak Hrad, premiér Babiš či vicepremiér Hamáček s informacemi od BIS a vyšetřovatelů pracovali?

V tomto textu, který vychází z informací reportérů Seznam Zpráv, bude řeč o překotné výměně ministra zahraničí, oznámené a připravované cestě vicepremiéra Hamáčka do Moskvy, o jeho úvahách vyjednávat s ruskou stranou „Vrbětice za vakcíny Sputnik V“ a také o odkládaném rozhodnutí, kdy a zda vůbec bude vrbětická kauza s mezinárodním dopadem veřejně oznámena.

Kauza Vrbětice přišla pro Jana Hamáčka v krizovém momentu jeho kariéry.

V březnu už věděl, že na sjezdu ČSSD proti němu bude na předsedu kandidovat i jeho ministr zahraničí Tomáš Petříček. Z vládních kolegů se tak najednou stali političtí rivalové. Navíc rivalové, kteří měli od 7. dubna společné tajemství: drželi tajnou, a přitom skandální informaci s mezinárodním dopadem.

V pátek 9. dubna na stranickém sjezdu Hamáček vyhrál, Petříček uznal porážku – a pochopil, že jeho dny na Ministerstvu zahraničí jsou sečteny. Hned v pondělí 12. dubna navrhl vicepremiér Hamáček Petříčkovo odvolání z vlády. Prezident Zeman žádosti okamžitě vyhověl a dočasným řízením Ministerstva zahraničí pověřil vicepremiéra a ministra vnitra Hamáčka.

Bylo to den poté, co Zeman v rozhovoru pro Blesk.cz zopakoval své téma – stát by měl v době nedostatku vakcín proti covidu-19 jednat s Ruskem o nákupu jeho Sputniku V, byť nemá potřebnou certifikaci od Evropské lékové agentury.

„Mimochodem, Sebastian Kurz teď koupil milion dávek Sputniku. Všimla jste si toho?“ zeptal se v jednu chvíli redaktorky Blesku s odvoláním na zprávu z 10. dubna, že svou cestu ke Sputniku razí už i rakouský kancléř.

Dočasný dvojministr zahraničí a vnitra Hamáček se hned v pondělí 12. dubna na tiskové konferenci po odvolání Petříčka za Zemanův plán postavil: „Je třeba ukončit ideologickou debatu o Sputniku,“ řekl. „Chybou by bylo zůstat stát v koutě ve chvíli, kdy celá řada zemí tento preparát mezi používané očkovací látky zařadí.“

A se znalostí obsahu tajných informací o Vrběticích dodal důležitou větu: „V případě nutnosti jsem ochoten odcestovat i do Moskvy.“

Hamáčkův plán se ale hned druhý den řádně zkomplikoval.

Měl připravenou rošádu, v níž se postu ministra zahraničí měl posléze ujmout ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ten se však ráno 13. dubna zachoval jinak, než Hamáček očekával. Nabízenou změnu jednoznačně nepodpořil. Nebo – přesněji řečeno – podmínil ji nesplnitelnými kroky, které mířily i na Hrad: Ministerstvo zahraničí označil za „vykuchaný úřad“, který nemá váhu a je pouhou dekorací pro zahraniční politiku prezentovanou Hradem. Zmínil například funkci zmocněnce pro Rusko, kterou zastává ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Premiér Babiš Zaorálkovy podmínky jednoznačně odmítl a předseda ČSSD Hamáček neskrýval zděšení, že jej Zaorálek v této krizové chvíli nepodržel.

„Hamáček mu hned po tiskovce volal, že ho vyhodí i z té kultury. Nakonec ho ale zastavili kolegové v ČSSD: Zaorálek má ve straně docela velkou podporu, takže si Hamáček spočítal, že tohle udělat nemůže,“ říká dobře informovaný zdroj z okolí ministrů ČSSD a tuto epizodu Seznam Zprávám potvrdili mimo záznam i další lidé z řad ČSSD.

Zaorálek říká, že o akci Rusů ve Vrběticích nebyl v té době jako adept na post ministra zahraničí informován. „Ne, nevěděl,“ odpovídá na dotaz Seznam Zpráv, zda věděl o této kauze, když mu Hamáček nový post nabídl.

Zaorálkovo odmítnutí spojené se šťouchancem do prezidentské kanceláře bylo důležitým zlomem v běhu událostí. Dosazení někoho, kdo o vrbětické kauze do té doby nebyl informován, Hamáčkovi nevyšlo.

Začal se rodit plán B.

Nedlouho po Zaorálkově veřejném odmítnutí nové funkce Hamáček na Twitteru oznámil, že novým adeptem na ministra zahraničí je Jakub Kulhánek, jeho náměstek na Ministerstvu vnitra, muž pro veřejnost naprosto neznámý.

S novým plánem ale musel předseda ČSSD seznámit i hlavu státu. Je vydána zpráva, že vicepremiér Hamáček zkolaboval a ten den už nebude k mání. „Pana předsedu Hamáčka postihla lehká indispozice, která se obešla bez lékařské péče. Jeho dopolední program byl zrušen,“ uvedla tehdy mluvčí ČSSD Eva Gregorová.

Zatímco pro veřejnost to bylo prezentováno jako „klid na lůžku“, ve skutečnosti Jan Hamáček program měl, a ne ledajaký – konzultace s prezidentem Zemanem. Po večerním zasedání grémia ČSSD pak oznamuje místopředseda strany Roman Onderka, že „prezident Zeman je o nominaci Jakuba Kulhánka informován“. „Nevím o tom, že by sdělil jakékoliv výhrady,“ říká Onderka.

Následující den po konzultaci s prezidentem, ve středu 14. dubna, oznamuje Jan Hamáček veřejnosti svou moskevskou cestu.

Prezidentská kancelář vzápětí informuje premiéra Babiše, že jmenování nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka se odehraje až v následujícím týdnu.

„Byl jsem informován, že by to mělo být ve středu,“ řekl premiér ve čtvrtek 15. dubna po setkání s prezidentovým kancléřem Vratislavem Mynářem. Právě ve středu 21. dubna se má Hamáček vrátit z Moskvy.

Jde o další pozoruhodnou okolnost, kterou Hrad nyní nekomentuje. Mluvčí prezidenta na telefonáty ani na zaslané dotazy, proč odložil prezident jmenování Jakuba Kulhánka až na den, kdy měla končit mise dočasného ministra zahraničí Hamáčka v Moskvě, neodpověděl ani po dvou dnech.

Jisté však je, že ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák stihl v týdnu po 12. dubnu domluvit detaily ohledně prezidentského pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Joe Bidena na pražský summit. Tuto pozvánku má Hamáček odvézt do Moskvy.

„Nemohl by tam jet bez vědomí prezidenta, protože pokud chtěl domlouvat summit Biden–Putin v Praze, tak by oba dva museli být pozváni prezidentem,“ uvedl pro Seznam Zprávy Jindrák a potvrdil, že v této věci s Hamáčkem jako pověřeným ministrem zahraniční jednal.

„Bavili jsme se o tom, že by to byla jedna z možností, kdy by tehdejší ministr zahraničí na nějaké odpovídající úrovni v Moskvě, pokud by tam vůbec jeli, mohl to pozvání prezentovat. To je všechno, co o tom vím. Měli jsme to pozvání napsané, ale nedošlo k tomu. Ani to nebylo odesláno, ani předáno,“ uvedl Jindrák k plánům, o nichž se jednalo ve chvíli, kdy prezident a Hamáček věděli o ruském útoku ve Vrběticích už skoro týden.

Prezidentská kancelář, premiér i vicepremiér tou dobou veřejnosti nedávali vůbec najevo, že disponují jakoukoliv citlivou informací o ruském útoku na českém území. V „kuloárech“ se přitom začaly šířit informace jak o kauze samotné, tak o lavírování některých českých politiků.

Reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek sepsal své tehdejší poznatky od důvěryhodných zdrojů do čtyř odstavců.

„Podle mých informací věděli vybraní politici o vrbětické kauze a roli ruských rozvědčíků nejméně od konce března. To znamená: Babiš, Hamáček a Petříček. Neví se, kolik informací v tu dobu dostali a do jakých podrobností policie a tajné služby šly.

Každopádně už tehdy byl vymyšlen plán, že se po Velikonocích (tedy po 5. dubnu) zveřejní okolnosti výbuchu, včetně toho, že hlavními podezřelými jsou ruští agenti. Nejprve měla policie na webu – bez dalších podrobností – vyvěsit fotografie Alexandera Miškina a Anatolije Čepigy, ovšem pod falešnými jmény, na která přicestovali v roce 2014 do Česka. Policie spoléhala na to, že si novináři všimnou, že podobizny odpovídají už dřív zveřejněným fotografiím agentů, kteří v Anglii otrávili novičokem Sergeje Skripala.

Ve středu 7. dubna ráno dostal premiér Babiš další, podrobnější informace od tajných služeb, ve čtvrtek 8. dubna nastal jeden z uvažovaných termínů, kdy mohla jít policie s případem ven. Ale nestalo se to.

Nový předpokládaný termín: polovina následujícího týdne. Jenže ani tehdy ke zveřejnění nedošlo. Neplánovalo se ani koncem týdne.“

Podle informací Seznam Zpráv už začínalo být vedení policejní Národní centrály proti organizovanému zločinu, někteří příslušníci tajných služeb a lidé v rámci státního zastupitelství z mlčení vlády poněkud nervózní. Přemýšleli dokonce, jestli politici nechtějí kauzu nechat v policejních archivech. Tedy že identita ruských rozvědčíků zůstane navždy skryta stejně jako fakt, že policie odhalila nejpravděpodobnější pachatele exploze, která koncem roku 2014 zabila dva české občany a způsobila miliardovou škodu.

Možností odložit případ se zcela vážně zabýval Jan Hamáček i na schůzce, která se odehrála ve čtvrtek 15. dubna na Ministerstvu vnitra.

Tématem schůzky byla jeho avizovaná cesta do Ruska, do níž byl přímo zatažen slovenský politik Andrej Danko (domluvil Hamáčkovi setkání s konkrétními politiky v Rusku), ve stadiu příprav i prezidentská kancelář a s informací o plánu na pražský summit Biden–Putin de facto i Bílý dům.

Na jednání na vnitro si Hamáček pozval českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, policejního prezidenta Jana Švejdara, ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna, ředitele rozvědky Marka Šimandla, nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a také svého náměstka a nastupujícího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka.

Důležitou okolností je, že pozván nebyl Michal Koudelka, šéf Bezpečnostní informační služby, která zprávu o Vrběticích sepsala. Jak si to vysvětluje, vykládá ředitel BIS mnohoznačně: „To se musíte ptát někoho jiného, proč jsem tam nebyl,“ říkal minulý týden.

Obsah jednání na vnitru byl předmětem článku, který Seznam Zprávy zveřejnily minulý týden a který způsobil okamžitý poprask na politické scéně.

Informoval o tom, že Jan Hamáček na setkání probíral možnost, že by při cestě do Moskvy nabídl uhlazení informací o Vrběticích výměnou za dodávku milionu vakcín Sputnik V a uspořádání summitu Biden–Putin v Praze.

Když s tím byl minulé pondělí konfrontován, popřel to. „Je to lež, nic takového se nestalo, nikdo vám to říct nemohl,“ reagoval Jan Hamáček, když se ho na zjištění ptali reportéři Seznam Zpráv.

Svou cestu do Moskvy vydával Jan Hamáček za pouhou kamufláž, která měla před ruskou stranou zajistit „nepozorovaný“ přesun českého velvyslance z Moskvy do Prahy. Jenže verze kamufláže byla od té doby jednoznačně vyvrácena mimo jiné ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem, který poslancům v komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství potvrdil, že Hamáček cestu opravdu plánoval.

„Cesta do Ruské federace byla panem vicepremiérem Hamáčkem plánována, což není v souladu s tím, co jsme slýchali v minulých týdnech,“ řekl po zmíněném Berounově vystoupení ve Sněmovně šéf poslanecké komise Vít Rakušan (STAN).

Samotný Jan Beroun se veřejně nechce k věci příliš vyjadřovat. Odkázal se na svou plánovanou výpověď při policejním vyšetřování, které se po zveřejnění článku Seznam Zpráv rozjelo. „V tuto chvíli nemohu nic komentovat. Odpověděl jsem poslancům na jejich otázky, popsal jsem jim, co se odehrálo. Závěry jsou na nich. Navíc se ta věc policejně vyšetřuje a budu vypovídat,“ uvedl Beroun pro Seznam Zprávy.

Vicepremiér Hamáček, jehož verze o kamufláži se zhroutila a naopak přibylo důkazů, že s informacemi o ruském teroru ve Vrběticích byl ochoten skutečně odletět na jednání do Moskvy, se dál odmítá k případu vyjadřovat.

„Vzhledem k tomu, že celá věc je předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, nebudu se k věci dále vyjadřovat,“ napsal Hamáček na dotaz Seznam Zpráv.

Bez reakce dokonce nechává i usnesení sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, aby svou cestu srozumitelně a pravdivě vysvětlil. Veřejným vystoupením se Hamáček už několikátý den vyhýbá.

Svědky Hamáčkova plánu jsou všichni účastníci zmiňovaného setkání na Ministerstvu vnitra ve čtvrtek 15. dubna. S jednou výjimkou: šéf žalobců Pavel Zeman přijel na vnitro pozdě večer, ve chvíli, když už ostatní účastníci přesvědčili Jana Hamáčka, aby od své cesty a záměru pracovat v Rusku s informacemi o Vrběticích upustil.

Pavel Zeman byl ale přesto na setkání důležitým hostem. Přivezl přítomným pánům informaci, která stvrzovala teoretickou možnost, že kauza Vrbětice může být odložena. Tím pádem by se o ní nemuselo referovat.

„Prezentoval jsem v obecné rovině reálné možnosti ukončení věci, kdy jednou z nich je vámi dotazovaný způsob odložení věci,“ potvrdil pro Seznam Zprávy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Mluví o situaci, kterou prezentoval mimo jiné vicepremiérovi Hamáčkovi pozdě večer ve čtvrtek 15. dubna, tedy pouhé dva dny před zveřejněním případu. A pouhý den před tím, než podobnou informaci předal člen vlády vysoce postavenému diplomatovi významné spojenecké země.

Někteří z dalších účastníků schůzky na vnitru ve čtvrtek 15. dubna popsali předchozí průběh setkání s Hamáčkem, včetně jeho snahy předat ruské straně při příležitosti cesty do Moskvy informace o vyšetřování Vrbětic ve větších detailech.

„Když s tím přišel, koukal jsem na něj překvapeně. Chtěl Volodina (šéf ruské Státní dumy, blízký člověk Vladimira Putina) postavit před hotovou věc až na té návštěvě,“ uvedl jeden z účastníků schůzky, který podobně jako další hovoří pod příslibem anonymity a jehož identitu redakce chrání.

Další účastník pak k informacím o Vrběticích dodal: „Hamáček to chtěl použít při obchodu s Rusy.“

Všechny zdroje hodlají hovořit o schůzce při vyšetřování, avšak ve světle nových okolností je fakticky nemožné, aby Jan Hamáček do Moskvy vycestoval a o Vrběticích tam vůbec nemluvil. Ostatně sami Rusové podle sdělení ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna v Hospodářských novinách o kauze také už tušili a byli na ni dobře připraveni.

Pokud tedy chtěl Hamáček v Moskvě uspět, musel by se s Rusy domluvit. Bez toho by žádná jednání o návštěvě Biden–Putin v Praze a obchod s vakcínami Sputnik V nebyly.

Návštěvu v Moskvě a jednání s Rusy Hamáčkovi šéfové tajných služeb, policejní prezident a nakonec i český velvyslanec v Moskvě Pivoňka vymluvili. „Pivoňka byl na Hamáčkově straně, později ale změnil názor. Až když ostatní říkali, že je to úplně mimo,“ říká jeden z účastníků setkání.

Hamáčka nakonec přesvědčil vlastní strach. Obával se, že si ho Rusové nahrají a pak ho budou vydírat.

„V jedné chvíli se zeptal Pivoňky, jestli by si ho ti Rusové nahráli, on řekl, že by si ho nahráli. Na to mu Beroun řekl, že je blázen, že si ho ti Rusové nahrají a budou ho vydírat, že je to úplné bláznovství,“ popsal vývoj debaty s ministrem Hamáčkem jeden z dobře informovaných zdrojů Seznam Zpráv.

Jak už jsme psali v úvodu, v pátek 16. dubna, tedy den po setkání na vnitru a pouhý den před narychlo svolanou tiskovou konferencí premiéra Babiše a vicepremiéra Hamáčka, se vysoce postavený diplomat významné spojenecké země od jednoho z členů vlády dozvěděl, že se se skandálním sdělením o zapojení Ruska do teroru na českém území ven nepůjde.

O Vrběticích a přítomnosti agentů Miškina s Čepigou přitom dotyčná spojenecká země – dle zjištění Seznam Zpráv – věděla díky kontaktům zpravodajských služeb, které i spolupracovaly na identifikaci obou vysokých důstojníků GRU.

Otázkou zůstává, co přesně se odehrálo mezi pátkem a sobotou, kdy se postoj české vlády náhle změnil a premiér Babiš a vicepremiér Hamáček bez předchozích příprav svolali tiskovou konferenci, oznámili ruský podíl na Vrběticích a vyhoštění 18 ruských agentů s diplomatickým krytím z České republiky.

Faktem je, že v sobotu dopoledne dostali oba, Babiš i Hamáček, dotazy prostřednictvím SMS od reportéra Seznam Zpráv. „Máme informaci, že Vaše cesta do Moskvy měla přijít v době, kdy české bezpečnostní složky řeší neupřesněnou kauzu týkající se ruských zpravodajských aktivit v Česku. Byl i tohle důvod, proč jste cestu zrušil? Podle našich informací jste o této kauze už delší dobu informován.“ To byla SMS pro vicepremiéra Hamáčka, premiér Babiš ji dostal v patřičně upravené verzi – s dotazem na Hamáčkovu cestu.

Dotazy mohly být pro Babiše a Hamáčka potvrzením, že se kauza brzy dostane ven, a tudíž že oni své dosud tajené informace (tou dobou měli už 10 dnů informace o Vrběticích) už tajit nemůžou.

Jan Hamáček své vystoupení na tiskové konferenci 17. dubna zahájil k překvapení mnoha lidí slovy: „Mě velmi mrzí, že takto zásadně utrpí česko-ruské vztahy.“

Oznámené rozhodnutí vlády vyhošťovat ruské agenty sklidilo následně uznání opozičních stran i řady států v Evropě.

Po sedmidenním mlčení se vyjádřil i prezident Miloš Zeman, který k překvapení všech zúčastněných začal najednou mluvit o dvou vyšetřovacích verzích, které bere stejně vážně.

„Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu… Na druhé straně pracujeme s dvěma verzemi – že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. Ta druhá – že šlo o akci cizí rozvědky. Beru obě verze vážně,“ řekl prezident Zeman.

Následně se premiér Babiš i vicepremiér Hamáček snažili dopad prezidentova sdělení, které ruská strana velmi ocenila, mírnit tvrzením, že dvě verze neexistují. „Pracujeme jenom s jednou verzí, a to účastí ruských agentů,“ řekl premiér Babiš.

Ministryně spravedlnosti v jeho vládě Marie Benešová však promluvila dokonce o vícero verzích.

Dosud nevysvětlenou roli v případu má i prezidentův poradce s velmi dobrými kontakty v Rusku Martin Nejedlý. Podle informací Seznam Zpráv se angažoval už při přípravě Hamáčkovy cesty do Moskvy.

„Snažně prosím, já se k tomu nechci vůbec vyjadřovat. Děkuju. Opravdu. Moc se vám omlouvám. Já nemám co schovávat, ale opravdu se k téhle věci nechci vyjadřovat,“ žádal Martin Nejedlý už koncem minulého týdne, když mu Seznam Zprávy položily dotaz, zda s Janem Hamáčkem osobně cestu do Moskvy řešil.

Svou nechuť věc komentovat zopakoval reportérovi Seznam Zpráv ve středu.

Prezident Miloš Zeman anoncoval, že on sám se k případu Hamáčkovy cesty vyjádří v neděli 16. května.

S přispěním Janka Kroupy, Kristiny Cirokové, Jiřího Hoška, Vojtěcha Blažka a Ondřeje Koutníka

Případem se dále zabýváme.