Článek
V polovině října minulého roku Česká republika měla poprvé pěticiferný denní přírůstek lidí pozitivně testovaných na koronavirus. Šlo o začátek podzimní vlny, která trvala zhruba měsíc.
Před Vánoci pak statistici opět evidovali nově nakažené v číslech přesahující hranici 10 tisíc. Zimní vlna trvala přibližně do půlky ledna. A v první třetině února to na první pohled znovu vypadá, že jsme na prahu dalšího prudkého nárůstu.
Tentokrát je však situace jiná. Zatímco před oběma zmíněnými vlnami byly denní přírůstky relativně nižší, v letošním roce jsou čísla dlouhodobě vysoká. Překonání hranice 10 tisíc proto nemusí znamenat blížící se rekordní čísla. Zimní vlna stále zcela neodešla a obvyklé přírůstky se pohybují okolo hranice osmi tisíc.
Vývoj situace dobře ukazuje graf klouzavého týdenního průměru. Jeho křivka sice stoupá, oproti předchozím vrcholům jde však o spíše pozvolný růst.
Bylo by proto předčasné předpokládat, že v příštích dnech budou čísla nakažených prudce růst. Reprodukční číslo R je v současné době velice mírně nad hodnotou 1, zjednodušeně se tak dá říct, že jeden nakažený nakazí průměrně jednoho zdravého člověka.
Zároveň se však v České republice šíří takzvaná britská mutace koronaviru. Například na Trutnovsku byla rychleji se šířící varianta začátkem ledna detekována u 60 % zkoumaných vzorků, na Náchodsku u 45 %. Ve své zprávě to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Nová mutace je o 30 až 70 procent nakažlivější, k nákaze stačí kratší čas než dosud uváděných 15 minut.
