Článek
Celkem 48 tisíc Američanů v roce 2017 zemřelo na předávkování se opioidy. Lidé se k nim mohou dostat dvěma způsoby – na černém trhu nebo prostřednictvím lékařského předpisu. Jedno přitom často předchází druhémů – člověk, který užívá opioidní analgetika k léčbě chronické bolesti může relativně snadno skončit jako drogově závislý.
Z krize americká prokuratura viní zejména výrobce opioidů. Farmaceutické společnosti podle ní obelhávají lékaře, které přesvědčují o tom, že jejich léčiva nezpůsobují závislost. „Nezodpovědný marketing, prodej, předepisování a distribuce léků na bázi opioidů jsou palivem pro tuto krizi,“ řekl v úterý Josh Shapiro, generální prokurátor Pensylvánie. Ta se stala druhým americkým státem, který vznesl žalobu vůču farmaceutické firmě.
Shapiro zároveň uvedl, že obchodní zástupci těchto firem bombardují lékaře návštěvami. Při těch jim frekventovaně nabízí úplatky za to, že budou pacientům předepisovat produkty jejich firmy.
Farmaceutické firmy, v čele s obžalovanou Purdue Pharma, se hájí tím, že jejich léky prokazatelně nezpůsobují závislost. Navíc prý procházejí složitou kontrolou několika institucí – včetně dobře známého Úřadu pro potírání drog (DEA).
Jak ale upozorňuje OECD, opioidová krize zdaleka není jen americkým problémem. Ve čtvrtek vydala rozsáhlou zprávu, která popisuje drogovou epidemii ve 25 z celkových 36 členských států.
Podle zveřejněných dat stoupl v letech 2011 až 2016 průměrný počet úmrtí zaviněných opioidy o 20 %. Nejhůře je na tom po Spojených státech Švédsko, kde počet mrtvých za jeden rok v přepočtu na milion obyvatel stoupl ze 24 na 55. Následují Velká Británie a Norsko. Krizi naopak efektivně řeší Rakousko nebo Estonsko, kde počty smrtelných předávkování opioidy meziročně klesají.
Tři ze čtyř všech evidovaných obětí jsou muži. OECD dále upozorňuje, že nejvyšší procenta úmrtnosti panují u vězňů a u lidí s psychickými poruchami. Další ohroženou skupinou jsou – zejména ve Spojených státech – těhotné ženy pocházející z rodin s nízkými příjmy.
Jak je na tom Česko?
Rostoucí krize s opioidy se řeší i v Česku. Všímá si toho nejen OECD, ale i čeští experti. „Jednoznačně je to téma, které tu už v minulosti bylo, ale to, co se děje v poslední dekádě, je opravdu naprosto zřetelný nárůst. Nebyli jsme na to zvyklí my adiktologové ani kolegové z angeziologie (věda zabývajíci se léčbou bolesti, pozn. red.),” tvrdí Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Na konkrétního viníka ale, na rozdíl od americké prokuratury, neukazuje. Jde podle něj o výsledek dlouholetého vývoje událostí, při kterém pochybily všechny články systému, včetně farmaceutických firem i vzdělávacích institucí. Ty podle něj neposkytují budoucím lékařům dostatečnou výbavu. „Na prvopočátku celého problému ale stojí někdo, kdo ty drogy chce – tedy poptávka. A lidé, kteří opiáty chtějí, udělají cokoliv, aby se k nim dostali,“ vysvětluje Miovský.
„Podstatné ale je, že v oblasti předávkování opiáty má Česká republika relativně dobrou situaci. Máme dlouhodobě jedny z nejnižších čísel v Evropě, to znamená, že sice ten problém tady je přítomen, není zanedbatelný, ale na druhé straně skutečně patříme mezi země s nejnižší úmrtností u opiátů na předávkování. Ročně tyto případy počítáme prakticky v desítkách,“ uvádí Miovský.
„To když porovnáte například s alkoholem, tak ten je o celý jeden řád nad těmito čísly,“ dodává.
