Deník Miloše Čermáka: Kdo je „wife guy” a proč se nebojíme napsat o svých manželkách, že jsou nejlepší na světě

„Wife guy?” zeptal jsem se. „A co to je?“

„To si vygoogluj,” zasmál se zlomyslně a zavěsil.

Vlastně to nebylo vůbec těžké. O fenoménu „wife guy” (což by se česky dalo říct jako „muž své manželky”, ale není to asi ideální překlad), vyšlo v posledních několika měsících bezpočet článků. Počínaje deníky New York Times či Guardian přes týdeník New Yorker až třeba po ženský měsíčník Elle.

„Wife guy” má své heslo na Wikipedii i místo na seznamu internetových meme. A CO, lépe řečeno KDO to tedy je?

Stručně řečeno, je to muž, jenž je sám tak nevýrazný a nezajímavý, že se rozhodne získat pozornost prostřednictvím své manželky. A tak o ní píše, fotografuje ji a veřejně ji zbožňuje, nejlépe na sociálních sítích.

Nebo jak to v úvodu článku několika větami píší New York Times: „Není jen manžel. Vzal si ženu a ona se teď stala jeho vlastní osobností. A možná i zaměstnáním.”

Za prvního „wife guy” neboli „muže své manželky” je považován Robbie Tripp, který svou ženu vyfotografoval v roce 2017 na Instagram. A napsal: „Miluju tuhle ženu a její zaoblené tělo.”

Přidal osobní vyznání, jak se mu vždycky líbily ženy, které ostatní muži nazývají „baculatými” anebo dokonce „tlustými”. A pokračoval: „Moje žena asi nikdy nedostane prostor na obálce Cosmopolitanu, ale má prostor v mém životě a v mém srdci.”

Internet se dojal a z Trippova instagramového postu se stala malá senzace. Nebo spíš velká. Reakce veřejnosti měla předpokládaný průběh. Trippa nejprve vynášeli do nebes, za to, jak miluje svou ženu a nepřímo zvedá sebevědomí všem ženám, které nemají postavu modelky, a hned vzápětí mu za to samé dali za uši.

To hlavně poté, co se ukázalo, že se Trippovi podařilo kolem vztahu k manželce vystavět docela úspěšnou kariéru. Jako influencer propagoval různé výrobky, začal vystupovat jako řečník, dokonce napsal knížku.

Teď v květnu o ženách s nekonfekčními postavami natočil rapovou píseň a video s názvem „Chubby Sexy”, tedy něco jako „Macatá sexy”. Ve videu samozřejmě účinkuje jeho žena, kterou nazývá „navždy královnou” a video jí věnoval.

Pamatujete na vtipnou píseň Boky jako skříň, kterou zpívala Ewa Farna? V klipu měla tričko s nápisem „Mám ráda svůj zadek”. S Trippem je to podobné, jen by v tomto případě měl tričko on, a to s nápisem: „Mám rád JEJÍ zadek.”

Ale nechme stranou kila navíc, ta v tomhle příběhu nejsou až tak důležitá. Vynořili se další „muži svých manželek”, kteří se nebojí své ženy veřejně opěvovat a psát o nich. Dřív se muži vyjevit své city báli, snad aby nevznikl dojem, že jsou pod pantoflem.

Dnes je to – minimálně na sociálních sítích – cesta k přízni ostatních a laciným lajkům.

Kupodivu feministky z toho nadšené nejsou. Nevidí za tím oslavu ženskosti, nýbrž kalkul. „Wife guy není muž, který chce ze své ženy udělat celebritu, ale který se chce celebritou sám stát a ženu k tomu jen používá,” napsala jedna z nich. „Chovají se vlastně jako sexisté. Posilují svůj vlastní status prostřednictvím své ženy.”

Sociologové to pro New York Times vysvětlili tak, že je to mimo jiné odraz změněné role manželství. Dřív bylo to, že je muž ženatý, něčím naprosto běžným. Co nestálo za řeč. Proč o tom mluvit a proč zdůrazňovat, že je manželka tou nejlepší?

Dnes popularita manželského svazku klesá. A mezilidské vztahy jsou mnohem složitější: Co také chcete v době, kdy máte na výběr mezi šedesáti pohlavími (či gendery) a sexuální orientace (nebo dezorientace) je něco jako momentální nápad, nikoli celoživotní věc.

Na mě jsou to trochu moc složité úvahy. Ale vracím se k obvinění, které mi vmetl do tváře můj známý. Jsem i já „muž své manželky”? Splňuju definici „wife guy”? Nemyslím si. Ale rozumím tomu, že určité podezření mohlo vzniknout.

Je pravda, že o své ženě píšu často. A to dlouho. Začal jsem už v době, kdy Mark Zuckerberg ještě tahal kačera po kuchyni (pokud tedy předpokládáme, že jako introvertní milovník počítačů si s kačerem v kuchyni hrál ještě v deseti letech), a to v devadesátých letech ve sloupcích v Reflexu.

Citovat manželku mi přišlo vtipné, zvlášť proto, že jsem byl tehdy ženatý celkem čerstvě. A na Nově dávali kompletní seriál s detektivem Columbem, který také o své ženě často mluvil, byť ji nikdo nikdy neviděl. To se mi líbilo.

Mé vlastní ženě to nijak zvlášť nevadilo. Jen někdy, když mi třeba při večeři povídala nějaké historky z práce, tak se zarazila, lehce unaveně na mě pohlédla a řekla se vztyčeným prstem: „Prosím tě, ale TOHLE do žádného sloupku nedávej.”

Prostě se naučila používat známou formulku „off the record”. A samozřejmě to pokračovalo. A i já jsem čelil podezření, že svou ženu cituji ze zištných důvodů. „Hm, takže pan Čermák zase vyznává lásku své ženě. Asi žehlí jeden z těch svých průšvihů,” komentoval editor Hospodářských novin Vladimír D. každou zmínku o manželce v mém pravidelném textu na poslední straně v pátečním vydání.

Ano, jsou tu i další indicie. Nemůžu popřít, že jsem svou poslední knížku pojmenoval „Žena mi slíbila černošku”, a jakkoli se v ní víc než o ní (či té černošce) píše o mé krizi středního věku, chápu, že to hledači symptomů „wifeguyismu”, jak by to nejspíš nazval Václav Klaus, můžou brát jako stopu.

A ano, zmiňuju svou ženu i v jednom ze svých standupů, který diváci oceňují. To když mluvím o párech, jejichž existence naplňuje ostatní údivem, jak se TI DVA mohli dát dohromady. Vysvětluju to na sobě.

Moje žena je: a) krásná, b) chytrá, c) hodná a d) hodně vydělává. Obvykle ženu coby dobrou manželku kvalifikuje, když splňuje DVĚ z těchto kritérií (snad s výjimkou kombinace „chytrá a hodná”, ale to píšu jen proto, abych dostál své pověsti sexisty). A moje žena splňuje VŠECHNA ČTYŘI!

„A teď se podívejte na mě!” říkám. „TAKOVÁ ŽENA si vzala někoho, jako jsem JÁ?” a s uspokojením i nelibostí pozoruju, jak publikum souhlasně přikyvuje.

Říkám: Jediné logické vysvětlení je, že mám nějakou skvělou a mimořádnou vlastnost, která však na první pohled není patrná.

No a to je vysvětlení celého fenoménu „wife guy”. Ti nebozí muži chtějí ostatní zaujmout svou skromností a zároveň jim do hlav implementovat podezření, že i oni jsou skvělí. Jen to není vidět. Pokud se opravdu hodně podrobně nepodíváte. A někdy ani pak.

Víc vám toho nenapíšu, byť by toho o mé ženě ještě mohla být spousta. Ale nechci upadnout do podezření, že i já bych mohl být v očích ostatních wife guy. No a také mám málo času, protože přemýšlím o tom, že se začnu učit rapovat a složím o manželce svůj první hit.