Den Země 2018: Více než devadesát procent plastu se nerecykluje. Přírodu zatěžuje i výroba piva

Letošní Den Země se zaměřil na rostoucí problematiku znečištění přírody plastem. Tisíce dobrovolníků po celém světě se připojily k masivní úklidové akci, jejímž cílem je také upozornit veřejnost na závažnost problematiky znečištění životního prostředí.

Plastový odpad zásadním způsobem zatěžuje životní prostředí. Plasty jsou v přírodě těžko odbouratelné a jejich rozklad trvá déle než tisíc let. V přírodě se hromadí miliony tun odpadu.

„Přes 90 procent plastového odpadu se vůbec nerecykluje a každou minutu se do světových oceánů dostane takové množství plastu, že by naplnilo jedno nákladní auto,” uvedla v tiskové zprávě ke Dni Země organizace Greenpeace ČR. Na duben její zástupci připravili projekt EKOvýzva, ve kterém se účastníci snaží celý měsíc žít více v souladu s přírodou a snížit svoji uhlíkovou stopu.

Ke snížení spotřeby plastů vyzvalo také Ministerstvo životního prostředí. Letos na jaře vytvořilo výzvu #dostbyloplastu, do níž se mohou připojit firmy, které hodlají snížit spotřebu jednorázového plastového nádobí, například restaurace v nákupních centrech, kavárny či fast foody.

„Současný stav je neudržitelný, postupně jsme zavalováni odpadky, které v lepším případě končí na skládkách, pokud se neválí po ulicích, nevisí na stromech nebo se nevrší v přírodě,” uvedl k výzvě ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO).

Celkově je v oceánech podle stanice CNN více než pět bilionů kusů plastu a každý rok přibývá v průměru dalších osm milionů tun odpadu. Tuny plastového odpadu se shromažďují ve světových oceánech a škodí vodní flóře i fauně. Proudy severního Tichého oceánu dokonce unášejí obrovský „ostrov” odpadků, známý pod názvem Velká tichomořská odpadková skvrna.

Skládá se převážně z drobných úlomků plastového odpadu a chemického odpadu. Malé plastové odpadky si přitom vodní živočichové pletou s potravou, kterou krmí sebe i své mladé. Na březích přilehlých ostrovů tak proudy vyplaví stovky mrtvých zvířat, jejich útroby jsou plné plastu.

Mezi plasty, které zamořují světové oceány, patří také tzv. mikrokorálky, které se často používají například v zubních pastách a pleťových krémech. Drobné plastové kuličky nezachytí ani vodní filtry. Jsou také snadno zkonzumovatelné pro vodní živočichy, píše CNN. Kvůli tomu už přidávání mikrokorálků do některých hygienických výrobků zakázalo nebo omezilo několik zemí světa včetně USA.

Problémy s odpadem už reší také některé populární turistické destinace. Filipínský prezident Rodrigo Duterte nechal na půl roku uzavřít ostrov Boracay. Podle něj se z něho stala „žumpa”. Ostrov podle jeho slov otevře až ve chvíli, kdy se ho podaří uklidit.

Překvapivý pro mnoho Čechů bude také fakt, že i oblíbený alkoholický nápoj pivo škodí přírodě. Jeho výroba totiž vyžaduje velké množství vody, elektřiny a paliva.

Přírodu pak znečišťují také chemikálie a pesticidy, které se používají při pěstování chmelu a ječmene. Výroba jednoho piva pak podle toho, jak je vyráběno a odkud je dováženo, vytváří také množství oxidu ohličitého.

K uhlíkové stopě spojené s výrobou piva je zapotřebí přičíst třeba jeho lahvování. V mnoha zemích světa se navíc lahve od piva nevracejí a nevyužívají znovu. Za lahví piva dovezeného ze zahraničí podle The Guardian stojí až jeden kilogram oxidu uhličitého. Naopak nejmenší uhlíkovou stopu bude mít pivo kupované přímo u výčepu, a to zhruba půl kila.