Článek
Česko se po druhé vlně možná nadechne, Ministerstvo zdravotnictví představilo nový model uvolňování restrikcí. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by k otevření všech obchodů či restaurací mohlo dojít na přelomu listopadu a prosince. Obchodníci ale nejsou s detaily nového návrhu příliš spokojení.
„Vláda předstírá ‚my otevřeme‘, ale v reálu to znamená stovky lidí venku na mrazu čekajících desítky minut, aby si mohly nakoupit,“ tvrdí šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Jak to podle něj bude v praxi vypadat? Před průměrnou samoobsluhou na menším městě bude čekat průměrně 40 lidí asi půl hodiny. U větších obchodů ve městech, jako jsou hypermarkety, může ve frontě stát 200 lidí a doba čekání se prodlouží téměř na hodinu.
Prouza nevěří tomu, že by lidé ve frontách stáli dlouhé minuty disciplinovaně a s rozestupy. „Pokud budete muset mít ty lidi seřazené v dvoumetrových rozestupech, tak to také zabere obrovské množství plochy. Třeba třetinu parkoviště, která už je stejně naplněná. Takže tady ještě vznikne i dopravní kolaps.“
Centrum Prahy bude mít signál i v metru
Kratší provozní doba pražského metra zrychlila noční práce na výstavbě pokrytí tunelů mobilním signálem. Letos přibude 23 nových úseků, a půjde tak telefonovat a surfovat na internetu ve více než polovině všech stanic a v tunelech skoro pod celým centrem města.
Náklady na jednu stanici se pohybují kolem deseti milionů korun, takže operátoři spolu s Cetinem za projekt, o němž se dlouhá léta jen hovořilo, zaplatí dohromady přes 600 milionů korun.
Firmy elektroauta nezajímají
I když prodeje elektroaut v Česku strmě rostou, české firmy o ně nemají v porovnání s Evropou zájem. Objevují se jen ve čtyřech procentech firemních flotil. Víc elektroaut nakupují firmy například v Polsku, Turecku nebo Rusku. České firmy z alternativních pohonů nejvíce zajímá stlačený plyn a hybridy.
EU rostla rekordně, meziročně to sláva nebyla
Podle alternativního „černého“ scénáře vývoje české ekonomiky by české hospodářství kleslo i příští rok, a to o 2,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy České národní banky, která počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie. Letos by pak podle tohoto pesimistického scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. S růstem - konkrétně 6,4 procenta - počítá až v roce 2022.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně rostla, ukazují čerstvá data Eurostatu. Mezičtvrtletně se unijní hrubý domácí produkt zvýšil o 11,6 procenta. Nejvíc od roku 1995, kdy se tento údaj sleduje. Je to nicméně o půl procentního bodu méně, než ekonomové odhadovali. Meziročně jde však o pokles o 4,3 procenta. Rostla i zaměstnanost, a to o necelé procento. I tady jde o největší mezičtvrtletní růst za posledních 25 let. Meziročně klesla o dvě procenta.
Největší mezičtvrtletní oživení ekonomiky si ve třetím čtvrtletí připsaly Francie, Španělsko a Itálie. Česko s více než šestiprocentním růstem patřilo spíše k podprůměru a v meziročním porovnání patřilo k nejhůře zasaženým ekonomikám.
Daň za home office?
Studie německé Deutsche Bank navrhuje zavést pětiprocentní daň pro zaměstnance, kteří pracují z domova. Kontroverzní krok by měl podpořit ty, kteří na home office být nemohli a mají kvůli krizi nižší příjmy.
Naopak Řekové lákají zpět lidi, kteří kvůli dluhové krizi odešli pracovat do zahraničí. Země nepohrdne ani úspěšnými cizinci. Slibuje za to velkorysou nabídku. Promine jim polovinu daně z příjmů. A to právě i u práce z domova.
