Článek
Zádušní mše začala v pravé poledne v pařížském kostele Saint-Sulpice. Rakev bývalého francouzského prezidenta z let 1995–2007 na místo dorazila ve smutečním průvodu z pařížské Invalidovny. Tam dnes Chirac posmrtně získal vojenská ocenění.
Zádušní mše se zúčastní 30 hlav států a vlád. Na žádost Chirakovy rodiny naopak nedorazí předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová, jeho někdejší politická odpůrkyně. Na Twitteru napsala, že se s lítostí podřídí „odmítání Chiracovy rodiny respektovat republikánské zvyklosti”.
C’est avec regret que nous prenons acte du refus de la famille Chirac de respecter les usages républicains, en permettant à tous les représentants élus du peuple français de se rendre demain à la cérémonie d’hommage à l’ancien Président. MLP
— Marine Le Pen (@MLP_officiel) September 29, 2019
Po smutečním obřadu se zastupitelé jednotlivých států sejdou na oficiálním obědě v Elysejském paláci. Ve tři hodiny odpoledne uctí celá Francie zesnulého exprezidenta minutou ticha.
Pohřeb bývalého francouzského prezidenta proběhne večer na hřbitově Montparnasse.
Obřad se bude konat v rodinném kruhu, bez přítomnosti veřejnosti. Ta měla možnost se s Chirakem rozloučit v neděli v pařížské Invalidovně.
V České republice bude možné vyjádřit soustrast zápisem do kondolenční knihy mezi druhou a pátou hodinou odpolední na francouzském velvyslanectví v Praze.
Před zvolením hlavou státu byl Jacques Chirac starostou Paříže. Ještě předtím působil ve funkci francouzského premiéra v letech 1974 až 1976 a v období 1986 až 1988. Kromě toho byl také ministrem vnitra.
Chirac podporoval rychlé přijetí České republiky do NATO i Evropské unie. Tehdejší prezident Václav Havel mu v roce 1997 udělil Řád bílého lva první třídy s řádovým řetězem.
Republikán Chirac byl známý i svým nesouhlasem s útokem na Irák pod vedením USA v roce 2003. Za jeho úřadování bylo na základě referenda zkráceno funkční období francouzského prezidenta ze sedmi na pět let.
Po odchodu z Elysejského paláce shledal soud Chiraka vinným ze zneužití veřejných prostředků. V prosinci 2011 si vyslechl rozsudek v podobě podmíněného dvouletého trestu. Stal se tak vůbec prvním poválečným prezidentem, kterého soud uznal vinným. Provinil se tím, že v době působení na pařížské radnici zaměstnával 28 osob, které za městské peníze pracovaly pro jeho politickou stranu Sdružení pro republiku, nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděly.
