Článek
Úkolem amerického režiséra George Stevense za druhé světové války bylo zaznamenávat vojenské akce spojeneckých jednotek, a to na kameru s černobílým 35milimetrovým filmem. Pověřil ho k tomu americký generál Dwight Eisenhower. Mimo dokumentování válečných operací však Stevens natáčel i válečný deník, a to na vlastní kameru na 16milimetrový barevný film. Ten se posléze stal hlavní kolekcí barevných záznamů, které zachycují druhou světovou válku.
Syn režiséra se po jeho smrti rozhodl ze záběrů vytvořit dokument o životě otce a jeho roli ve válce. Snímek vyšel v roce 1994 pod názvem „George Stevens: Den D na Berlín“. 75 let po začátku válečných operací na normandském pobřeží dokument připomíná mimo jiné právě i tuto událost.
„Můj otec velel speciální filmové jednotce. Jejím úkolem bylo zachytit události druhé světové války od vylodění v Normandii. Štáb měl asi 70 členů a na kameru na 35milimetrový film natáčel černobílé záběry, které následně využívala kina do zpravodajství. Mimo to si s sebou vzal i kameru s 16milimetrovým filmem, na kterou nakonec natočil barevné záběry z celého válečného období,“ uvedl pro agenturu AP syn filmového režiséra George Stevens mladší.
George Stevens ve svém filmovém deníku zachytil například osvobození Paříže či generály de Gaulla, Pattona a Montgomeryho. „Otec chtěl, aby jeho tým byl v první linii s vojáky, kteří osvobozovali Paříž, což tehdy představovalo jakýsi válečný mezník,“ řekl George Stevens mladší.
Štáb režiséra pořídil i šokující záběry z koncentračního tábora v Dachau, kde si Stevens podle vyjádření svého syna uvědomil, že není jen zaznamenavatelem událostí, nýbrž i sběratelem důkazů.
