Článek
Pondělní stranické jednání bude pro další vývoj vlády zcela zásadní. Antonín Staněk předsednictvu nabídne svou funkci ministra kultury. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka chce strana na jeho místo Michala Šmardu. V opačném případě podle něj sociální demokracie odejde z vlády. Odchod ČSSD z vlády by podle ankety Televize Seznam podpořilo 13 členů předsednictva. Další členové nechtěli své stanovisko před samotným stranickým jednáním sdílet s médii a část sociálních demokratů není stále rozhodnutá.
Místopředseda ČSSD Tomáš Petříček poukázal na to, že stále platí, že nominantem sociální demokracie za Staňka je Šmarda. „Pokud nebude ČSSD moci sama svobodně nominovat své ministry, kteří ji budou reprezentovat ve vládě a prosazovat sociálnědemokratické priority, nemá smysl v takové vládě zůstat,“ řekl první místopředseda Roman Onderka.
Stejný názor zastává také kandidát na ministra kultury Michal Šmarda. Ten tvrdí, že sociální demokracie je zvyklá být v opozici, a domnívá se, že jí tato pozice sluší. „Když jsme v opozici, tak se nám daří získat u lidí sympatie a daří se nám prosazovat program více než ve vládě,“ uvedl Šmarda. „Jsem pro okamžitý odchod z vlády, včera bylo pozdě,“ sdělila pro Televizi Seznam členka předsednictva ČSSD Irena Ropková.
Na Vysočině se podle krajského stranického předsedy Petra Krčála stále více sociálních demokratů kloní k odchodu z vlády. „Pokud ta otázka bude nastolena, budu s největší pravděpodobností hlasovat pro to, abychom z vlády odešli,“ řekl Krčál. Rovněž od členů předsednictva ČSSD z jižní Moravy zaznívají hlasy pro odchod z vlády.
Naopak bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek by odchod ČSSD z vlády pokládal za opakování chyby demokratických ministrů před pučem v únoru 1948. Také člen předsednictva a šéf hradecké krajské ČSSD Jan Birke míní, že by ČSSD neměla vládu opouštět. „Dlouhodobě jsem příznivcem vládního angažmá a nechci, aby ČSSD z vlády odcházela,” řekl Birke.
Staněk podal demisi 20. května, Miloš Zeman ji však odmítl přijmout. Od konce května pak prezident nevyhověl následnému návrhu premiéra na odvolání Staňka s argumentací, že mu Ústava pro tuto povinnost neukládá žádnou lhůtu, což mnozí ústavní soudci považují za nepřijatelné. „Není možné někoho, kdo nechce být ministrem, tam udržovat proti jeho vůli neomezenou dobu,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pořadu Výzva.