Článek
Zatímco se Evropa raduje z ustupující pandemie a poměrně rostoucího výkonu ekonomiky, čínské hospodářství moc optimismu nevzbuzuje.
Země měla totiž v posledních týdnech úplně jiné starosti. Snažila se potlačit další prudký nárůst případů koronaviru. Nepomáhají ani problémy v kontejnerové nákladní dopravě, která hlásí dlouhé dodací lhůty a stále vyšší ceny za dopravu. Rostoucí počty nakažených se dle posledních dostupných údajů zemi zkrotit podařilo, jasný otisk je vidět ale hned v několika statistikách.
Například Index nákupních manažerů (PMI) v čínské výrobě klesl v srpnu na 50,1 bodu z červencových 50,4 bodu. Protože hodnota stále překračuje padesátku, je to znamení, že podnikatelé stále věří v oživení, ale hranice daří-nedaří leží u indexu PMI na 50 bodech – jinými slovy čínské byznysmeny dělí od pesimismu jen desetinky bodu.
To ale ještě není to nejhorší. O poznání hůř si totiž vedlo odvětví služeb, které v Číně generuje podstatnou část HDP. Podle oficiálního průzkumu se hodnota PMI v nevýrobní sféře propadla na 47,5 z červencových 53,3 bodu. Jde o vůbec první pokles od února loňského roku.
Čínská ekonomika se podle odborníků s pandemií zpočátku vyrovnávala mnohem lépe než řada jiných ekonomicky vyspělých zemí. Loňský rok pro ní nakonec proběhl ve znamení růstu, i přes uzavření továren a přísné restrikce. Jenže následky varianty koronaviru delta v zemi opět způsobily v posledních týdnech chaos.
S mutací delta se Čína začala potýkat v posledním týdnu letošního července. Prvním odhaleným nakaženým byl pracovník úklidové čety letiště ve východočínském Nankingu. Od té doby se Čína prala s nejhorším ohniskem od roku 2020. V rámci konkrétních čísel země řešila přes 1200 nově nakažených obyvatel v 31 provinciích. Poslední týdny tak představovaly největší výzvu pro čínskou nekompromisní vládu.
Rozjely se akce, při kterých během několika dnů tamní zdravotníci otestovaly desítky milionů lidí. Číňané opět museli překousnout cestovní zákazy, podrobit se rozsáhlým trasovacím akcím a smířit se s dalším omezením obchodu a služeb.
„Nejnovější průzkumy naznačují, že čínská ekonomika minulý měsíc poklesla, protože další šíření viru silně zatížilo aktivitu ve službách,“ napsal Julian Evans-Pritchard, hlavní ekonom ze společnosti Capital Economics ve svém vyjádření k aktuálnímu vývoji PMI.
Dodal, že pokles PMI v nevýrobním sektoru způsobilo výhradně narušení v sektoru služeb, protože „byla znovu zavedena omezení pohybu a spotřebitelé se stali opatrnější uprostřed nového ohniska šíření viru“.
Námořní doprava brzdí ekonomiku
Silným činitelem, který příznivému vývoji tamního hospodářství ani trochu nepřispívá ani dnes, je narušený globální dodavatelský řetězec. Hlavní slovo tu hraje nákladní kontejnerová doprava, která nezvládá stále větší spotřebitelskou poptávku.
Nákladních kontejnerů je na současné potřeby jednoduše málo. A ani nakládat se nestíhá. V některých přístavech totiž zaměstnance odzbrojil koronavirus.
Například jeden z nejrušnějších přístavů světa Ningbo-Čou-šan jižně od Šanghaje, covid na několik týdnů uzavřel krátce na to, co byl jeden z přístavních dělníků pozitivně testován.
Česku se vede
Oproti výsledkům z Číny může tuzemsko slavit. Tuzemští podnikatelé optimismem zatím nešetří. Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v srpnu sice zlepšovaly, ale i tak index nákupních manažerů (PMI) klesl na 61 bodů z červencových 62 bodů.
„Srpnová data signalizovala další zlepšení zdraví českého zpracovatelského sektoru za podpory výrazného zvýšení nových zakázek díky silné zákaznické poptávce. Limitované kapacity ovšem mařily růst výroby, který byl nejpomalejší za poslední čtyři měsíce, a vedly k rekordnímu zvýšení rozpracovanosti,“ uvedla společnost IHS Markit.
