Delta mutace se rychle šíří mezi dětmi. Roli hraje očkování

Ve Velké Británii se šíří nebezpečná mutace koronaviru, takzvaná delta, původně zvaná indická mutace. Vědci v tomto případě pracují s reálnou možností, že přenášet se může až o 50 procent snáze než takzvaná britská (alfa) varianta viru, která Česko „překvapila“ na začátku roku a způsobila zatím největší vlnu pandemie, v jejímž důsledku zemřelo nejvíce lidí.

Data z Británie navíc ukazují, že se tato varianta viru šíří hlavně ve školách mezi dětmi. Ohniska jsou tak většinou na základních a středních školách. Nejvíce nakažených a nejrychlejší růst nakažených je podle dat z britského Úřadu pro národní statistiku mezi školáky ve věku 7 až 11 let, tedy ve věkové skupině, která zatím není naočkovaná.

V Česku se delta podle posledních dat potvrdila zatím ve 13 případech. I tak jsou vědci dost znepokojeni a varují před touto mutací. „To, co nyní zažívá Velká Británie, je pravděpodobný osud ostatních zemí v blízké budoucnosti,“ napsala iniciativa Sníh na svůj Twitter před týdnem. Varuje tak, že by vláda měla posílit preventivní opatření.

„Proto je třeba přistupovat s maximální mírou obezřetnosti k možnostem vzájemného importu nežádoucích variant, které by mohly mít za následek další pandemickou vlnu,“ sdělila vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Jiřincová.

Česko přitom může mít podle skupiny Sníh, která sdružuje různé odborníky a lékaře, ještě větší problém než Británie. Zatímco v Británii je totiž alespoň jednou dávkou naočkováno 60 % populace a obě už má 41,5 % lidí, v Česku se proočkovanost blíží teprve k 20 procentům. A jak uvádí britská data, většina hospitalizovaných s delta variantou v posledních dnech jsou lidé, kteří nebyli očkováni.

„V nemocnicích jsou i někteří ti, kteří už byli očkováni oběma dávkami, ale je jich jen pár. Většina lidí v nemocnicích očkovaná není,“ uvedl britský ministr zdravotnictví Matthew Hancock.

Také podle vakcinologa Romana Chlíbka hraje absence očkování v šíření delta varianty koronaviru roli. „Očkování funguje, většina hospitalizovaných nebyla očkovaná. Nespěchejme se sundáváním roušek ve školách a očkujme,“ napsal o víkendu na Twitter Chlíbek.

Vláda přitom právě v těchto chvílích zvažuje, že pravidla nošení roušek ve školách zmírní. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že považuje aktuálně za největší problém právě nošení roušek ve školách a bude tak usilovat o jejich zrušení. „Budeme hlavně řešit (na vládě, pozn. red.) roušky ve školách. Fakt je to problém, všichni mi píšete, já tomu rozumím. Je tu teplo a pro děti je to problém,“ uvedl. „Mám signály, že by mělo dojít k pozitivnímu posunu,“ dodal.

Stejně tak má v plánu rozvolňovat i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Jsme v situaci, kdy asi nemá smysl pravidla zpřísňovat,“ řekl.

Řeší už i to, v jakém režimu bude nutné nosit roušky či respirátory v létě. „Otázkou k řešení bude, kde je ponechat povinné. Zda to bude všude uvnitř, nebo třeba při vyšší koncentraci nehomogenní skupiny, což je modelově třeba veřejná hromadná doprava nebo nákupní centra. To mi přijde jako schůdnější cesta,“ řekl pro Lidové noviny Vojtěch.

Podle biochemika Jana Konvalinky ale mají Češi alespoň dvě výhody. Většina lidí je v ČR očkovaná vakcínou Pfizer, která by měla být proti delta mutaci účinnější než vakcína AstraZeneca, kterou převážně očkují ve Velké Británii.

„Za druhé, a neříkám to rád, protože to vede k desetitisícům obětí, my máme větší promořenost než v Británii. A to, že chorobu máte a získáte protilátky, vás sice nechrání proti infekci, ale pravděpodobně i u indické mutace by to mělo chránit proti velmi vážnému průběhu nemoci,“ řekl Konvalinka pro Český rozhlas.

Apeluje však na to, aby se lidé nechali očkovat dvěma dávkami. Dvě dávky očkování jsou podle Konvalinky nezbytné pro to, aby člověk byl chráněn proti indické mutaci.

Podle expertů ale nejspíš nebude stačit 70procentní proočkovanost populace, o které se v případě koronaviru dlouhodobě hovoří.

„Je potřeba většího procenta očkovaných nebo imunních, aby se virus exponenciálně nešířil. V případě indické a dalších mutací se hranice, kdy bude populace v bezpečí, blíží k 85 až 90 procentům všech obyvatel i dětí,“ vysvětluje Jakub Hlávka, expert na zdravotnickou politiku a management, který působí na University of Southern California ve Spojených státech pro Aktualně.cz.

S ním souhlasí i Konvalinka. „Jsou to poměrně komplikované matematické modely, které vychází z infektivity viru. A vzhledem k tomu, že ta je hodně vysoko nad chřipkou, potřebujeme mnohem větší proočkovanost, abychom dosáhli kolektivní imunity. Možná jí ale nikdy nemusíme dosáhnout. A potom by bylo minimálně důležité, abychom dosáhli co největší ochrany ohrožených a zbytek populace bude promořován. Není to výsledek, který by se mi líbil, ale možná to bude výsledek, který budeme muset akceptovat,“ uvedl pro Český rozhlas.

Proočkovanost 90 procent se totiž vztahuje i na děti mladší 16 let, kterým se zatím vakcína nepodává. O to víc se tak musí nechat očkovat dospělí lidé, vysvětlil pro Hospodářské noviny bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Podle Hlávky se mělo v České republice více rozvolňovat až ve chvíli, kdy každý, kdo má zájem, mohl být naočkován a má alespoň dva týdny po první dávce. Narážel tak na větší rozvolnění z minulého týdne, kdy se v důsledku porušení pandemického zákona prudčeji rozvolnilo. V té době neměla přístup k očkování skupina od 16 do 30 let.

Také další odborníci upozorňují na to, že importy nových variant koronaviru je třeba pečlivě sledovat. Zachytávat by je například podle vědců z iniciativy Sníh měla především opatření na letištích a na vstupu do společného schengenského prostoru EU.

Aktualizace: V textu jsme opravili nepřesná data o počtu očkovaných první a druhou dávkou ve Velké Británii.